středa 16. listopadu 2016

nebezpečí jménem ""21"


V Magazínu MF Dnes je zajímavý článek o cenzuře z let 60-80. 
Nechci jej tady rozebírat, ale doporučuji přečíst.
Má název Jak jsme četli mezi řádky.
Teprve jsem se pořádně dozvěděla, jak to tenkrát bylo s cenzurou.
Všichni jsme tehdy tušili, že některý zpěvák nesmí vystupovat, některá píseň se nesmí hrát, některý film je v trezoru, ale absurditu tehdejší doby jsem v plném rozsahu pochopila až z tohoto článku, protože podrobnosti jsem neznala.
V písničce Petra Spáleného "Josefína vůbec nemá ústa líná" byl např. nalezen jinotaj "u Stalina".
V seriálu Sanitka musel režisér Jiří Adamec vystříhat osm obrazů kvůli svetru Evy Hudečkové s vypleteným vzorem, který cenzorům připomínal křesťanský kříž.
A tak bych mohla pokračovat, ale nebudu přepisovat celý článek. 
Je to magazín z minulého týdne, pokud se k němu dostanete, určitě si jej přečtete (v případě zájmu se mohu pokusit nascanovat)..
Co mně přišlo nejvíc absurdní, je spojeno s číslicí 21. 
Po 68. roce se státní orgány obzvlášť na tuto číslovku soustřeďovaly a velmi je iritovala v každém kontextu a za vším viděli nějakou konspiraci.
Jinotaje hledali někteří "hujeři" i tam, kde nikdy nebyly.
Na Bratislavské lyře v červnu 1969 zvítězil Karel Černoch s přiděleným počtem dvacet jedna hlasů a byl to velký problém, po kterém následoval stranický projev Štrougala, který měl vše uvést na pravou míru.
Panebože, přijde mi to dnes opravdu absurdní, hloupé a směšné.
Hloupí lidé dělají hloupé věci.
Upozorněním na tuto číslovku si vlastně nahráli sami.
Moje konspirace tedy končila tím, že v šestnácti sedmnácti jsme si v parném létě v bytě za zavřenými okny pouštěli potají a potichu Kryla (Bratříčka) a potají jsme si půjčovali zakázanou knihu Kmotr v jediném výtisku, který jsme měli. 
Ovšem jeden náš spolužák měl větší odvahu a natrhl si v občanském průkaze v době výročí stránku 21. Po kontrole OP jej z tohoto důvodu SNB odvezla k výslechu, kde byl až do dlouhé noci. 
Vlastně teď si uvědomuji, že v tento den se kontrolovali občanské průkazy všem, na které někde "esenbáci" narazili.
Podrobnosti už si nepamatuji, vrátil se živý a zdravý, ale tento incident se s ním táhl jako škraloup několik dalších let.
Ta 21 mi připomněla moje vlastní vzpomínky na onen srpen.
Píšu občas do šuplíku a právě tuto vzpomínku jsem asi před rokem napsala a přemýšlela jsem, že ji zveřejním.
Takže pokračování příště, dnes by to bylo dlouhé a možná vás to vlastně ani nebude zajímat.
Ale blog beru jako deník a příspěvek bude možná jen pro mě a možná moje děti.

4 komentáře:

  1. Milá Slunečnice, tím, že jsme stejný ročník, tak máme stejné vzpomínky, vnímání světa r 68 ještě dětskýma očima.. později už přituhovalo i naší generaci. mrzí mě, že jsem MF přestala kupovat.. Magazín byl moje oblíbené čtení, a tohle bych si přečetla ráda... Spíš mi přijde pozoruhodný rozdíl mezi hlídáním každého slova tehdejším režimem a doslova benevolencí dneška.. ke komu a k čemu? Jsem otrávená vysíláním tel stanice , kterou nově zařadil do nabídky Skylink jmenuje se Československo a už třetí den tam běží spartakiády a sjezdy strany.. Ano, nemusím se na ni dívat a takyže nebudu, jen mě napadl ten rozdíl přístupu...Ale to je opravdu velké téma.. a stává se osobním.Lenka Kočka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Leni, my jsme taky přestali MF kupovat. Čtu jej na internetu, ale tam bohužel zrovna články z Magazínu nenajdeš. Můj muž jej koupil náhodou a byla jsem ráda, protože to byl opravdu zajímavý článek. Já sice nejsem vůbec vzpomínací typ, ale občas si připomenout, jak to bylo anebo se dozvědět, co vůbec nevím, je dobré. Člověk se ve světě pak lépe vyzná. Uvedenou stanici neznám a taky bych pořad nesledovala, ale pro dnešní generaci, a některé to zajímá, možná není špatné takové nahlédnutí do minulosti, ale záleží na zpracování. Ale máš pravdu, je to velké téma. Já ještě pustím možná zítra či pozítří tu svoji vzpomínku, jak jsem psala a jdu od toho :-) Měj se hezky. M.

      Vymazat
  2. Marti, jsi o tři roky mladší a já si tu dobu pamatuji dost matně, jen vím, že můj taťka nelezl kom. do zadku, ale byl velký fachman a šikovný a jezdil po světě už v tuto dobu, byl v Jugoslávii a v Egyptě, jako expert a my jsme se měli v celku dobře, jen do té doby než jsem měla jít na školu, nedostala jsem se, no každý ví své Maryša :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maryško, taky jsem se nedostala na vysokou z jak se tenkrát říkalo ideologických důvodů, ale měla jsem v životě štěstí, že jsem i tak spoustu let dělala práci, která mě moc bavila a těšila a byl to post, kde jsem musela mít výjimku ze vzdělání. Hezký večer.

      Vymazat

Moc děkuji za návštěvu a za milé komentáře, které mi zde zanecháváte. Díky za váš čas.