pavučina a můj strom

Dnes to bude spíše obrazem, textu tady moc netřeba. Ve čtvrtek jsem po delší době fotila zase pavučinu. Nějaký kreativec pracoval celou noc a opletl celou pumpu. Tentokrát se mi fotilo líp než jindy. Pavučina byla hodně viditelná a já nemusela hodinu tančit kolem studny a hledat ten správný úhel focení. 

A myslím, že se mi celkem povedla.

Bohužel nafotit celou pumpu s pavučinami nebylo možné, vždy byla z nějakého úhlu pořádně vidět jen část. Vím, že mi někdo radil pro větší viditelnost postříkat pavučiny trochu vodou. Ale já mám ráda přirozenost, tak jak vidím, tak fotím.

A tohle je můj strom. Ne tedy dlouho, jen od loňska a vidím jej při cestě z Prahy a už skoro doma. Zaujal mě natolik, že jsem jej vloni i malovala. Ale obraz už je pryč a já jsem ráda, že se líbil, že někdo po něm zatoužil. 

V pátek při příjezdu domů jsme na něj vysloveně číhali. Je to můj podzimní strom.

Na závěr ještě dodatek ke včerejším dýním. Dnes fotky krásných dýní, které mi věnoval a vybral Alánek ze svých výpěstků. Skutečně vyrostly na jeho záhonku, o který se stará.

Lolinka litovala, že jich má málo a i z toho mála mi chtěla věnovat. Ty Alánkovy mi ale stačí.

Mějte pohodový den.