pátek 23. října 2015

ranní rituály trochu jinak


takto to mělo být
Ranní rituály já musím bezpodmínečně dodržovat. To už vím dávno a už jsem se několikrát přesvědčila např.kabátová story.
Ne, tentokrát jsem nepřijela do Prahy bez kabátu v třeskutém mrazu, ale i tak to byl krušný začátek dne. Nebylo to nic zásadního, pro někoho možná naprosto malicherná či banální záležitost, pro mě to bylo ráno, které, jak doufám, nebude mít reprízu.
Dnes jsem měla poradu v Praze. Musela jsem tedy vstávat dřív než obvykle.
Počátek standardní jako každé jiné ráno. Ranní očista, sprchování, pití čaje a přitom pročítání emailů, které jsem včera už nestihla a nezbytná (fuj!!!) ranní cigareta. Jen se mi zdálo, že dnes neobvykle utíká čas.
Tak rychle, co na sebe. Oblékám se dle nálady a kvůli sobě, k tomu člověk časem dospěje, a ne kvůli druhým, já se musím cítit dobře, a tak musím až ráno zjistit, na co mám vlastně chuť.
Dnes to mám složitější, protože můj muž ještě spí, takže svoje svršky, abych ho nebudila, hledám v šatně téměř potmě. Něco najdu a popadnu a běžím se obléct do přízemí.
Panebože, zapomněla jsem na kalhotky. Takže opět schody do patra a zase dolů.
Panebože, ve tmě jsem vzala špatný prsten, je stříbrný a já jsem dnes do zlata. Takže opět nahoru a dolů.
Panebože, mám špatnou barvu punčocháčů a tak dál a tak dál.
Vždyť říkám, pro někoho malichernost, ale pro mě důležitá věc. Doplňky navíc odpoutávají pohledy od ne již mladé tváře :-)
Panebože, kolik je hodin:?
Pohled do zrcadla mě konečně uspokojí. A za jak dlouho jede autobus?
Ještě outfit doplnit šperky - náhrdelník na krk a náušnice, které úžasně doplní tmavě hnědý rolák.
Jedna náušnice hurá  je tam a druhá nejde. Potřebuji zrcadlo. Nakloním se a šup a je to.
Náušnice mi spadne do umyvadla a hezky na mě kouká. Později pochopím, že to byl výsměch. Sotva po ní sáhnu, uskočí jako živá a už je tam. A promiňte, je v hajzlu. Tedy v odpadní trubce. V umyvadle je takové to nerez udělátko, které zakrývá celý otvor a malou škvírkou, která zbývá, neprotlačíte ani špendlík, i kdybyste stokrát nakrásně chtěli. A ne zrovna malá náušnice se vešla velmi lehce a celá!
Panebože, nemám čas.
Tak opět už po kolikáté dnes výběh nahoru, popadnu ve tmě první, co nahmatám a co cítím, že by mohla být nějaká ozdoba do uší.
Panebože, ještě parfém a běžím na autobus.
V autobuse srovnávám myšlenky a sčítám škody.
Nejdříve posílám mému muži sms, prosím nepouštěj vodu do umyvadla v dolní koupelně, spadla mi tam náušnice!!!
Jsem matematický analfabet a dávno jsem se smířila s tím, že tento druh inteligence nemám, takže za

1) vyjížděla jsem o tři čtvrtě hodiny dřív, ale inteligent si natáhl budík jen o půl hodiny dřív, takže proto čas tak rychle utíkal
2) na lince leží připravený prášek, který jsem měla pozřít
3) náušnice mi neladí s přísvěskem
4) náušnice mi neladí s celým outfitem
5) v kabelce mi chybí vizitkář s mými vizitkami (měním kabelku někdy každý den a toto se mi nestává), nebyl by to problém, jedu na poradu a kolegové po mě vizitku chtít nebudou, ale pokud bude chtít někdo na mě telefon, jsem v pytli. Pamatuju si čísla, která už jsem dávno měla zapomenout, čísla dávno zrušených bankovních účtů, čísla bankovních účtů mých klientů ještě z dob mé práce jako bankovního poradce ( cca 15 let a více?), piny dávno zrušených karet, ale číslo mého služebního telefonu ani téměř po dvou letech neznám a čtu jej z vizitky, pokud jej někdo žádá
6) doma na pracovním stole u notebooku leží můj diář, kde mám rovněž pro jistotu svoje telefonní číslo zapsané a kde mám poznámky, kterým klientům jsem slíbila, že dnes zavolám... Uff

Přestávám sčítat škody. Úžasná bilance...
Kolegyně na poradě mě vítají se slovy: tobě to dnes sluší a máš úžasný šperk.
Když začnu vyprávět svoji ranní storku s náušnicí, všechny rozesměju. No ale tyhle náušnice tě úžasně prosvítily:-).Na druhou stranu - potřebovala jsem prosvítit?! Už je čas na plastiku???
Já prostě musím dodržovat rituály. Ještě že je porada jen jednou za měsíc.
Až potkáte v Praze divně oblečenou ženskou a v zimě možná bez kabátu, prosím pozdravte ji.
Budu to pravděpodobně já :-)
a takto to bylo :-)
PS: Náušnice vylovena viz foto - můj úžasný muž!!!

4 komentáře:

  1. Tedy Marti .... ty jsi mě vykouzila úsměv na tváři :o))))) Měj se hezky...Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martinko, to jsem ráda, že jsem tě pobavila. Ano, svojí úžasnou storkou jsem v pátek bavila okolí. Krásné dny. M.

      Vymazat
  2. Marti, ty jsi teda číslo. dnes to není venku nic moc, ale díky tvému příspěvku jsem se rozesmála, teda možná jsem se taky prosvítila (já už to fááákt potřebuju).
    krásný den Majka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Majko, moc děkuju za hezkej komentář. Ano prosvícení je důležité a nic to nestojí :-) Hezké dny.

      Vymazat