dnes byla výtvarka

Na architekty si hrajeme pořád, tak dnes jsme byli výtvarníci.

Ale nemalovali jsme ani prasátka, žirafy, kočky atd., to děláme taky pořád a upřimně, Lolinka sice hlásila, že budeme stavět, mně už se dnes do stavění fakt nechtělo. A malujeme taky pořád.

Tak jsem už doma vymyslela překvapení, které s dětmi vyrobíme pro maminku.
Nicméně museli jsme čekat, až maminka půjde za prací, tak jsme se bavili korálky, které se pak zapékají. A Lolinka mi najednou říká: mám pro tebe dva dárky. Jeden si, babičko, můžeš vybrat. Tak mám jednu zapečenou vílu. 
Tu tyrkys.

Maminka odešla a já mohla zvědavým dětem  konečně prozradit, co jsem vymyslela. 
Jaký dárek vyrobíme. Jasně, že jsem je nadchla, protože se jednalo částečně o trhání či stříhání papíru. Alánek trhal a lepil sám a moc ho to bavilo a Lolinka chtěla stříhat. 
Nakonec vznikla dvě krásná abstraktní díla - jedno je prý duhové letadlo a druhé duha.. 
Nejdřív jsme vodovkami pomalovali celý tenký papír, různé barvy, mišmaš a poté jsme trhali a stříhali a lepili na tvrdý papír. Moc jsem nepomáhala, jen trochu s malováním a lepidlem, jinak je to samostatná práce. 
A oba je to moc bavilo, Lolinka mi to dokonce řekla: 
babičko, mě to s tebou moc bavilo.

Teď hlídám často, protože dcera začala profesionálně fotit. Podívat na její úžasné fotky se můžete na jejích webových stránkách. Naše poslední dítě začalo pracovat v tom, co ho baví. Máme z toho radost. Když práce baví, člověk má plnohodnotný život a je šťastný.

photovesela.cz

A ještě pohled z okna. Původně jsem myslela, že nebudeme tolik tvořit a půjdeme na terasu na pískoviště. Ale byla zima a nestihli bychom to překvapení. 

Jo, a málem bych zapomněla. Alánek mi namaloval a věnoval dva své obrázky. Prý jenom pro mě. Budu muset koupit nějaké rámečky. Jsou krásné a já miluju umění v jakékoliv podobě. Už nám doma nevisí obrázky, které malovaly naše děti, když byly malé. Ty mám schované. Teď vystavuji, co malují vnoučata pro nás. A chci to dokumentovat. Třeba se na to v dospělosti rádi podívají.