čtvrtek 2. března 2017

příběh z čekárny tentokrát můj

Příběh z čekárny jsem již na blog dávala, ale to byl hezký příběh. 
Ráda píšu s humorem, ale tentokrát mi vtipné poznámky došly.
Jediné pozitivní dnes jsou sněženky, které nijak s příběhem nesouvisí.
Za 12 let práce ve zdravotní pojišťovně, kdy jsem mimo jiné řešila i stížnosti na lékaře, zdravotnický personál či na zdravotnická zařízení, jsem se setkala už s ledasčím, ale včerejší zážitek je přece jen ojedinělý. 
Dobré na tom je, že mě nijak extra nepoškodil, snad jen na chvíli psychicky. 
Včera jsem šla do nejmenovaného zařízení na CT mozku po nehodě sražení autem na chodníku, jak už většinou všichni víte. 
Byla jsem objednána na 11.30 hod. Nahlásila jsem se dle pokynů před 11 hodinou na recepci, kde bylo vše zaznamenáno v počítači a šla poslušně do čekárny. 
Zrovna přišla jiná pacientka, takže na zvonky u pracoviště CT a magnetické rezonanci jsme zvonily dvě. Jen pro doplnění - jednalo se o stejné pracoviště za jedněmi dveřmi.
Vyšla sestřička a já jí předala dle pokynů žádanku a průkaz pojištěnce. Vše pečlivě zkontrolovala a pročetla. Poté vrátila s tím, ať se posadím a čekám. Bylo mi sice divné, že mi žádanku vrací, že jdu na CT a ostatním na magnetickou rezonanci ji odebrala. 
Ale uklidnila jsem, vždyť jsem nahlášena na recepci a zapsána v počítači a že lékař viz vyvěšené upozornění u dveří pracoviště tedy o mně ví.
Po hodině se totéž stalo další pacientce již notně v letech, kterou doprovázela vnučka. Bylo nám divné, že jdou na řadu lidé, kteří přišli dávno po nás, ale trpělivě jsme čekali. Vím, že hodina objednání nutně neznamená, že půjdete hned na řadu.
Ve 13 hod. jsem již netrpělivě vyskočila opět k sestřičce s žádankou v ruce, žádanka se nedala přehlédnout, že se aspoň zeptám, kdy přijdu na řadu. Aniž jsem mohla vůbec promluvit, houkla na mě za pozornosti celé čekárny: vy jdete na CT, sedněte si a čekejte.
V 13.30 hod ztratila trpělivost paní, která doprovázela svoji babičku a šla se zeptat na recepci, jak je možné, že nás nikdo nevolá a všichni, co přišli dávno po nás, jsou již doma.
V té chvíli se to pohnulo, vyšla jiná sestra a začala záležitost řešit. Prý o nás na CT vůbec nevědí, protože jsme se nahlásili sestře z magnetické rezonance a máme si to vyřídit s ní. 
Promiňte, na pracovišti jsem byla poprvé a neznala jsem tedy, jak to chodí. Když mi sestra před 11 hod kontrolovala žádanku, stačilo, aby mi řekla, že se musím nahlásit u sestry na CT. Ona mi pouze sdělila, ať čekám.
Vypadalo to, jako by sestry měly mezi sebou nějaké osobní problémy, ale to mě jako pacienta vůbec nemusí zajímat. Já chci jen slušné zacházení, kterého se nejen mně nedostalo.
Po těchto urgencích jsem šla na vyšetření ve 14.00 hod. už notně hladová a žíznivá, takto připravená na výkon a po nehodě ještě ne v úplně dobrém stavu.
Vlastně stačila jediná věta sestry: já jsem z magnetické rezonance a vy se musíte nahlásit u sestry na CT. Pokyn sedněte si a čekejte rozhodně není ekvivalent řečeného.
Nerada píšu stížnosti, ale v tomto případě i po dohodě s paní, která doprovázela svoji babičku, to asi udělám. Možná pro další čekající, kteří jdou na toto pracoviště poprvé.
Dosud jsem na blogu pěla chválu na lékaře a zdravotnický personál.
Tak dnes bohužel trochu jinak.

12 komentářů:

  1. Strašné, určite napíš sťažnosť, aj keď s tým možno nič nevyriešiš, ale aspon sa dotyčná spamätá..... Prepáč, ale to musela byť krava.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zitko, naprosto s tebou souhlasím. A stížnost napíšu, protože přece nejsme ovce, abychom si museli nechat všechno líbit. Toto je myslím neomluvitelné, pro sebe určitě nic nevyřeším, ale třeba pomůžu nějakému zlepšení pro ostatní.

