Sára asistuje u všeho

Ulovila jsem pár jejích fotek a už tady dlouho nebyla, takže dnes o Sárince. 

Je těžké ji fotit. 

Vlastně vůbec nepostojí. Snad jen, když se něco děje. A jak jsem zjistila po stažení z foťáku, jsou skutečně jen dvě ty fotky. Brzy ráno jsem psala, ostatně jako vždy, a Sára si ke mně přitáhla velkého papouška a začala ho u mě muchlovat a mačkat, abych jako viděla: 

podívej, jak si krásně hraju s hračkou, co jsem si sama vybrala, 

a já rychle vzala foťák. Ale jak ho viděla, přišla hned ke mně a z toho vznikly tyto dvě fotky.

Koupili jsme nový sprchový panel a včera si s ním můj muž nějakou dobu "hrál" a nadával, že by chtěl vidět výrobce, jak to namontuje on. 

Bláhově si myslel, že na přidělání na zeď bude nějaká šablona, jak to tak obvykle bývá. Nebyla, návod na smontování byl v němčině a k tomu přiložený nic neříkající plánek.

Nejdříve se panel skládal v tělocvičně do podoby, kterou měl mít.

 Sára vydržela asistovat naprosto v klidu celou dobu a po vybalení si hrála s bublinkovou fólií, pod kterou se neustále schovávala. 

Od páníčka se ale nehnula. No jo, mohla jsem fotit, ale já zrovna psala, tak mě to ani nenapadlo. 

Byla jsem ráda, že mám na psaní chvíli klid, protože obvykle lítá jako šílená po obýváku, skáče s rozběhem na velké křeslo, které za chvíli nebude naprosto použitelné. Občas se jí skok totiž nepovede, tak jak chtěla, úplně na vrchol, ale k čemu jsou drápky, že jo? 

Opět si přitáhla ze shora dalšího plyšáka, opět papouška, zmiňuji se v úvodu, ale podstatně většího. Vlastně nevím, kde ho vyhrabala, všechny hračky jsou uklizené. Je velký, tak ho táhla v puse, většího než její hlava dolů do přízemí a už s ním hraje několik týdnů a tahá ho z místa na místo. 

Sotva ho v té pusině unese. Ale pořád nezapomíná ani na toho menšího papouška, kterého tahá už několik měsíců a podle toho vypadá. Bojím se ho ale vyprat, protože pak by ho možná nechtěla. Přestaly se nám trochu ztrácet houbičky, i když občas ji ještě s nimi vidím, ale už to není takové terno. Skáče po mně, jen když ji mám v ruce a něco s ní otírám, tak se snaží mi ji ukrást.

Jinak je s ní velká legrace a už rozumí naprosto všemu. 

Ta se povedla a teď její společnost oceňujeme v době, kdy jsme většinou zavření, ještě víc. 

Je to parťák, který musí být u všeho a všechno s námi musí dělat. 

Dělali jsme velký úklid a Sára se držela při páníčkovi jako obvykle.

"Ježíš, povlékat s ní peřiny je horor, pořád na všechno skáče", 

ozývá se z patra. 

Je hodně akční, a když se něco děje, musí u toho rozhodně být. A hodně vyrostla a příští týden nás čeká kastrace a já to hodně prožívám. Kdyby to šlo jinak... 

Minulý týden se mnou osazovala konečně podzimní truhlíky. 

Teď si vzpomínám, že hotové na oknech jsem je ještě nenafotila. 

Tady jsou ještě v přípravě.

Mějte pěkný a třeba akční den.