dva v jednom aneb jídla šup šup

Miluju jídla pečená komplet i s přílohou v jednom pekáči.
V mém případě skleněném.
Vše dohromady šetří čas, nádobí, i když "máňa" umeje, a příprava je šup šup.

Chtěla jsem péct kuřecí stehna s bramborem, ale potřebovala jsem nějakou novou inspiraci.
Našla jsem recept, který se mi zpočátku líbil, ale pak mi přišel nějak moc nabušený. Vespod brambory a na ně cibule, česnek, jarní cibulka, vegeta, sůl, kmín, rozmarýn, pepř, sladká paprika a chilli. Na to paprika a žampiony a cuketa. Polít olejem, nandat kuře posypané grilovacím kořením a na něj máslo. Už toho tuku mi přišlo moc, kuře má svůj vlastní tuk.

Takže díky za inspiraci, ale nakonec jsem si vytvořila svůj vlastní recept.

Do skleněné zapékací velké mísy trošičku oleje, na to nové neoloupané brambory nakrájené na kolečka jsem posypala trochou vegety, tedy není to úplně vegeta, zkrátka sušená zelenina, trochu soli, česnek, na kolečka nakrájená cibule, sladká paprika, saturejka. Na to jsem nakrájela velkou červenou papriku a na to položila osolená stehna a trošku je postříkala balzamikovým octem.

Vzniklo něco neskutečně dobrého. Kuře stokrát jinak.

A bylo to moc dobrý a žádné velké vyváření.

jó třešně zráály ....

Dominanta naší zahrady. Třešeň. Tedy pouze dočasně.
Letos máme větší úrodu než vloni, což je s podivem, když ve většině republiky to pomrzlo.

Jsou tedy o dost menší než minulý rok, ale jsou.
Dnes jsme natrhali několik bedýnek zítra do Prahy vnoučatům a na stromě to není vůbec znát.

Naše kožešinové příšery letos uchránily třešeň před nálety špačků,

i když to na stromě vypadá děsně.

Už to fungovalo vloni, ale letos jsem zavěsila asi líp, protože vloni občas přilétly a letos nic.

Letos jsme si na obdobu vánočního stromečku (no do toho má fakt daleko) už zvykli. Loni jsme se zavěšené mršiny děsili sami, páč jsme zapomněli, že tam něco visí.
Ale zažít jako předloni během jednoho dne prázdný strom, na kterém se houpaly pouze pecky na stopkách, to už nechceme.

A další letní výzdoba naší zahrady. Tu nemůžu opomenout. Naše "bytná" jako okrasa zahrady.

Promiňte, že použiju slovní spojení "hajzlbába", ale ona tak na mě působí.
A paní od toalety není fakt vtipné.
Ten pololeh se založenými packami vyzívá k zaplacení pěti korun.
Víc bych jí teda ani nedala.

A tady mi říká: No co na mě koukáš? Jsem ve stínu no. Jo tys mě hledala :-) ?

po dešti trochu kýč

Rozkvetl nám růžový keř, který jsme zasadili vloni a to měl jen dvě růže.

Fotila jsem po dešti a povedl se téměř kýč či naprosté klišé.

Ale je to přírodní, nekropila jsem pro efekt.

Zahrada tentokrát v růžové.

Dnes možná trochu jednotvárné.

a pro velký úspěch repete

Fakt včera byla divná sobota anebo já jsem divná.
Pracovně jsem se vypravila fotit pro Deník Den dětí v naší obci a můj muž mi dělal doprovod. Ještě ráno jsem si zkontrolovala, zda se akce opravdu koná a čas. Akce začínala v deset hodin a my jsme vyšli asi v půl jedenácté. Hřiště, kde měla být stanoviště, je od nás celkem daleko, no daleko, tak čtvrt hodiny cesty. Bylo děsné vedro, již po pár minutách mi tekly po krku čůrky potu, ale nevadilo mi to.
Dorazíme na hřiště a nikde nic. Žádné děti, žádná stanoviště, žádná hudba.
Naprosté ticho a klid, pouze na vedlejších kurtech byla slyšet tenisová hra.
No jo, kdo by tady byl v tom vedru, všichni jsou na koupališti, dí můj muž. Tam měli tu akci v tom horku udělat. Oponuju, je tam málo místa.
Vracíme se splavení horkem domů a debatujeme o neúspěšné akce a proč nebylo zrušení avizováno rozhlasem.
Přijdeme domů a já se připravuji, že zavolám do redakce, že slíbené fotky bohužel nemůžu dodat. Můj muž si hraje s tabletem a za chvíli slyším smích. No, ten Den dětí je od 10 hodin, ale až zítra. Omlouvám se, připravuji aktuality a krátké zprávy do novin každý den, hledám akce, kulturu a podobně a narazím i na sobotní Dny dětí, tak jsem si to nějak spojila. Takže zítra znovu a lépe.
Do toho ještě přijde divná sms z Vodafone k telefonu mého muže. Chodí už několikátý den a já už několikátý den upozorňuji, že je nějaký problém. Jelikož spravuju všechny účty já a jsem "sekretářkou" v naší rodině, chodí totiž sms i mně. Konečně má můj muž čas si sms pořádně přečíst a vyděsí se, tedy spíše velmi rozčílí.
Před týdnem si nastavil na soukromém telefonu nulový tarif, protože telefon nepoužívá, má služební a zbytečně jen platíme každý měsíc téměř 700.
Logicky tedy chceme ušetřit. Můj muž se podívá na tarify a zjistí, že mu je na telefonu, který vůbec nepoužívá, každý den účtováno 25 korun za údajné připojování na internet. Taxa se tedy ještě vyšplhá výš, než byla původně.
Můj muž je hodný člověk, ale když se rozčílí, tak to stojí za to. Okamžitě volá na linku a hned zvyšuje hlas a řve, že platit nic nebude, páč telefon neměl v ruce, že si přece nenastavil nulový tarif na nepoužívaném telefonu proto, aby platil ještě víc.
No to je dneska den.
Nakonec se s operátorem domluví, prý se telefon sám připojoval každý den na internet a stahoval data. No, nechci se v tom pitvat, internet byl okamžitě zablokován a nic se platit nebude. 
Ale chápete to? 
Tarif měnili před čtyřmi dny, tak snad mohli zavolat, když viděli něco divného. Posílali sms, tak se s tím někdo zabýval a nastavoval internet každý den na 24 hodin. Ale to bych asi moc chtěla.
No sobota byla dobrodružná. Vlastně jsem zapomněla, že to začalo úplně brzo ráno, kdy mi při zpracování aktualit neustále vypadával internet a já nestíhala ukládat, takže jsem začínala znovu a znovu, zkrátka repete.
Říkám, divná sobota. Nuda u nás nebývá.

