neděle 10. května 2015

modrá je dobrá




Už jsem psala, že minulý týden jsem si koupila pomněnky. Ve vícero příspěvcích jsem se zmínila, že naše tvorba zahrad je vždy pokus omyl, i když výsledek je pak skvělý, anebo skvělý, no zkrátka se nám líbí. Doufám, že tvoříme poslední zahradu a je třeba zdůraznit, že pro nás s mým mužem platí vícero příměrů či synonym  - čím blbější sedlák tím větší brambory, kozel zahradníkem, architekt amatér (v tom nejhanlivějším slova smyslu) a další. Takže nebylo pro mě překvapením, když jsem se při našem pravidelném sobotním telefonátu s mojí mámou dozvěděla: Víš, že pomněnky jsou trvalky a nevím, jestli patří do truhlíků?!
Nakupujeme na zahradu intuitivně, to co se nám líbí, ani většinou nevíme, co to je a proč bychom se přece ptali, jak se to pěstuje?!
Po telefonátu jsem šla okamžitě zadat pomněnky do vyhledávače, pravda trochu po dvanácté, páč v truhlíkách už byly. No, do truhlíků jsem je dala správně, hurá, moc se mi tam líbí, ale jsou to však opravdu minimálně dvouletky. To byl také důvod, proč jsme včera museli znovu na trh a skoupili jsme všechny pomněnky, protože modrá je dobrá, co tam měli a šup už jsou na naší čarovné zahradě.
A opět zahradě čaruje a nám po dvou letech, kdy zahradu vlastníme, vylezlo něco, co tu nebylo. Na tom místě byla divná skalka, která překážela a ani neměla opodstatnění svojí existence na daném místě a tu jsme zlikvidovali. Kde se vzala, tu se vzala. No nic holka, jsi hezká, můžeš zůstat. Jsem zvědavá, co vyleze příští rok.
Sice jsem už trochu vyzobaná slunečnice, ale co jsme v loni na zahradu dali, si fakt pamatuji. Moc toho zatím nebylo, tak jsem ani nemohla proboha zapomenout - hruška, magnolie, rododendron a to je v podstatě asi vše. Čekáme vždy na jaře, co kde vyleze a co tam ponecháme, protože se nám to hodí do koncepce a kde to naopak budeme dotvářet. Takto to půjde ale ztuha. No možná, že je to dobře a má to tak být. No prostě zahrada opět čaruje a my trochu s ní.

P.S. Tak vyzobaní jsme s mým mužem oba. Sedíme u té nové kytky a pozorujeme ji a já najednou špitnu nesměle, to mi někdo říkal o tom klásku, jak na něm porostou světle fialové kvítky se žlutým pestíkem.... Panebože, to jsme sem nakonec snad dali my. Můj muž dí: asi nám to dala ta známá zahradnice s těmi tújemi na terasu. Snad .... Ale já si vůbec nepamatuji, že bych tam na podzim strkal nějaké cibule.
Panebože a bude hůř :-)

tady holky čekají jako v čekárně :-)

Justýnka je zatím hlídá

tak toto tady ještě nebylo

hezké bleděmodré květy, tak tebe si nechám :-)

4 komentáře:

  1. Marrti, Vaše zahradničení se mi moc líbí..jsme na tom hodně podobně..já ti vysázela různě jehličnany a ony potvory vyrostly jedna před druhou , mě tehdy nenapadlo, že vlastně se budou rozrůstat..a tak je postupně přesazujeme...Taky krásný rododendron nám nějak vrostl do tisu:o))..ale zase je to krásně ne dokonalé a jak ty píšeš, pro nás je to hezké..:o)..Měj se krásně a zahradničení ZDAR:o)) Inka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Inko, děkuji, od srdce jsem se zasmála těm potvorám jehličnanům :-) Ano, já nedokonalost miluju. Nesnáším na zahradě trávník podle pravítka a urovnaný terén jako tenisové kurty. Život se má brát pokud možno s lehkostí a zahrada též. Měj se hezky. M.

      Vymazat
  2. Neznámá kráska se jmenuje ladoník ;-) Taky budujeme zahradu (třetím rokem) a ráda se nechávám překvapit tím, co se tu samo objevuje ... letos dvě poměnky na opačném konci zahrady, než jsem sázela ... v trávníku ... a hned modrá i růžová ... a když se jim tam vlíbí, budu je podporovat ... nechám je semenit a budu doufat, že místo trávníku tam na jaře budu mít modrý koberec ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za jméno, obávám se však, že příští rok se budu ptát znovu :-) Moc se mi líbí slovo vlíbí :-), budu jej asi používat.

      Vymazat