čtvrtek 3. listopadu 2016

malý velký "jezevec"

Pár posledních dní žijeme v naprosté symbióze.
Sjíždíme spolu krimi seriály, páč jiné nás nebaví.
Mám upravené lůžko v obýváku, abych nemusela do patra, i když to už jsem zvládla v úterý.
Justýnka hlavně ty první dva dny byla šťastná, páč jsem skutečně odcházela minimálně z našeho společného prostoru.
Ležela se mnou celý den, pak šla na dvouhodinovou procházku a znovu se mnou spala celou noc.
Je to léčitelka, ví, že mi něco je.
Byl tedy trochu problém jí v klidu vysvětlit, že na mě si lehnout nemůže. Šest kilo živé váhy bych fakt nedala a ještě k tomu půlhodinové přešlapování a hledání polohy - no au.
Nechala si v klidu říct, že toto nemůže. 
Tak si aspoň přitáhla moji ruku, objala mě oběma packami a pro jistotu si na ruku ještě lehla.
To, abych nemohla vstát.
Musím říct, že mě to velmi dojalo.
Včera už jsem ráno trávila víc času u pracovního stolu s počítačem, tak to nevydržela beze mě a musela vyskočit za mnou.
Pro tentokrát skončila podivná místa na spaní.
Jako když neuklidíš hračky po dětech a pár dní se ti to nepovede? 
Na blog jsem toto ještě nedávala, jen na facebook, sice snímky staršího data, ale tady ještě nebyly.


S tímto bincem v obýváku jsme žili asi tři dny. 
Opouštěla jej až pozdě večer a to už jsme byli líní to uklízet.
Až ráno...
A ráno tam opět ležela.
Muselo ji to tlačit, ale neva..


A s touto krabicí plnou hraček po další návštěvě vnoučat jsme žili několik dalších dní...
Krabice uprostřed obýváku byla skoro týden, ale vezměte jí to.
To se musí pomalu a s citem.
Někdo mi psal k téhle koláži na facebooku, jak Justýnka krásně ladí s tou krabicí.
To jsem si teda nevšimla.
Celé to neladilo s obývákem.


A tady jsem se opět nepoučila ani potom, co jsem psala krédo dne .
Odnesla jsem kufr po mé cestě na Moravu do patra s dalšími věcmi.
Než jsem se stačila otočit, byl obsazen a já nebyla schopná jí ho vzít dalších pár dní i za cenu toho, že ho zničí svou nemalou hmotností. 
Jedno kilo hezčí než druhý. 
Čert vem ten kufr.
Nakonec se mu nic nestalo a naše Justýna neutrpěla žádné trauma.
No, jak je vidět, bydlíme u své kočky, ale je to velmi milá "bytná".
Za chvíli, aspoň doufám, nám skončí společné polehávání a já budu moci opět zaznamenávat zvláštní místa "pobytu" našeho jezevce.

10 komentářů:

  1. Marti, líbí se mě jak necháváš věci pro Justýnku vytažené, my je nechávali Matějovi také, bylo to hlavně v období, kdy už nemohl sedávat na vnitřním parapetu oken, napřed byly dřevěné a na těch se mu sedělo prima, měl tam i dečku, pak proběhla výměna za plastová a Matěj z nich padal na zem a hrozně při tom vrčel a pak začal hledat jiná místa a to většinou na zapomenutých věcech, rifle a svetřík mě nedal měsíc :). Pohlaď kožušek a měj prima večer Maryša

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maryško, no ono kdybychom rychle uklízeli, což mi zásadně neděláme, nebyl by problém. A Justýna to ví, tak toho hned využije. A ani já ani můj muž ji odnikud nevyháníme, takže pak žijeme se zvláštními dekoracemi :-) Hezký den.

      Vymazat
  2. To je jak u nás :-)Justýnka je nádherná kočka a veliká!Krásný víkend přeji ...Věra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, je velká, proto jí důvěrně říkám jezevec. Kdo ji nezná, si myslí, že to je krásný velký kocour :-) Rovněž přeji hezký víkend.

      Vymazat
  3. Justýnka je moudrá kočka, věděla jaký domov a jaké lidi si vybírá.. Justýnko, dobrá volba... To je sen všech koček, neprudící krmiči. Já mám dva kousky, každý je jiný.. U nás jsou např .. tzv švédské stoly /výraz naší veterinářky/ a když je nedej bože jedna miska prázdná, tak se sedí tak dlouho a zírá na dno, až to panička pochopí! a dosype. Jinak mě neustála fascinuje to harmonium, je náááádherné. Odkud je a kdo na něm hraje?? omlouvám se za zvědavost (prosím samostatný příspěvek :)))))))) ) Lenka kočka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda, že si nás Justýnka našla a vybrala opravdu sama (už jsem o tom psala) a asi věděla proč :-)
      Leni, o tom harmoniu už jsem kdysi psala. Hledala a našla a myslím, že tam najdeš odpověď http://vyzobanaslunecnice.blogspot.cz/2015/04/mala-i-velka-prani.html.
      Já to harmonium naprosto miluju :-) M.

      Vymazat
  4. Milá Slunečnice, tak joooo... vyhledala, přečetla, pochopila.. SOUHLASÍM. Trošku závidím, staré věci miluju. / jsem se bála podívat na komentáře, jestli nejsem skleróza, ale je to ok :) / Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni, je to starý příspěvek. Myslím, že v té době jsme se ještě ani "neznaly" :-) Hezký víkend ti přeju. M

      Vymazat
  5. Marti, přeji ti brzké uzdravení. Určitě se to se zvířecími zázračnými schopnostmi rychle podaří. Ti naši mazlíci vycítí, kdy je člověku ouvej.
    Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivanko, děkuji za přání. Už je to o hodně lepší, ale pořád ještě občas polehávám. Je to týden, co jsem nemohla chodit, tak co bych chtěla, že?

      Vymazat