už je tady

Včera začal masopust. Letos jsem napsala rozsáhlejší článek, jelikož jsem vloni zjistila, že pořád spoustu lidí neví přesně, co znamená. Dostali jsme dotaz právě u pozvánky na masopustní průvod, zda víme, co masopust přesně znamená. Že to přece znamená, že je půst a ne veselení a to jsem pár dní před tím všeobecný článek o tomto českém fenoménu napsala. 

Odepsala jsem, že víme a napsala vloni znovu vysvětlení. Letos jsem se rozhodla věnovat se masopustu o něco víc. Ano, název masopust je trochu zavádějící, přesto to znamená karneval, veselení. Napsala jsem v článku viz níže. 

Pokud se chcete podívat na fotografie z některých masopustů, nejnovější najdete například v příspěvku masopust z loňska v Mělníku a v příspěvku z masopustu u nás v Cítově.

Úvodní foto jsem fotila na masopustu vloni.

Mějte hezkou neděli.

Masopust začíná den po Třech králích…

Marta Dušková

Masopust začíná každý rok stejně, a to den po svátku Tří králů, konec masopustu se určuje podle pohyblivého data Velikonoc a končí v úterý před Popeleční středou. Po ní následuje čtyřicetidenní půst. Letos vychází Popeleční středa na 22. února a masopust tedy končí v úterý 21. února.

Název masopust je možná trochu zavádějící, protože doslovně znamená opustit maso či dokonce půst, a přitom je to doba, kdy si i naši předkové dopřávali hojně masa, slavili a hodovali. Byl to čas domácích zabijaček a často i svateb. Dokonce i doslovný překlad slova karneval, který je ekvivalentem slova masopust, znamená „maso odlož“. Vztah slova masopust k výrazu půst je jen zdánlivý a jedná se o pouhou podobnost. Představoval vlastně období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami.

Masopust, kterému se v různých místech říká třeba fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny atd., byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo nutné se dosyta najíst, protože pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst.

Ať už je původ slova masopust jakýkoliv, dnes to znamená karneval, zábavu, setkávání, ochutnávání jitrnic a zabijačkového guláše či černé polévky. A samozřejmě masky, tradiční i netradiční a nechybí i masopustní průvody v maskách. V různých regionech mohou být různé masopustní zvyky, ale mezi maskami většinou nechybí medvěd, kůň, bába s nůší, žid, turek či cikánka.

Písemné zprávy o masopustních radovánkách se datují od 13. století a dávní předkové si bujaré masopustní veselí opravdu užívali. Vlastně tehdy masopust býval hlučnější a poněkud rozpustilejší než dnes, což tenkrát církev nesla nelibě.

České masopustní tradice byly před dvanácti lety zapsány do seznamu mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva organizace UNESCO a konkrétně to byly masopustní průvody s maskami na Hlinecku, které byly zapsány na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

V současnosti je význam slova karneval trochu obecnější a není vázaný na určité období. Karneval v obecné rovině znamená taneční zábavy, hýření, lidové zábavy v maskách, maškarní bály apod. Neznámější taneční karneval ve světě je karneval v Rio de Janeiru.

Tradičně se pořádání masopustů či karnevalů v mělnickém regionu odehrává během února a je se jistě na co těšit. Pozvánky budou zveřejněny na Kanálu eM.

Použité fotografie masopust Mělník 2022 z archivu Marty Duškové