krásná dekorace,

kterou nikde nekoupíš.

V pondělí jsem šla na zahradu s foťákem a po chvíli jsem si všimla Justýny sedící na stole.

Jéé, ty jsi broučku tady?

V té chvíli sebou bouchla do ležící polohy a natahovala ke mně packy jako malé mimino. Začala jsem ji hladit a ona mě objala ruku. Když jsem podstoupila, začala pózovat: 

co jako furt fotíš?! já jsem tady, neee, nejkrásnější dekorace naší zahrady, jen trochu nestabilní.

Různě se natáčela a já jsem si uvědomila tu změnu. 
Ještě před lety před objektivem utíkala a já občas ulovila nějakou fotku jen potají. Teď je to úplně obráceně. Jakmile vidí foťák, už se šteluje do nějaké polohy a já musím fotit chtě nechtě, protože jinak by nedala pokoj. 
Když ji fotím, je teprve spokojená.

Už ale dávno pochopila, že se nemá bát a když volám, no podívej se na mě, tak to jako pravá fotomodelka udělá.

No už tady dlouho nebyla a zase by mi to vyčítala, tak dnes tento prostor patří našemu jezevci.

No řekněte, není to krásná zahradní dekorace?
Justýnka vás všechny moc zdraví. A samozřejmě posílám pozdrav i já.
A prý pózovala hlavně pro vás, tak snad se jí to povedlo.