      Vymazat
  2. Marti, zdravím po určité době, už jsem zcela fit, jen mám smrtelnou nemoc chlapů :))), vyburcovala jsi mě k zuřivosti, něco podobného jsem zažila u nás v nemocnici při kontrole se zlomenou rukou, všude jsem se nahlásila a šla do jiné čekárny a zde seděla, hodinu, dvě a pak jsem vystartovala, hlásily moje jméno, z ordinace mě vystrnadily, protože to byla jiná paní, která právě dorazila, stejné jméno i příjmení, ale známá, tak to jsem tak vypěnila, že jsem byla na řadě hned. Marti, doufám, že výsledky jsou v pořádku a konečně už budeš fit a příště budeš na řadě hned, jinak fakt kráva. Krásný den, dnes tu svítí sluníčko Maryša :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maryško, ahoj. Jsem ráda, že jsi se stavila. Výsledky ještě nevím, až zítra jdu na neurologii. Mám pořád nějaké problémy s pamětí a bolesti hlavy a nemůžu pořádně číst, tak se jim to nezdálo. Ale já jsem se rozhodla, že tam nic není a budu v pořádku. To je dobře, že už jsi zdravá. U nás je dnes zamračeno a placama prší. Měj se hezky. M.

      Vymazat
  3. Ahoj Marti, zajímavé je, že jsem četla a nežasla, jelikož zrovna tento týden náš malý chlapeček /11/ volal své mamince z nemocnice, že už může jít domů. Je oblečený, sbalený a čeká na ni. To vše by bylo v pořádku, ale chyba se stala tam, že maminku neinformovali lékaři. Takže jestli Čechy, nebo Morava, vše je jen o lidech.
    Přeji Ti pěkné dny. Marcela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Marcelko, ano vím, že se dějí zvláštní věci ve zdravotnictví, psala jsem, že s tím mám zkušenosti, ledasco by se dalo i pochopit, ale některé věci opravdu ne.
      Ano je to o lidech. Měj se hezky. M.

      Vymazat
  4. Ahoj,obdivuji Tvoji trpělivost...Já byla v šoku na Bulovce v čekárně na chirurgii.Pacienti se zlomeninami obratlů a staré babičky vůbec nikdo tam nebyl s banalitou běžně čekají i 5 hodin.Objednání na čas nehraje roli,tam je výhra ,když Tě vyšetří ten den.Sestru co volá pacienty na kontrolní rentgen jsem si na natáčela na telefon a chtěla jsem to poslat do televize.Přeji Ti,ať se dáš brzo do pořádku,asi to chce čas..Hezký den.M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já právě moc trpělivá nejsem, jen teď vím, že se nesmím rozčilovat. Bohužel se toto děje, jen jsem to teď sama poznala a nejen přes stížnosti klientů, které jsem řešila. Už mám připravenu stížnost, jen jsem to ještě neposlala. Člověk nesmí být ovce. Míšo, tobě také hezké dny a děkuji. M.

      Vymazat
  5. Hrozné!Abych pravdu řekla,tak v poslední době jsem zažila podivné chování ve více nemocnicích.Jsem jinak klidná,slušná,trpělivá, ale co jsme zažili v MB na dětském,tak už ne,už se bráním.A vlastně jsem se zařekla,že TAM už nikdy!Lepší dny přeji:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věrko, já myslím, tedy znám ze zkušenosti, že se to dělo i dřív, ale když to člověk slyší od jiných, jen se většinou nad tím rozčíleně pozastaví, ale když to pozná sám, je to jiné. Měj se hezky a děkuji. M.

      Vymazat
  6. Jen polykám drsná slova. Zachovala bych se úplně stejně, seděla a čekala až mne laskavě-spíš nelaskavě- vyzvou. Samozřejmě, že je vše o lidech, ale pokud si to necháváme líbit, tak se nic nezmění. Stížnost bych také napsala, třeba to pomůže jiným pacientům, že si na tom pracovišti ujasní vztahy.
    Přeji samé dobré zprávy z vyšetření.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, já jsem trpně čekala, protože tam byl pán, který měl být na řadě už před dvěma hodinami, tak jsem si bláhově myslela, že mají skluz z nějakých závažných důvodů. Děkuji moc a přeji hezké dny.

      Vymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.