znáte příběh jmelí?

 

Vernisáž výstavy ze čtvrtka. Byla to celkem komorní vernisáž, jakou jsem ještě v muzeu nezažila, ale to přináší tahle doba. Výstava je vánoční a byl čas si o ní povídat. Vše najdete v článku, který tentokrát přidávám. 

Pověst o jmelí jsem vůbec neznala.

A vy ji znáte?

Dávám sem jen část fotek z vernisáže, všechny si můžete prohlédnout u článku tady.

Mějte pohodový vstup do nového týdne.

Pojďte si poslechnout krásnou pověst o jmelí!

Marta Dušková

Regionální muzeum Mělník zve na vánoční výstavu s názvem Advent v proměnách času, kterou slavnostně zahájila vernisáž ve čtvrtek 18. listopadu. Výstavu je možné shlédnout až do neděle 2. ledna 2022.

Výstava je procházkou času adventu v období od 2. poloviny 19 století až do 80 let 20. století. Přiblíží předvánoční čas minulosti z pohledu známých i neznámých adventních postav, z nichž některé jsou spojeny právě s mělnickým regionem.

Miloslava Havlíčková, ředitelka muzea zahájila vernisáž úvodní procházkou tradičními adventními zvyky a upozornila, že některé se dochovaly do dnes jen v jiné podobě.

Všechny návštěvníky vernisáže upoutala vyprávěním krásné pověsti, která se váže ke jmelí: „Jmelí, které známe jako keříček, který roste na stromech většinou v korunách, tak původně, podle toho, co se traduje jako pověst, tak bylo jmelí vlastně velký strom. Z toho stromu byly vyrobeny nejdříve jesličky, kde se narodil malý Ježíšek a pak byl z toho stromu byl vyrobený kříž, na kterém byl Ježíš ukřižován. A protože to byla velice smutná záležitost, tak ten strom, který tohle věděl, tak podle pověsti chřadnul a chřadnul smutkem ze smrti Ježíše Krista a nakonec uschl. Zůstalo po něm jen pár semínek, ze kterých potom vyrostly ty malé keříčky, které my dnes věšíme doma. A abychom mohli oslavovat, že Kristus vstal z mrtvých, tak to jmelí je pro nás symbolem nového života, lásky, štěstí, a proto se lidé o Vánocích pod jmelím políbí, aby byli šťastní, aby jim bylo dobře spolu“.

Kristýna Frelichová, která má na starosti propagaci muzea, k výstavě doplňuje: „Hlavní myšlenka letošní výstavy je vlastně završení těch pěti let cyklů vánočních výstav v muzeu. Poprvé to začínalo adventními postavami, kdy první výstava byla věnována právě jim, potom byla výstava věnovaná první republice, už tam byl vidět ten přechod od duchovna do té konzumní podoby Vánoc. Plakáty, které jsou tady zavěšeny, je tam vidět i trochu žehrání, že se to z té duchovní roviny přesouvá ke konzumu, jsou tam různé reklamy, jak se to prodávalo a prezentovalo, další výstava byly 50. a 60. léta a pak byla ještě výstava 70. let. Tady je to dnes takové celé shrnutí a druhá část výstavy jsou vánoční dárky. Aby si tady lidi zavzpomínali“.

A návštěvníci skutečně vzpomínali. Ti dříve narození poznávali svoje hračky, či jim dětství připomínal lustr, který mívali doma, ale výstava má co nabídnout i mladým lidem či dětem. Určitě za návštěvu stojí.