na přání

Věnce neumím, ale tohle by mi šlo. 

Zástěrky na přání pro malé výtvarníky, kuchaře, zkrátka malé kreativce, pro větší vnoučata.
Vlastně ani nevím, jestli jsem nějaké zástěrky někdy šila. Pro děti jsem toho šila hodně, ale spíš si pamatuji saka na dětská divadelní představení a sukýnky a kalhoty.

No nicméně moje současné výrobky se líbily, takže ještě potřebuje Lolinka. Alánek potichu kouká na počítač na fotky zástěrek a po chvíli začne volat: já taky já taky.

Dobře budu ještě vybírat látky na další dvě, aby nebyly jen obyčejné, ale něčím zvláštní a přitažlivé. Ta tmavá vypadá na fotce jako černá, i když ani to by nevadilo, ale je to tmavě modrá. Zpočátku jsem si říkala, že nějakou aplikaci na ozdobu namaluju a vyrobím sama, ale pak bylo snazší vystřihnout z jiné látky sovy. Musím přiznat, že po patchworku, páč zase vyrábím povlaky na přání, to byla příjemná a odpočinková práce a ještě pro děti.

už zase...

Už zase nakupuju.

Do domu je pořád něco bohužel, vlastně bohudík, potřeba. Baví mě to.

Původně jsem kupovala jen drátěný program do sprchy. Prolezla jsem spoustu známých webů a nakonec skončila opět na Vivre, kde v poslední době často nakupuji. 

Mají krásné věci za přijatelnou cenu.

Ale už jsem jako můj muž a reaguji na slevy. A nože jsme fakt potřebovali. A sleva byla úžasná. 

A abychom neplatili poštovné ještě vintage stojan na ubrousky a krásná keramická uzaviratelná dóza, kterou jsme taky nepotřebovali. Ale je krásná.

My prostě milujeme krásné věci.

Zpestřují nám život.

věnec

Hned předesílám, že v tomhle já nejedu. 

Věnce fakt nedávám a můj loňský pokus vypadá dobře jen z dálky. 

A když to neumím, tak se obracím na někoho, kdo to umí.

Hledání nebylo až tak snadné, jak by se zdálo. Potřebovali jsme nový venkovní věnec na vrátka, protože ten starý je fakt starý víc než dvacet let, koupený v nějakém marketu, celý umělý, ale celkem pěkný. Vydržel sníh, mráz, déšť, ale už jsme se na něj nemohli ani podívat.

Věnců je všude spoustu, ale nenarazila jsem na venkovní, který by mě zaujal.

Nakonec jsem sehnala a není vánoční, ale celoroční, ale to mi nevadí, moc se mi líbí a věnce na advent jsou u nás tradice.

Koupila jsem na Fleru a v pondělí dorazil a je úchvatný. Původně jsem přemýšlela, že jej na advent nějak nazdobím, ale na živo se nám s mužem tak moc líbí, že nějakým zdobením jej kazit nebudu.

Z čeho všeho je vyroben, najdete na odkaze a je prý vhodný do venkovních podmínek. 
Ale déšť a sníh určitě nevydrží.
Tak umístění musím vymyslet někde pod stříšku, páč na vchodu do domu jeden máme. 
A vlastně je taky celoroční.

velmi kreativní sobota

´

Začnu větou, kterou mi řekla Lucinka, když odcházeli v sobotu odpoledne domů: babi, můžeš na příště vymyslet něco jednoduššího?!

No uznávám, trochu jsem si na sebe upletla bič.

Vlastně oba i můj muž.

Mně se ale na obrázku zdály ty ozdoby z toaletního papíru naprosto jednoduché. No, vztekala jsem se já a vztekala se i Lucinka s Tomáškem. Tři druhy lepidel a žádné pořádně nedrželo.

No nakonec se nám to myslím povedlo a drží. Jen třpytky jsou po celém domě. 
Babi, ty máš třpytky na nose i na čele :-)

Ozdoby ve skutečnosti vypadají líp než na fotkách. Víc se třpytí.

Můj muž vymyslel tvoření zvířátek z balónků. Nebyla to úplně novinka. Už se jednou s dětmi o toto pokoušeli, ale balónky neustále praskaly. Nyní koupil můj muž nové v našem oblíbeném Pepco a po pár hlučných prasknutí se začalo dařit a hlavní pochvala prý patří kvalitním balónkům.
 Můj muž dospěl do fáze, že by si jej mohli najímat na dětské narozeninové párty. 
Děti si zvířátka odvezly, ale mně tady něco zbylo. Pro mě je Snoopy. 
Vidíte tu podobu?
Pohodový týden všem.

oslava na téma roboti

Já považuji šest let za takový první životní milník, takže jsme připravili pro vnuka Tomáška v pátek malou oslavu tentokrát u nás, i když už slavil potřetí.

A protože oslavenec má rád roboty, dostal dort Robota, který jsem objednala u své kamarádky Báry. Její krásné dorty jsem už na blogu představovala. 

Tvořitelka dortu zapomněla na svíčky, já jsem zapomněla na svíčky. Můj muž na poslední chvíli koupil malý úzký dortový a já neměla, do čeho je přidělat. Ale u nás se improvizuje. Takže 6 malých čajových svíček splnilo svůj účel a bylo co sfouknout.

Lego robot udělalo radost, ale na prvním místě bylo divadlo Piráti z Albi, které jsem už na blogu představovala jako tip na dárek. S tím si hrály obě děti hned. Jsem ráda, že dárek zaujal. Na robota přišlo až v další fázi a nakonec až v sobotu večer doma.

V pátek se slavilo a v sobotu se s dětmi tvořilo. Ale o tom až zítra. Dnes se mi to už nevejde. 
Hezkou neděli všem.

a je vylosováno

Dnes ráno mi s losováním nepomáhal můj muž, ale vnoučata. Sama si napsala čísla dle 13 komentářů, sama zamíchala a sama losovala.

A tady to je. Bylo vylosováno toto pořadí 2, 1, 11 a 12.

Všem společně gratulujeme.

Dárečky pošlu během příštího týdne. Všem děkuji za účast a komentáře.

tipy na dárky

Zaujalo mně pár malých věcí, které jsou vhodné jako dárky.

Tyto ovšem u nás pod stromeček nepůjdou. Takové tipy sem bohužel dávat nemohu, ale to už jsem psala. Dávám na blog jen dárky pro vnoučata.

Jako dárek se určitě hodí tento keramický "plecháček"  trochu jako z minulého století. Můj muž miluje letadla na rozdíl ode mě, takže to je dárek pro něj, jen tak na ranní kávu.

Velmi mně zaujal tento diář z Albi. A není to jen tím, jak vypadá navenek. Má další přidanou hodnotu, nejen zapisování schůzek, ale na každý týden, je to týdenní diář, je připravena jedna antistresová omalovánka. Mně to přijde jako velmi vhodný dárek. A přidala bych k tomu ještě pastelky.

Svíček není nikdy dost. Ovšem tato velká svíčka nejen krásně voní a láká krásným obalem ve skle s plechovým víkem, které slouží k uhašení svíčky, ale je svým složením velmi luxusní a jako dárek se přímo nabízí.

Letos jsem vymyslela, myslím, celkem originální dárky, kterými chci podarovat rodinu a hledala jsem i vhodný obal, ve kterém překvapení bude trůnit. Našla jsem v Pepco, no jak jinak, tyto krásné malé košíky. Už se těším na balení.

P.S. Nezapomeňte se připojit. Hra o o čtyři taštičky běží ještě dnes.