úterý 5. července 2016

příliš trpké hrozny - kyselka



Vlastně jsem měla napsat velké K, protože se jedná o lázně Kyselka.
To byla naše nedělní zastávka při návratu z filmového festivalu viz můj předchozí příspěvek.
Díky synovi jsem opět objevila něco nového, co mě tedy ale tentokrát nadzvedlo.
Totiž i přes tu zchátralost, propadlé střechy, rostoucí břízy ze stropů vidíte tu původní krásu jednoho z nejkrásnějších skvostů Evropy - tedy dnes už bývalého skvostu.
Proto vás rozčílí ta schátralost úžasného lázeňského komplexu, který byl ponechán jen svému osudu..
Je renomovaná pouze jedna budova a tu vidíte na úvodních fotografiích.
Nebudu se rozepisovat o historii, dnes najdete vše na netu, ale myslela jsem si, že lázně nechali zchátrat komunisté, ale je to omyl.
Ještě po revoluci byly lázně k světu.. Ta schátralost se tedy udála pouze za nějakých dvacet let.
Některé domy vlastní Mattoni, která se evidentně o úžasnou kulturní památku nestará viz fotografie níže
Vila Mattoni.
Jediná opravená budova byla ta první při našem příjezdu, oprava je zásluhou nadace na záchranu památek (nevím, přesně název), zbytek je tristní, i když fotky vás trochu uchlácholí, protože není vidět ta plná hrůza.








Najdete zde zaslepený pramen léčivé vody a je zakryt sochou nějakého profesora paleontologie (jméno už nevím).


Tady je vidět schátralost v plné své kráse v kontrastu s věží, která již doznala nějakých úprav.


Tady čerpá pán vodu z jediného funkčního pramene - železitou vodu. A je fakt hnusná, ale léčivá.





A tady pramen začíná. Jak jsem se již zmínila, napila jsem se.


Krása je vidět všude kolem, ale pokud se něco nestane, nebude za chvíli vidět vůbec nic, jen ruiny.



A toto je Mattoniho vila.
Vypadá krásná, pokud si nevšimnete nebe prosvítající skrz rozbitá okna a rostoucích bříz místo střechy.




Nevím, kdo financuje protilehlý břeh přes řeku Ohře.
Jako kdyby jste se octli v jiné době, v jiném čase a prostoru.
Je to jako jing a jang.
Nově zrekonstruované budovy, mimo jiné budovy kina a drink halle, tedy pitné haly, dnes už samozřejmě nepoužívané.
Nádherně udržovaný park s růžemi a lavičkami.





Ovšem tenhle paskvil by zasloužil cenu trpaslíka.
Nechápu, jak tuhle slepenici mohli dovolit památkáři.
Krásná stará budova a u toho nalepené příšerná industriální budova Mattoni.


A opět jsme na začátku, respektive na konci naší exkurze.
U jediné krásné zachovalé budovy.
Nastupujeme do auta a odjíždíme.
Jsem plná rozpoložení.



Kdo se chcete dozvědět něco víc, tak něco málo je tady: lázně kyselka mají na kahánku.
Zde, pokud chcete, můžete podepsat petici za záchranu Lázní Kyselka
Je to to nejmenší, co jsem mohla udělat.
Ještě odkaz na malé video.
Nejde mi jinak vložit. Nevím proč. 

4 komentáře:

  1. ach jo taková škoda, taky bych byla rozmrzelá. Přijeďte si spravit chuť k nám na Českou Kamadu, zámek v Českém Rudolci naštěstí zachraňují, zámku se říká malá Hluboká.
    Mějte vlídné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aničko, to bohužel asi nepomůže. Viděli jsme spoustu krásných míst, ale ta rozmrzelost z toho, že se něco zbytečně ztrácí, bohužel zůstane. Také přeji hezké dny. A někdy se k vám podíváme, díky za tip. M.

      Vymazat
  2. Taková krása by to byla, kdyby se peníze dávaly tam, kde je potřeba... Taky se divím, že tu slátaninu památkáři dovolili. Smutná procházka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem byla Amélie, připravená od syna. Naopak jsem ráda, že jsem tu krásu viděla, dokud tady ještě trochu je.

      Vymazat