malá doktorská pohádka

zátiší hortenzie a tlakoměr mého muže :-)

Naše velká rodina není tím správným prototypem pacientů a vztah pacient lékař u nás není úplně standardní. Vždy jsme měli nejdříve díky mému muži, posléze kvůli mému minulému zaměstnaní něco jako dvorní lékaře, takže jsme nikdy nezažili problémy spojené se zdravotní péči a to jakoukoliv. Vlastně teď lžu, jednou jsem málem na dobro odešla, ale o tom fakt nechci hovořit, protože sama na to nemyslím.
Problémy pacientů však dobře znám, protože jsem v minulém pracovním životě vyslechla spoustu stížností na lékaře, z velké části oprávněných. Snažila jsem se stěžovatele naučit postoji - já jsem partnerem lékaře, nejsem ovce, která si nechá vše líbit - a zvednout jim sebevědomí. Ne vždy se mi to podařilo, a přestože jsem nabízela svým bývalým klientům jiné lékaře, většinou nebyli schopní se ani pod svoji stížnost podepsat, natož lékaře opustit, takže nakonec ve většině případech nebylo co řešit. Vím, že se mi to lehce mluví, když máme s našimi dvorními či rodinnými lékaři (taková odbornost bohužel již neexistuje, škoda) vztahy velmi nadstandardní, nutno však podotknout, že se podobně chovají ke všem svým pacientům, což samozřejmě není bohužel úplně obvyklé.
Jen pár příkladů vtipných hlášek, které lékaře polidšťují.. Potají volám sestře, že mi došly prášky a já potřebuji recept, ale moje lékařka má šestý smysl: kdože to volá? Ať mi pošle aspoň fotku, už nevím, jak vypadá!!! Na nějaké VIP akci lékařku přestavuji a na otázku, tak Vy jste dvorní lékařka pí ...? zazní odpověď: No když mi to dovolí:-)
Další hláška z poslední doby se týká mého muže. O jeho peripetiích s hledáním práce jsem psala v třikrát a dost . A s tím souvisí rčení naší dvorní lékařky: Vy abyste byl uspokojenej, že máte 14 dní práci, tak já Vás z toho budu půl roku dostávat. Já jsem Vám do papírů zákaz některých činností nenapsala z protekce, ale protože to tak je.
A tak si tady žijem .... Máme ji rádi a ona nás. Takže, když bylo u mého muže podezření na rakovinu střev, prožívaly jsme to obě s doktorkou a neustále jsme si potají volaly a čekaly výsledky. Potom úleva a kdo jí může vyčítat radostné zvolání v čekárně plné lidí: No ty Vaše hemoroidy nám daly teda zabrat :-), po té následovalo vyšetření u specialisty, který po vyšetření prohlásil: a to kdyby jste viděl moje :-)
S lékaři je někdy legrace a poznají, že chcete být jejich partner. Někdy to ovšem znamená, že dostávám informace velmi odborné, jako kdybych snad měla i já doktorské vzdělání a potom musím volat: doktore prosím jako pro blbce.
Ale dnes jsem chtěla vlastně psát o pacientech, protože s nimi to vždy také není jednoduché. Už jsem příběh z čekárny podruhé psala, ale to byl hezký příběh. Dnes mám příběh z čekárny trochu jiný a je to čerstvý zážitek mého muže. Dnes doprovázel naši těhotnou dceru k lékaři, aby mohl pohlídat v čekárně malou vnučku a při tom zažil další příběh z čekárny. Při příchodu lékařky do čekárny netrpělivá pacientka vystartovala se slovy: "Deník TENATEN (rozuměj noviny)  X Ypsilonová jsem objednaná na devátou hodinu a pakliže tady mám čekat půl hodiny, nemůžu, nemám na to čas". Oslovená lékařka děla s ledovým klidem : dnes mám na starosti dvě ordinace a je devět a pět minut a kvůli pěti minutám se svět snad nezboří. Ale noviny ano, pravila zaměstnankyně deníku.
Na závěr pointa: milá netrpělivá paní šla na vstupní prohlídku :-) A že nejen s lékaři jsou problémy dokazuje následující: no svlékat se tady před vámi nebudu, musíte mě vyšetřit přes oblečení. Na břicho mi nesahejte, to nemám ráda!
Taková sebestřednost mě dostává a pocit vlastní důležitosti se mi zdá směšný. Ještě jsem si v této souvislosti na něco vzpomněla, co vzdáleně s tématem souvisí. V době, kdy se začaly vydávat pojištěncům nové mezinárodní průkazy, odborně EHIC, vznikl problém s vysokoškolskými tituly. Byla sice na ně na průkazu kolonka, ale v zahraničí s tím byl problém, protože titul přidávali ke jménu jako jeho součást (jako druhé jméno) a tím pádem nesouhlasilo jméno s cestovním dokladem a lékaři odmítali takový průkaz akceptovat a ošetřovat pacienty zdarma, jak jim přikazovala mezinárodní úmluva (jen pro upřesnění hrazena měla být pouze nutná a neodkladná péče). Do opravy celého systému byl tedy vydán zákaz tištění titulů.
Ta smršť telefonických, písemných a emailových stížností mě velmi překvapila. Těch uražených inženýrů, magistrů, doktorů, bakalářů byla fakt velká hromada. Nepomáhalo ani moje vysvětlení, že se na opravě pracuje, ale v současné době by měli problém v zahraničí. Na moji celkem logickou otázku proč? zazněla odpověď: no když tam budu mít titul, nebudu čekat v čekárně a půjdu u lékaře na řadu dřív ..........
Tak jen tolik dnes z čekárny :-)