pondělí 9. července 2018

dvakrát do stejné řeky ...

Na Letních shakespearovských slavnostech na Pražském hradě jsme byli třikrát možná čtyřikrát, ale jen dvě představení mi hodně utkvěly v paměti. Vzpomněla jsem si na to, když jsem u Péti četla o opeře pod širým nebem a připomněla si kouzlo divadla venku. Do téhle řeky bych klidně vstoupila podruhé, ale už to nejde a přiznávám, že smrt Jana Třísky mě celkem zasáhla.
První vzpomínka na představení v roce 2002 Král Lear, kde jsem naposledy viděla Jana Třísku. Do Jana Třísky jsem byla hodně zamilovaná a snila jsem o něm po filmu Radúz a Mahulena. No, bylo mi dvanáct let. Milovala jsem i jeho hlas a herecký projev.
A vzpomínám si, že jsem viděla jen část filmu, protože, jak začaly nahé scény, taťka mě vyhnal spát, protože měl pocit, že to naruší můj morální vývoj. Celý film jsem viděla až po spoustu letech. Na představení na hradě asi nikdy nezapomenu. Excelentně sekundoval Třískovi Jiří Langmayer. Našla jsem na seznamu i nějaké fotky z tohoto představení. Oba hráli v některých scénách úplně nazí, ale bylo to naprosto přirozené, patřilo to tam, i když se o tom psalo jako o senzaci a nechci sahat do svědomí některým z návštěvníků, ale měla jsem tenkrát pocit, že hodně jich přišlo právě proto. 
My jsme šli na Třísku.



S mým mužem jsme do divadla chodili odjakživa, a když to šlo, tak každý měsíc. A jakmile trochu děti odrostly, tahali jsme je do divadla s sebou, takže máme spoustu zážitků z kamenných divadel. 
V poslední době si samozřejmě nejvíc pamatuji dceřina představení v její režii.
Ale abych se vrátila k divadlu pod širým nebem.
Dalším představením, které zanechalo stopu, byl Sen noci svatojánské v roce 2013 v režii známé skupiny režisérů SKUTR Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Byli to profesoři naší dcery Lindy na DAMU a jako studentku ji tehdy přizvali jako asistentku režie. To je taky asi hlavní důvod, proč si představení pamatuji a bylo excelentní.
Našla jsem na stránkách SKUTR tuto hromadnou fotografii. Naše dcera je ta blondýnka úplně vlevo. Tohle si vlastně píšu dnes kvůli sobě, když už jsem si vzpomněla, tak ať to nezapadne.



Letní shakespearovské slavnosti – William Shakespeare: Sen noci svatojánské. Překlad Martin Hilský. Úprava, režie SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, scéna Jakub Kopecký, kostýmy Linda Boráros, hudba Petr Kaláb, choreografie Jan Kodet, asistentka režie Linda Dušková. Premiéra 28. června 2013 na Pražském hradě. (Psáno z reprízy 29. června 2013.)

10 komentářů:

  1. Máš prima vzpomínky. Taky jsem měla J.Třísku moc ráda. Bohužel v roli Krále Leara jsem ho neviděla. Sen noci svatojánské já mám zafixovaný v provedení divadelní scény Královéhradecké a to už je hodně dávno. Utkvělo to ve mně proto, protože se tam objevila scéna tančící nahé víly a to bylo tenkrát něco. V sále bylo takové ticho, že bys špendlík padlý na zem slyšela :-). Dnes by to už vůbec nikoho nepřekvapilo.
    Hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, to si umím představit. Taky máš hezké zážitky. Měj se krásně.

      Vymazat
  2. Marti, díky za tento článek. Ani já nemohu bez divadla žít, a to k tomu nemám takový důvod, jako ty :o) Chodili jsme a chodíme (jezdíme), jak jen to jde. Letos po hodně letech Shakespearovské slavnosti vynecháme... Loni jsem byli na Třískovi, asi měsíc před tím, co nás navždy opustil. Ta zpráva mě zastihla na Krétě, manžel mi ji ani nechtěl říct, vědět, že se ta úžasná obloha pro mě zatáhne...
    Měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, no já mám ten důvod až teď, ale odjakživa jsem milovala divadlo, i hrála a naučila jsem ho milovat i mého muže :-) Měj se krásně.

      Vymazat
  3. Marti, krásné vzpomínky. I já jsem měla Jana Třísku ráda a na film Radúz a Mahulena si pamatuji. Myslím, že jsem podle něho tenkrát malovala obrázek v kroužku kreslení.
    Divadelní představení pod širým nebem jsem bohužel nikdy neviděla a musí to být krásný zážitek.
    Přeji hezké pondělí. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růži, dávno zapomenuté vzpomínky a někdy stačí málo, a člověk si vzpomene. I tobě krásný den.

      Vymazat
  4. Marti, pana Třísky je mi moc líto. To byl PAN HEREC.
    O Shakespearovských slavnostech už jsem tolik slyšela, ale zatím osobně neviděla. Dneska jsem koukla na jejich stránky, ještě bychom lístky na nějaké představení sehnali....tak možná :) Jen se přiznám k tomu, že nemám ráda ty moderní vsuvky do klasických děl. Když vidím na fotkách plastový šnorchl, potapěčské brýle a jiné moderní doplňky dnešní doby, tak ztrácím chuť na takové představení jít. Jsem prostě staromódní.
    Měj se moc hezky, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Péti, já mám ráda i moderní divadlo, nakonec dcera dělá alternativní divadlo, ale zrovna myslím, že toho Shakespeara drží trochu klasicky. Já mám naopak raději, když musím u představení přemýšlet a někdy ještě několik dní po, což u klasiky moc není, je to naservírované a většinou to i znáš. Měj pěkné dny.

      Vymazat
  5. Marti, pana Třísku mám ráda celý svůj život. Poprvé mi učaroval ještě v černobílé pohádce Popelka a to jsem byla opravdu hodně malá. Jeho smrt je pro mě dodnes nepochopitelná.
    Přeji ti hodně krásných divadelních zážitků.
    Henrieta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Henrietko, jsou věci mezi nebem a zemí... Asi to tak mělo být. Umřel doma. Měj se krásně.

      Vymazat