středa 14. února 2018

dnes byla výtvarka




Na architekty si hrajeme pořád, tak dnes jsme byli výtvarníci.
Ale nemalovali jsme ani prasátka, žirafy, kočky atd., to děláme taky pořád a upřimně, Lolinka sice hlásila, že budeme stavět, mně už se dnes do stavění fakt nechtělo. A malujeme taky pořád.
Tak jsem už doma vymyslela překvapení, které s dětmi vyrobíme pro maminku.
Nicméně museli jsme čekat, až maminka půjde za prací, tak jsme se bavili korálky, které se pak zapékají. A Lolinka mi najednou říká: mám pro tebe dva dárky. Jeden si, babičko, můžeš vybrat. Tak mám jednu zapečenou vílu. 
Tu tyrkys.



Maminka odešla a já mohla zvědavým dětem  konečně prozradit, co jsem vymyslela. 
Jaký dárek vyrobíme. Jasně, že jsem je nadchla, protože se jednalo částečně o trhání či stříhání papíru. Alánek trhal a lepil sám a moc ho to bavilo a Lolinka chtěla stříhat. 
Nakonec vznikla dvě krásná abstraktní díla - jedno je prý duhové letadlo a druhé duha.. 
Nejdřív jsme vodovkami pomalovali celý tenký papír, různé barvy, mišmaš a poté jsme trhali a stříhali a lepili na tvrdý papír. Moc jsem nepomáhala, jen trochu s malováním a lepidlem, jinak je to samostatná práce. 
A oba je to moc bavilo, Lolinka mi to dokonce řekla: 
babičko, mě to s tebou moc bavilo.



Teď hlídám často, protože dcera začala profesionálně fotit. Podívat na její úžasné fotky se můžete na jejích webových stránkách. Naše poslední dítě začalo pracovat v tom, co ho baví. Máme z toho radost. Když práce baví, člověk má plnohodnotný život a je šťastný.

photovesela.cz

A ještě pohled z okna. Původně jsem myslela, že nebudeme tolik tvořit a půjdeme na terasu na pískoviště. Ale byla zima a nestihli bychom to překvapení. 


Jo, a málem bych zapomněla. Alánek mi namaloval a věnoval dva své obrázky. Prý jenom pro mě. Budu muset koupit nějaké rámečky. Jsou krásné a já miluju umění v jakékoliv podobě. Už nám doma nevisí obrázky, které malovaly naše děti, když byly malé. Ty mám schované. Teď vystavuji, co malují vnoučata pro nás. A chci to dokumentovat. Třeba se na to v dospělosti rádi podívají.


14 komentářů:

  1. Marti, nádhera! Vnoučata nemám, ale naše obě děti kreslily a malovaly hodně a dobře. Adama to neopustilo ani v dospělosti, i když to je víc písmo.
    Jdu se mrknout na fotky tvé dcery a tobě přeji hezký večer, Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Odpovědi
    1. Vyřídím :-) Dříve se věnovala paralelně i malbě, ale fotka vyhrála.

      Vymazat
  3. Našeho mladýho pustilo malování, když začal hrát fotbal. A na gymplu pak výtvarku upřímně nenáviděl. Já žádnou moc výtvarnou fantazii nemám, ale třeba mi nějaké tvé inspirace uváznou v hlavě až (pokud) na nějaká vnoučata dojde ;-).
    Hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, děkuji. Já taky nejsem výtvarně moc nadaná, já jsem byla spíš na zpěv. U nás to výtvarno zastupuje můj muž a děti to podědily. Měj se krásně.

      Vymazat
  4. Barevně jsem z vašeho tvoření na větvi, páč je boží a lidsky z tebe sála pohoda a naplnění, kouzelná část našich životů, když se daří.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blondýnko, taky jsem nemohla pochopit, jak nám krásně vyšlo to barevné tvoření, jak ladí, i když každé dílko dělal někdo jiný :-) Lahodí to oku.

      Vymazat
  5. Bezva nápad! Dílka tvůrců nemají chybu.
    Hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, už vymýšlím něco na příští týden, aby nás to všechny bavilo :-) Pěkný den.

      Vymazat
  6. No, Marti, super. Je vidět, že jste si to parádně užili.

    OdpovědětVymazat
  7. A to jsou ty chvíle k nezaplacení. Tvořili jste dohromady krásná dílka Marti. Já jsem kdysi na základce chodila na výtvarný kroužek a dodnes vůbec nevím proč, vždyť malovat vůbec neumím :o). Ale asi mne bavily ty různé techniky, s kterými nás pan učitel seznamoval. Pamatuji si hodně linoryty a následný tisk.
    Jdu nahlédnout na foto stránky dcery.
    Měj se hezky.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, tak tím jsem netknutá. Vím, jak se dělají linoryty, ale to je tak vše :-) Měj se krásně.

      Vymazat