středa 30. listopadu 2016

příběh o "koštěti"


Čím blbější sedlák, tím větší...
No, doplňte si sami.
To je náš případ.
Zahradních příspěvků teď bude pomálu, protože zahrada usnula a není vidět žádný vývoj. Dokumentovat něco neměnného moc nejde, tak konečně přichází čas na příběh o jednom "koštěti".
Přinutil mě k tomu dnes pohled na krásně rostoucí túji a vlastně i můj muž, který mi "akci" neustále připomíná a chlubí se.
Ono tedy není čím.
Byla to naprostá náhoda.
Před více než třemi lety jsme koupili dům, ve kterém nyní žijeme a zahrada nebyla podle našich představ.
Jali jsme se likvidovat různé divné skalky a zákoutí zmenšující i tak  nevelkou zahradu.
Hned po nastěhování jsme rychle někam píchli magnólii, kterou jsme si přivezli v květináči. 
Nebyla však na vhodném místě a při celkové rekonstrukci zahrady, rekonstruujeme doteď, bylo nutné ji přesadit. Po likvidaci těch různých zákoutí zůstávali keře, které jsme přesazovali někam jinam bez ohledu na to, zda se ujmou či nikoliv a některé "trosky či torza" jsme připravili k vyhození. 
Spoustu se jich neujalo, pěkných krásných keřů.
Můj muž byl línej zasypávat díru po magnolií a zasadil tam, respektive zapíchl naprosto suchou trosku něčeho, kde již nebylo možno určit druh a ani původ se slovy: no ono se to stejně neujme.
O tom jsem byla přesvědčená i já, ale nekomentovala jsem nesmyslnost tohoto počínání. 
A vzhledem k tomu, že zahrada byla stejně rozpracována, nějak mi tam to zapíchnuté třiceticentimetrové koště nevadilo. Ani jsem si nepřála, aby se snad ujalo na tomto naprosto nevhodném místě.
Lituji, že jsem tenkrát tu chudinku těsně před smrtí nevyfotila.
Nějak jsme ji neřešili, bylo tolik jiných zákoutí k řešení.
A ani jsme si nevšimli, co se stalo.
Pořádně až letos.
Jak vypadá, je vidět na fotkách. Již je jasné, že je to túje a vyrostla do výšky 130 cm a celkově zmohutněla a zkrásněla.
Říkám, je na nevhodném místě, ale už ji přesazovat nechceme. 
Zastříhala jsem ji, aby měla fazónku a ona utěšeně roste a překáží u naší houpačky, překáží malinám u plotu, ale kdo to mohl tušit.
Chápete to?
No říkám, čím blbější sedlák, tím větší brambory.
Anebo kozel zahradníkem.
Jinde věnujeme velkou energii a výsledek je tristní.
Já už se ale nedivím. Po té, co jsme v loni byli schopni opečovávat a zalévat rostlinku, kterou zasadil můj muž a čekali, až pokvete.
Po měsíci jsem si všimla při věšení prádla, že úplně stejná rostlinka nám vyrůstá na dvoře.
Celý měsíc jsme opečovávali plevel, zatímco původní sazenice zahynula a byli nadšení, jak pod naší péčí utěšeně pěkně roste a jediná chybka byla, že pořád nekvetla..
A tady?
Díky lenosti vyrostlo něco celkem hezkého.

10 komentářů:

  1. :-)))...nejste první a ni poslední zahradní mudrci.Já si na jaře vyplela penízek )Lunaria Annua)..na podzim jsem pro něj lezla málem na hnojiště,abych ho vlastnila :-).Pečlivě jsem vyďobala semínka a zasadila. Celé jaro jsem nadávala na ptáky,že mi roznášejí plevel po zahradě a chodí mi s ním k hortenziím a co se mi to tady pořád klube....Nejlepší na tom je,že mi to docvaklo až na podzim :-)...dneska jsem nějaká dlouhá :-),ale musím ještě dodat,že většinou rostliny co nevypadají zrovna nejlépe a člověk nedoufá,tak ohromně překvapí.Proto já kupuji kytky klidně ve výprodeji za 50 kč..Ježiš,málem se to sem nevejde,pa .M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. hahaha :-) Míšo, díky za uklidnění. Jsem ráda, že v tom nejsme sami, i když my se tím nějak netrápíme. Nejlíp se člověk zasměje vlastní blbosti :-) Poučila jsem se, že nic se nemá zatracovat. M.

      Vymazat
  2. S tím blbějším sedlákem to říká i můj chlap :)Nám se nedařilo jedné tlustici v bytě,dala jsem ji bez velkého přemlouvání kamarádce.Ta ji má od jara do zámrazu na balkoně , nevěnuje ji pozornost,vyrostla ji do obrovského košatého rozměru a teď ji dokonce rozkvetla !Myslela jsem,že mě trefí.No ale už mám jiné a pěstuji a starám se no jsme zavalený doma kytkama a stromkama.Včera jsem zasela semínka eukalyptu,tak uvidíme co z nich bude.Hezký večer.
    Renča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Reni, tak s kytkami domácími jsme na tom ještě hůř než se zahradními :-) A chápu to rozladění, když ta kytka u kamarádky kvete. Hezký večer.

      Vymazat
  3. Ano kozel bývá největší zahradník a lenost někdy vynese úrodu. Před skoro čtřiceti lety jsem se odstěhovala do pohraničí. Já holka z paneláku šla dojit krávy. No ale bavilo mne to. Dostali jsme od statku každý kousek políčka na brambory. Když se kopčilo, všichni okolo pracovali, ale mne to nebavilo a opalovala se. Ráno se sousedi vztekali, že jejich okopaná políčka rozryli divočáci a moje zarostlé ne. A jaká byla úroda? Sousedi měli jeden až dva pytle brambor, já musela plevel napřed pokosit, ale těch pytlů jsem měla deset!!!!
    Pěkný večer Dana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám podobný příběh jen s okurkami. Jeden rok jsem nosila ze zahrady kýble okurek každý den a soused zahradník se na mě nevěřícně díval za oknem :-) Hezký den M.

      Vymazat
  4. Tak to znám. Máme se sestrou zahrádku napůl. Nemáme tam vodu, jen tu kterou zachytíme z okapů. Sestra okopávala a zalívala, no zalívala spíš šidila. Já vytrhala plevel až byla velká, ono se to lepši dělá a nezalívala a sklízela jsem mnohem víc jak sestra.
    Dnes už skoro všechno pěstuji na netkané fólii a mám mnohem menší problém s pletím i zalíváním.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak mi na zahradě neplejeme, anebo minimálně, pouze sekáme trávu. Vysadili jsme samé keře rododendron, magnolii, maliny, růže atd. a na zahradu chodíme nejraději pít kafe :-)

      Vymazat
  5. Marti, je vidět, že jsi ho pohladila a řekla mu ať se vzchopí a dělá Ti radost, poslechl a to je pak krása k pohledání, Takovou rovinku na zahrádce je prima, my máme terasy a ještě nezpevněné. Klidný večer Maryša :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maryško, my jsme v předchozí zahradě měli také terasy a moc se mi líbí, ale tady to není možné, je to malá zahrada. Tobě taky hezký večer. M.

      Vymazat