pátek 13. prosince 2013

nový pohled

Jako nyní nezaměstnaná po 11 letech velmi aktivního života se učím poznávat jiný svět. Když byly moje tři děti malé, věnovala jsem veškerý čas jim, poté jsem se věnovala jen práci, která mě zcela pohltila. V marketingu jsem se našla. Centralizace změnila můj život od základu, takže se učím žít jinak. Nezaměstnaná, ale ne bez práce. Snažím se hledat jíné polohy života a bavím se např. takto:


ze staré skříně z garáže skříň v novém kabátě

Ne že bych práci nehledala. Ale jak již výše napsáno, vyzobaná slunečnice, takže po stovkách zaslaných životopisů jsem konečně pochopila, že mě k pohovorům nikdo nepozve, takže se ani nedá říct, zda bych uspěla či neuspěla. Již dříve jsem to slyšela od mladších, ale nevěřila. Vždyť jsem tak šikovná :-) Sama jsem však před časem při vybírání spolupracovnice do našeho marketingového týmu jednala úplně stejně a vyřazovala bez skrupulí životopisy žen mého věku. Takže dobře mi tak! Věřím, že vše v životě se nám vrátí, ať dobré či špatné. Snažím se žít tak, abych neublížila a pokud někdo ublíží mě, nepitvám se v tom a snažím se to od sebe rychle odhodit a vzhledem k mé povaze se mi to i celý život daří. Překvapuju sebe i okolí, jak rychle zapomínám na křivdy. Umím se celkem rychle přizpůsobit nové situaci, a proto jsem nemohla pochopit, že mi to tentokrát nejde jen tak samo. Být zaměstnaná bylo na mém žebříčku hodnot na jedné z nejvyšších příček po klasických jako rodina a zdraví. V podstatě jsem ztratila půdu pod nohama a měla jsem pocit, že doslova. I když se všichni kolem mě velmi snažili a byli nešťastní ze mě, nikdo vám nemůže pomoci. Musíte sami. Nepomáhala mi ani do té doby velmi účinná terapie – psaní. Již několik let zaznamenávám Příběhy mého života. Musím teď, než mi začne ten cizinec schovávat všechny věci a i vzpomínky. Jednou ráno jsem se ale vzbudila a bylo to tam. Ta radost ze života, radost z každé maličkosti.
Takže jak už jsem říkala. Nezaměstnaná, ale ne bez práce. Vrátila jsem se ke kreativní práci ze svých mladých let a začala jsem tvořit něco takového:

najdete u mně v obchůdku Mahma design na fleru

Dále spolupracuji na nově spuštěném projektu, který vymyslela má dcera Puntíky.cz a v neposlední řadě jsem babička. Svého třetího vnoučete se užívám plnými doušky a moje dcera mě rozesmála svými slovy, že se děsí každého telefonátu, který se před ní uskuteční, protože se bojí, že to je nabídka práce a to si ona už nepřeje. Ne že by mě snad potřebovala na hlídání, dítě má proto, že ho chtěla, ale jsme v podstatě snad odjakživa kamarádky (kromě její puberty), ostatně jako i s ostatními mými dětmi, takže jednou týdně si užíváme společný čas. Pracujeme na puntíkách, řešíme společně svoje dílka :-), rozebíráme výchovné metody, zda být liberální rodič či tradiční apod.

5 komentářů: