v dobré společnosti

aneb zastávka pro radost. Po operaci a následné rehabilitaci, která ještě neskončila, se mi posunuly preventivní prohlídky, a když přidám nutné kontroly, jsme v Praze jednou až dvakrát týdně. Po středeční kontrole jsme se zastavili u dětí. Proběhlo jako vždy nutné seznámení s novými zvířaty s malou přednáškou od Loly. Strávili jsme pár hodin plných radosti a povídání.

Musela jsem samozřejmě fotit malá myší miminka, která patří do rodiny jen pár dní, jsou to holátka a taková také zůstanou. Myši jsem musela překousnout již v dětství našich tří dětí, a tak se počáteční odpor pomalu měnil a už je mám vlastně ráda. Tak jsme strávili takové myší odpoledne.

Dětem jsme přivezly kinder vajíčka jako malou pozornost a to je vždy sázka do loterie. Je to skutečně překvapení, co tam vlastně je. Tentokrát jsem žebrala já: už jste se koukli do těch vajíček?

"Babi, tak já se podívám, když jsi tak netrpělivá", dí Alan.

Musím říct, že tentokrát měl děda, který vajíčka vybíral, šťastnou ruku. Opravdu moc hezké překvapení. Krokodýl jako maňásek na prst a ve druhém dva kočičí prsteny. A ještě se povedlo, že vajíčko s krokodýlem si vybral náhodou Alan a prsteny zbyly na Lolu, takže správné rozdělení. Měla jsem radost s dětmi. Lola se o prsteny rozdělila a jeden dostala maminka. A opět jsem musela samozřejmě nafotit.

Tak dnes dávám na blog odpoledne radosti.

Mějte i vy radostný den.