čtvrtek 13. března 2014

na druhý pohled


Minulý týden mi můj muž vyprávěl o zvláštní situaci, kterou zažil během pracovního dne. Spěchá z ordinace ke svojí zaparkované sanitce a už chce nasednout, když se před ním objeví chlap jako hora zvící Ramba, celý potetovaný, holá hlava a vypadá, že by nešel pro ránu daleko a hrubým hlasem dí: Už jedete pryč? .....Proboha já jsem parkoval před nějakým vjezdem nebo co? Aha. před garáží, ale jen pár minut.  Nebo mě chce okrást a teď mě tady zmlátí...... Ano, už odjíždím, překážel jsem Vám? Ne, já jsem Vás chtěl jen o něco poprosit. Jdu k paní doktorce na vstupní prohlídku, protože nastupuji do nového zaměstnání a jdu pozdě, tak jestli byste prosím nemohl počkat a odvézt do laboratoře ještě moji krev? Můj muž je příjemný a vstřícný člověk. Vrátil se tedy zpět i  s tou "horou plnou kérek", já vidím Davida a Goliáše, a požádal v ordinaci, ať toho chlapíka ještě naberou, že počká. Potetovaný Goliáš vzápětí prohlásil, že je moc rád, že existují ještě lidé, kteří se snaží pomoct a s radostí se setkal s člověkem, ze kterého vyzařuje pozitivní energie:-)). A to je ten druhý pohled. Obal vždy nemusí být reklamou pro obsah, i když věřím, že do 30ti let za svůj "ksicht" nemůžeme, potom už je to jen na nás.
Všichni dáme na první pohled a podle toho soudíme. Snažím se většinou svoje soudy odkládat až na ten druhý. Naše prostřední ratolest v pubertě střídala barvu vlasů od modré přes zelenou a červenou, dalším jejím rozhodnutím byly dredy či holá hlava. Mimochodem, má hezký tvar hlavy, takže tento antiúčes jí velmi slušel. Také ona pro mnohé byla na první pohled feťačka a bylo jí přisuzováno spoustu špatných vlastností, které neměla. Je to hodná dcera a přes její pubertu jsem se naučila být tolerantní k ostatním, protože já jsem s barvou jejich vlasů problém neměla a vzezřením se moc nezabývám, pokud dotyčný působí upraveně. Je to pro mě jediné kritérium pro první pohled. Ostatní není pro první chvíli podstatné..
V neděli, pár dní po události, kterou mi vyprávěl můj muž, jsme si naladili televizi a čirou náhodou bez nějakého zvláštního důvodu či čtení recenzí jsme shlédli velmi zajímavý český film. Vidíš, to jsem zažil a  to je ten můj člověk - holá hlava, potetovaný "Rambo", sdělil mi můj muž. Film se jmenoval Na druhý pohled.

2 komentáře:

  1. Hezký příběh! Taky mám vždycky radost, když narazím na nezištně hodného člověka. Nestává se to moc často, ale za to to člověku vždycky rozjasní celý den.

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.