středa 21. října 2020
převzato...
úterý 20. října 2020
co je dnes za den?
Úterý 20. října, což je právě dnes, patří těmto dvěma mezinárodním svátkům. Pravidelní čtenáři Kanál eM si jistě všimli, že tady pomalu vzniká možná pravidelná rubrika věnovaná mezinárodním dnům známým i neznámým.
Den stromů je svátek, který stromy oslavuje prostřednictvím jejich sázení a slaví se v současné době ve více než 40 zemích světa. Slaví se na jaře či na podzim. Datum není celosvětově jednotné, liší se podle klimatických podmínek a doba sázení se liší v jednotlivých zemích.
V České republice tento den připadá na 20. října. Stromy byly uctívány od nepaměti a úcta se přenášela z generaci na generaci. První zdokumentovaný svátek sázení stromů pochází ze španělské vesnice Modnoňedo z roku 1594. Sázení stromů jako svátek je iniciativou španělského kněze z malé španělské obce z roku 1805, kdy se konal první Den stromů novodobé historie za podpory všech občanů. Oslava Dne stromů se rozšířila v roce 1883 z Japonska nejdříve do USA, potom do Austrálie, Kanady a do Evropy. Prvorepubliková tradice svátku stromů v Československu souvisela s péči o lesy. Den stromů, organizovaný Svazem spolků okrašlovacích, se poprvé masově slavil u nás počátkem dubna 1906.
V úterý 20. října se rovněž slaví Mezinárodní den kuchařů, který patří samozřejmě všem profesionálním kuchařům nebo kuchtíkům, které vaření zkrátka baví. V tento den se obvykle konají akce spojené s vařením, pečením, smažením, a i dobročinné akce, kde je výtěžek z nakoupených jídel věnován na charitu. Je to den gastronomie a solidarity a poprvé se slavil v roce 2005 v jižní Africe na podnět Billa Gallaghera, prezidenta celosvětové organizace WACS, která sdružuje téměř sto členských států, mezi nimiž je i Česká republika. A cílem tohoto dne je nejen setkání ve spojení s dobrým jídlem a charitativními akcemi, ale klade se důraz i na problematiku hladovění ve světě.
Názor redaktorky
Oba dny jsou mi hodně blízké. Když náš soused pokácel krásnou a zdravou jabloň plnou krásných jablek, neměla jsem radost, i když to byla jeho věc. Na přírodu rozhodně myslím. Ale nezastírám, že i na jídlo. Jídlo mám ráda a jsem masožravec, takže nejlepší zákusek je pro mě řízek anebo pořádná flákota masa. Já vím, je to dost přízemní, ale ve mém věku už není předpoklad nějaké změny. Prostě jídlo mám ráda.
pondělí 19. října 2020
uklízím - závěr

Marti, všechny obrazy jsou krásné.
Mně osobně se líbí pohled na zámek Mělník, asi proto, že odtud pochází část mé rodiny a mám tu pořád ještě příbuzné. Babička na tomto zámku sloužila u Lobkowiczů a nám dětem o tom vyprávěla. Trávívala jsem tu část prázdnin u jedné z tet a i v dospělosti jsem k ní jezdila.
Také se mi moc líbí vlčí máky.
Ráda se proto zúčastním. 😀
Martin všechny obrazy jsou krásné.Zkusim štěstí pro obraz Proměny dne.Vlasta
samozřejmě hned zaujal ten první obraz s řekou Labe, ale ten v soutěži není. Hned na druhém místě za ním je Louka s máky, která je pro mě neskutečně vjemově příjemná, podle mě ideální do mojí pracovny:-)
Hanka z ciculka.cz
neděle 18. října 2020
oslava za vraty
sobota 17. října 2020
jak jsem hledala maso...
Ano, přiznávám, o Sárince tady toho moc nepíšu a rozhoupu se teprve, když se objeví nějaká zmínka v komentářích. pátek 16. října 2020
zapomenutá dílka
čtvrtek 15. října 2020
"art is work"
O novém komiksu s názvem Vlčí holka již tady v magazínu byla zmínka. Spoluautorkou komiksu je Silvia Bellis, která vše kreslila. Pracovala na knize pět let.
Kniha Vlčí holka je psychologický komiks, civilní příběh s prvky černého humoru dosahující určité mysterióznosti. Námět vznikl ve spolupráci s psychoterapeutkou Kasiou Kordylewskou.
„Tohle je pro mě jiskra pozitivní energie v téhle zmatené době. Zase mám chvíli pocit, že některé věci jdou správným směrem. Po 5 let, kdy byly všechny ty obrazy jen mezi mnou a papírem, se konečně transformovaly do kompaktní podoby knihy“, prozrazuje výtvarnice, kurátorka a majitelka kavárny Café Živel.
Kniha už žije svým vlastním životem a je možné ji zakoupit v nakladatelství Kosmas www.kosmas.cz . K dispozici bude i na Mělníku v Želvím doupěti.
Anotace
Komiks s autobiografickými prvky a se silným psychologickým nádechem se odehrává převážně v osmdesátých a devadesátých letech 20. století v Polsku. Postupně se před námi odhaluje pohled na život na polském venkově, který se sice v mnohém podobá tomu českému, ale zároveň je zcela svůj a autentický. Příběh začíná v městečku Wilczyn, tedy „Vlčín“, v němž se běžný život takřka každodenně prolíná s magickým snovým světem. V městečku, ve kterém bylo setkání předsedy komunistické strany, policajta a kněze nad skleničkou vodky a kvašenými okurkami běžnou záležitostí. Městečko, do něhož se narodila malá „velká“ holčička, poskytuje kulisy pro nevšední příběh, který můžeme chápat i jako psychologickou sondu do často temných zákoutí duší sužovaných depresemi a stavy bezmoci, do světa hádek, ale také do světa nevšedních dobrodružství doprovázených nezřídka černým až morbidním humorem. Příběh ukazuje, jak rané události, nejen příznivé a veselé, ale často také ubíjející, ohrožující a nepochopitelné, utvářejí náš následující život, svět okolo nás a nás samé. Vyprávění, pro něž jsou typické průniky do světa za běžnou realitou, do světa rituálů, symbolů, zvířecích bytostí, nás v podstatě vede až k našim stále přítomným divokým instinktům a touze po svobodě.
Názor redaktorky













































