malé zpoždění

No už se stalo. Tento příspěvek měl na blogu správně vyjít včera. 

Píšu články někdy dost v předstihu, tak se mi to stane. Ale protože píšu o různých významných i nevýznamných dnech, patří sem i 28. říjen, i když ten určitě není nutné připomínat. 

Pojala jsem jej trochu jinak, protože historii všichni známe. V souvislosti s tímto svátkem jsem ještě objevila Český den s českými vlajkami, který už běží od roku 2018 a je to výzva právě na Den vzniku Československa k vyvěšení vlajek. O této výzvě jsem nevěděla nic.

Pokud chcete vědět víc, můžete si článek přečíst na Kanál eM. Oba články na blog nedávám, protože by to bylo příliš dlouhé.

Mějte pohodový a zdravý den.

Jak vnímáte 28. říjen vy?

Marta Dušková

Dnes je státní svátek Den vzniku Československa a připomínat jej se může zdát zbytečné, každý určitě ví, co se událo 28. října 1918.

Mnoho národů má svůj nejvýznačnější svátek a za zmínku stojí americký Den nezávislosti 4. července, Francouzi si připomínají pád Bastily 14. července a mají je silně v povědomí, což u nás tuto pozici 28. říjen nezastává. Je to možná proto, že Den vzniku samostatného československého státu není na úrovni vzniku Spojených států, vlastně si připomínáme již neexistující útvar. Faktem je ale, že nynější Česká republika je nástupnickým státem dřívějšího Československa a připomínat si, co tento svátek znamená, určitě stojí za to. Pro lidi, kteří žili v první republice, měl tento den velký význam a vyvolával v lidech národní hrdost. Slováci se nikdy příliš neztotožnili s událostmi roku 1918 a po rozdělení Československa 28. říjen jako svátek neslaví.

Den byl v průběhu let vnímám různě v závislosti na politickém režimu. Komunistická vláda si jej snažila přisvojit a zastínit buržoazní charakter. V letech 1951-1975 se tento den slavil jako Den znárodnění. Poté do roku 1988 došlo ke změně dne pracovního klidu na významný den. Jako státní svátek v nynější podobě se slaví až od konce 80. let.

Názor redaktorky

Mám pocit, že trošku se nám většina státních svátků anebo aspoň tento zvrtla pouze na téma konzumu. Když jsem si zadala do vyhledávače tento den, abych se něco dozvěděla, co třeba nevím, v této souvislosti na mě jako první vyskočila otázka, zda je možné si v tento den dojít na nákup do oblíbeného hypermarketu.
Opravdu potřebujeme trávit den volna právě takto? No nestrávíme, protože je zavřeno.
Ne že bych já snad vnímala tento den tak, jak by si asi zasloužil, jako den určité svobody a vymanění se z područí někoho jiného už kvůli našim předkům, ale nakupovat fakt nemusím. A v poslední době ani udělování řádů a medailí na hradě tento den nedělá svátečnější, ale je spíše důvodem k diskuzím a kritice.
Myslím si, a určitě nejsem sama, že řády a medaile by měly být udělovány lidem, kteří pro společnost udělali něco významného, něco neobvyklého, tedy například vědcům, lékařům, lidem za záchranu lidského života…, prostě něco opravdu záslužného.
Něco, co každý nedokáže.
Letos je hradní oslava odložena vzhledem k nouzovému stavu na příští rok.