P.S. Ta fotka je důkaz, že jsem dnes konečně na akci nafotila spoustu fotek, i když se řádně ochladilo a ráno pršelo, takže to vypadalo, že úkol, který jsem si sama stanovila, zase dnes nesplním.
A teď fakt leje, no aspoň nemusíme zalévat zahradu. Je to zapotřebí. Je sucho.

jak vyčistit bazén od nečistot?

Podle mého muže velmi jednoduše.

Je to zlepšovatel a vynálezce asi jako Cimrman.
Něco vymyslí, jako kočárek na elektromotor, nový motor do auta a spoustu dalších zlepšováků, ale někdo už tam byl, někdo byl rychlejší.

Je velmi chytrý a inteligentní a technicky i manuálně velmi zručný a nestačím mu.

Musí mi vše vysvětlovat a to několikrát, než vše pochopím Tento druh inteligence zkrátka nemám.

 Prý originální síto na nečistoty z třešně, páč máme bazén chytře pod třešní, nestačí.

Prý je úplně na prd.

Takže se opakuje dotaz.

Máš nějaký punčocháče? Už mě to nebaví a to jsou teprve druhý.

Přinesu na zahradu krabici punčocháčů.

Vyber si.

Vybere si moje oblíbené zimní černé. Nemám sílu to řešit. Prý jsou lepší než ty tenké tělové.

Nechci říkat, že je miluju.

Proboha, ať už to vyčistí.

Nechci to  vůbec řešit.

Vypadá to fakt nevábně

Doufám, že mě po tomhle ještě někdo bude číst.
Jo prý, když je vyperu, můžu je zase nosit. Ale musím si je uvázat pod krkem, páč se vytáhly.
Ale bazén je čistý.

boty jsem opět riskla...

Na netu nakupuji kromě potravin, a ty bych nakupovala taky, kdyby sem chtěl někdo zajíždět, úplně vše. Ale boty opravdu jen málokdy, protože bez vyzkoušení je to určité riziko.

Chtěla jsem nějaké univerzální letní pohodlné a lodičky. Vím, že spojení pohodlné a lodičky nezní věrohodně, ale mám zkušenosti, že na klínku pohodlné jsou a dobře se v nich chodí.
Nemohla jsem v kamenných obchodech najít takové, které by mi vyhovovaly.

Zpočátku jsem neměla odvahu do těchto růžových,  přece jen vyzobaná slunečnice, abych nevypadala nohy lyceum a obličej muzeum. Tady jsem si upravila známé rčení zezadu lyceum, zepředu muzeum.

Poradila jsem se s dcerou, jo mami, ty jsou krásné a můžeš je mít, proč ne.

Už jsou doma a vklouzla jsem do nich jako do bačkor. Mám pocit, jako bych je měla odjakživa.

A ještě jeden dárek jsem koupila. Stříbrné náušnice pro moji osmiletou vnučku tady.

Dnes samé malé růžové radosti.
Hezký víkend.

letní těstovinový salát

Miluju vaření "co dům dal".

Těstovinový salát, nic objevného, každý jej asi dělá, je pokaždé jiný. Podle toho, co doma najdu.

Nebudu psát postup, uvařit těstoviny umí i každý chlap.

Do salátu jsem vrazila hrášek, rajčata, žlutou papriku, opepřila osolila. Neměla jsem po ruce žádný dressing, tak jsem si vypomohla majolkou s trochou kečupu.

Takto si vyrábím i tatarku, kterou obzvlášť milují moje vnoučata a v neděli při obědě, než jsem ji stačila přinést na zahradu, už byl dotaz: babi, a ta tvoje tatarka...

Do tatarky kromě majolky a kečupu ještě dávám šťávu z citronu a na kostičky nakrájenou cibuli a nechám tak hodinu uležet a je to mňamka.

Vychlazený těstovinový salát je lahodný obzvlášť v těchto horkých dnech

a hodí se jako rychlý oběd či večeře.
Včera jej ochutnala moje kamarádka Věruška, která přišla na návštěvu a salát glosovala: je výbornej, budu chodit častěji :-)

Nejraději na něj používám těstovinovou rýži a hotový dressing, ale to mi tentokrát dům nedal.

Na blog jsem si začala zaznamenávat recepty jídel, které se mi povedly. Nesnáším papírky či sešity s recepty. Tady, když zapomenu, co do jídla dát, to najdu a možná se hodí i někomu z vás.