Možná si někdo z vás vzpomíná před pár lety na naši péči o šest až osm ježků na podzim. Zpočátku jsme věděli přesně, kolik jich je, ale když začali přicházet další, už jsme se v tom nevyznali. Můj muž je vykrmoval a vážil, aby přežili zimu a poslední článek jsem psala tady ježčí farma nebo záchranná stanice. Boudičku pro ně vytvořenou z přenosné lednice a vystlanou listím jsme od té doby ponechali a opatrovali, kdyby se náhodou chtěli vrátit. A zdálo se, že ji v zimě používají, ale ježky jsme nezahlédli.
Další roky jsme čekali, že se třeba opět na podzim vrátí, ale nic.
Letos jsme už v únoru slyšeli vždy ve tmě nějaké šustění pod keři u plotu a napadlo nás, že by to mohl být ježek. Před pár dny velmi brzo ráno vidím, jak Sára na něco kouká, ale nepřibližuje se k tomu. Najednou si všimnu i já, že ježek prochází ve tmě naši zahradu. No Sára není hloupá, ježka lovit nebude, jen se opatrně dívá z dálky.
Předevčírem ještě za světla jej Sára prozradila. Furt zírala do jednoho místa, ale neběžela k tomu, což bylo divné. Můj muž se šel tedy podívat a uprostřed zahrady našel velmi zesláblého ježečka. Probudil se a hledal něco k jídlu.
Můj muž říká: co mu mám dát k jídlu?
Oni mohou kočičí kapsičku a dej mu ještě granule.
Včera ještě můj muž, když jsem dělala rozhovor, koupil psí konzervu, protože si načetl, že jsou lepší než kočičí. Normálně ježci jablka a mrkev nejedí, ale odborníci tvrdí, že po zimě to potřebují, aby se posílili. Ale bylo vidět, že už Sářina kapsička mu pomohla.
Můj muž si všechno načetl a včera ježečkovi udělal hody. Před tím jej ovšem zvážil, jak jinak. Ježeček je velký, ale stejně jej budeme muset krmit, než si bude moci najít potravu sám. Jen to není tak velká zodpovědnost jako na podzim, kdy se cítíte velmi zodpovědní za ty tvorečky a snažíte se je vykrmit, aby mohli přežít zimu.
Většinu fotek si fotil můj muž sám až na pár, které jsem fotila já.
Tak dnes opět po letech ježčí příběh a malá dávka roztomilosti pro dnešní den, protože roztomilý opravdu je.
Mějte klidný den.
Jééé, to se krásně čte a dívá na fotky. Mně se hned vybavila moje oblíbená knížka z dětství o Ježečkovi Pícháčkovi.
OdpovědětVymazatHezký den, Marti !
Hanka
Marti jste moc hodní, že jste ježkovi dali najíst. Jak se otepluje, tak se probouzejí. Jen že hmyzu ještě moc není a tak psi kapsu my a granulky jim pomůžou. Děkuji za vaši péči a přeji vám všem krásný den.
OdpovědětVymazatMarti, je báječné, že ježečka Sára objevila a vy mu můžete pomoci přečkat ten čas, než bude ve shánění potravy soběstačný. Tak ať se mu u vás daří. ✊🦔🍀
OdpovědětVymazatMěj hezké dny.
Marti, tvůj muž je opravdová ježčí máma :). Je fajn, že jste ježečka našli a mohli mu dát najíst.
OdpovědětVymazatU vás se tady ten mrňous má jako v hotelu :o) Aaronek na podzim taky našel na zahradě ježečka, vylepšili jsme mu místo na zimování, teď jsem ho zatím neviděla. Tak doufám, že zimu přečkal...
OdpovědětVymazatMarti, měj hezký den. Helena
Vija
OdpovědětVymazatMarti, ta malá kulička se u vás má, Sára je šikula. Jsou to hezké fotky. Hezký pátek měj. J