středa 29. ledna 2014

Lojza

Ráda dávám svému muži k různým příležitostem zážitky. Miluje adrenalin, a přestože s tím nesouhlasím, podporuju jej v tom. Dostává mě občas do stavu šílenství, když např. jedeme na welness pobyt a má to být klidná dovolená……… 
Já čekám dole pod lanovkou s půllitrem piva, nic jiného na obluzení mého mozku ve stánku nemají, a čekám, až se můj muž "zabije" na velké koloběžce při sjíždění sjezdovek. Samozřejmě napoprvé si vybral tu nejtěžší. Držela jsem celou dobu mobil v ruce a přemýšlela, jaké že je číslo na záchranku, když na mě se sjezdovky křičel: zaplatil jsem si další jízdy, takže ještě nekončím!
Toho Swarowského jsem si opravdu zasloužila.
Můj muž už ledacos zkusil. Letěl a řídil ultralight, letěl balónem, řídil letadlo a skákal padákem. Na jeho první seskok nezapomenu. Strašně se na něj těšil, i když bylo znát trochu strach. Když přistál na zemi, byl to „malý krok pro člověka, ale velký pro lidstvo“ :-). Kynul mi velmi vznešeně a já jsem celkem nepochopitelně sdílela jeho nadšení. Mě by tam nikdo nedostal, mám problém i při letu normálním letadlem do Paříže. První seskok jsme od té doby prožili ještě několikrát, protože je v pravidelných časových intervalech přehráván z DVD. Přece se to muselo natočit.
Toužil skákat padákem podruhé a za nějakou dobu se mu to splnilo. Na dotaz instruktora „už si skákal?“ neprozřetelně odpověděl, že ano, jako „starý bard.“ Zvláštní instruktor jménem Lojza, trochu bezdomovec a trochu šílený vědec, tuto odpověď považuje za tak zásadní, že odpadá instruktáž i kontrola výstroje. Kontrola brýlí je však provedena velmi pečlivě, co kdybys je ztratil, jsou erární…. Můj muž má sice pocit, že mu něco někde „plandá“, ale… “Aspoň Tě to nebude škrtit“, dí Lojza.
Ale už se nastupuje do letadla. Letadlo vypadá, jako kdyby to měl být jeho poslední let….. Rachot, který se ozývá, nemají na vině motory. Letadlo je plné, zřejmě aby se zaplatila jeho oprava a všichni účastníci stojí a drží se jako v MHD. Instruktoři provádí poslední kontrolu svých svěřenců. Ne tak Lojza. Vyřkne památnou větu: "Ono to nějak dopadne".
Seskok se podařil a už se volným pádem všichni blíží k zemi. Instruktor mého muže má však čas. No co, křičí, dopadneme trochu dál. Otvírá se padák a během letu ještě malé upozornění: vidíš to letadlo, to je naše, právě přistálo. Porušení všech pravidel skokového provozu Lojzu nerozhází, letadlo obvykle přistává, až jsou všichni parašutisté na zemi.
Všechno dobře dopadlo. Přivítání na zemi je velmi rozpačité. Při dopadu je plandání vysvětleno: "No uvolnil se Ti popruh."
Lojzo, ty taky nevíš, kdy máš vyskočit, kde ses coural a hele tady máš utržený padák!, slova Lojzových kolegů už nepřekvapí. Panebože, já žiju a nevím, jestli si to někdy zopakuji, dí můj muž už v teple domova.
No přežil. Neví, že jej čeká další adrenalinové překvapení: let větroněm!

Žádné komentáře:

Okomentovat