A protože jsme se řehtali včera chybě mého muže, nezbývá, než tady na sebe taky něco prásknout. Nakonec Bára mě nutí už tři roky o tom napsat. Je to vtipné, napiš to. No vtipné to je teprve tehdy, až na tu chybu přijdete. Ale ok, už nastal čas. Ne, že bych se snad o tom bála napsat, zas takový průšvih to nebyl, to už jsem udělala v životě větší, které jsem na sebe veřejně práskla, ale já píšu podle chuti a nálady a nějak se mi to prostě nevešlo.
Začnu tím včerejškem. Většinou já nakládám myčku a zapínám a můj muž uklízí. Prostě si myslím, že myčku umím naložit líp. U nás se nikdy nerozlišovaly mužské či ženské práce, já obvykle doma maluju, myslím pokoje a můj muž klidně žehlí anebo šije roušky. Tentokrát myčku naložil a odpoledne uklízel.
Ježíši, ono to nádobí není umyté! Já snad zase budu muset rozebrat myčku.
Rozebranou ji měl před 14 dny na molekuly, protože neodtékala voda. Protože máme myčku víc než 4 roky, nepřekvapilo mě, že bude nutné koupit novou.
Ovšem můj muž mi hlásí: přestaň vybírat novou myčku, vezmu ti to potěšení. Není to v myčce a ani nová nebude odtékat, protože je to v odpadové hadici. Může mi někdo vysvětlit, když je v myčce sítko na bordel, jak se do odpadní hadice může dostat kus střepu z talíře, který se vám rozbil v myčce?!
No byla to děsná práce, ale můj muž je šikovný a myčka po opravě myla nádherně tak, jak už dlouho ne.
No, nic musím se kouknout, zda nejsou ucpaná ramena.
Za chvíli přijde za mnou a v ruce drží tabletu do myčky ještě zabalenou.
Já jsem idiot. Já tam hodil tabletu ještě v obalu.
Paradoxně za to ovšem můžu já. Nakupovala jsem on line a koupila Somat ve slevě. Kupujeme jiné tablety a ty jsou v obalu, který nerozděláváte, páč je rozpustný. Tento ovšem nebyl, tablety z pravěku. Myslela jsem bláhová, že už se ani nedělají.
Za chvíli můj muž dorazí s dalším přiznáním. Já jsem ještě nastavil myčku bez soli a leštidla, když to bylo v té tabletě. To nemohlo být umyté.
No hlavně, že jsi na to přišel ještě před rozebráním myčky. Smějeme se nahlas a vzpomeneme si, jak jsem před časem dusila maso.
Dám do wok pánve olej, nechám rozpálit a dám na to kostky masa. Za chvíli se divím, proč tam není žádný olej proboha a opět zhusta přileju. Maso se připaluje fest, a já začínám cítit nějakou kyselost. Bože, proč tady smrdí ocet, hergot!
No proč asi?! Spletla jsem si poprvé v životě lahve, které stojí vždy u sebe a lila jsem do pánve ocet místo oleje... No nějak jsem to napravila, snědli jsme to, nakonec občas na maso ocet dávám, ale balzamikový. No nebyl to ovšem recept, se kterým bych se mohla pyšnit na blogu.
A teď ten můj přešlap před pár lety, který Bára pořád chce, abych napsala.
Mohlo by se to jmenovat, jak jsem sladila a sladila a sladila zelí a pořád nebylo dost sladké, naopak bylo slanější a slanější, až se to už nedalo vydržet a já konečně pochopila.
Nevím, jak se mi to stalo, protože nové a krásné dózy na cukr, kafe a čaj jsem si tenkrát koupila už před měsícem. No a jak jsem to měnila, dala jsem do dózy, kde býval cukr, sůl, ale celý měsíc se nic nestalo. Ale ono stačí, když nejsem soustředěná, přemýšlím o tématu, které budu psát, a hned je tu problém.
Já jsem dávala do toho zelí celé plné lžíce v domnění, že je to cukr a furt to bylo málo. No, závěr už není zábavný, jiné zelí jsem neměla, tak jsem ho nějak propláchla a nakonec konečně osladila. No řehtaly jsme se tomu tenkrát s Bárou několik dní.
A já si potom koupila krásnou vintage dózu na sůl, kterou vidíte na úvodní fotografii. Je to fotka z té doby, nově jsem nefotila. Mám ji dosud, pořád ji miluju a už se mi záměna nikdy nestala.
A ještě jako důkaz přidávám fotku ze špajzu - ocet a olej vedle sebe. To samozřejmě není omluva, na svých značkách jsou furt a nikdy se mi to ještě nestalo.
Tohle prostě nevymyslíš, protože si nemyslíš, že můžeš být takový idiot!
Mějte hezký den bez výrazných chyb a přešlapů. A když už, tak se tomu smějte a řehtejte, i když se to možná hned vtipné nebude zdát, ale dejte tomu prostor, ono to přijde. Každý z nás je občas idiotem, anebo je to jen u nás?
Dietlovi opět nezklamali !!!
OdpovědětVymazatSmích léčí, dělá nám ze života krásné místo a vy dva to umíte skvěle.
Navíc na vás mám ráda jednu důležitou věc, ke svým přešlapům se veřejně hlásíte a nebojíte se přiznat, že nikdo není dokonalý.
Těším se na další várku lidského životního úspěchu, protože to fakt nevymyslíš !!
Simona napsala ,, životní úspěch". To se mi líbí.
OdpovědětVymazatTaky jsem byla úspěšná, osladila jsem hovězí polévku. Stále byla divná, divnější a nakonec nejdivnější. Fakt už zachránit nešla.
Den s úsměvem, Marti!
Hanka
Marti, směju se a není to škodolibost. Takové přešlapy potkají každého z nás a ne každý najde odvahu se k nim přiznat.
OdpovědětVymazatMinulý týden jsem si pekla chleba. Manžel odjel na chalupu a mně se druhý den spustila rýma. Teklo mi z nosu jak z vodovodu. Ke všemu mi došlo pečivo. Do obchodu jsem nemohla, nevím jak bych si utírala nos, když musíme mít na obličeji roušku. Naštěstí máme doma sušené droždí. Připravila jsem si kvásek a když vzešel, tak jsem zamíchala těsto. Chvátala jsem, aby mi do mísy neukáplo i něco jiného. Pak jsem nechala těsto kynout. A šup s ním do trouby. Chleba se pěkně upekl a já nedočkavě čekala až vychladne a budu moct zakrojit. Ochutnala jsem a něco tomu chybělo. Já v tom spěchu zapomněla na sůl. No, rýma odešla jak přišla, asi to byla alergie, s podzimem ji mám vždy horší. Něco chleba jsem ujedla a zbytek nasušila pro slepičky, těm to snad nebude vadit.
Měj krásnou sobotu.
Já takhle jednou podlévala guláš kyselou vodou z konvice kterou jsem tím octem odkameňovala. No až taky páté nebo šesté podlití mne upozornilo, že nějak cejtím ocet. Naštěstí jak to bylo naředěné, masu to neublížilo, naopak bylo křehčí, a oběd nebylo nutné dělat znovu....to je vůbec moje parketa. Manžel už si takhle třikrát zalil kafe a i mně se to podařilo. Prostě já a kyselá voda v konvi....
OdpovědětVymazatChybička se občas vloudí.😀🤣
OdpovědětVymazatJe to už 46 let, kdy jsem pozvala svého budoucího manžela na večeři. Chtěla jsem se vytáhnout. Udělala jsem den předem bramborový salát, aby se rozležel. Cestou z práce jsem se stavila ve Smíchovské tržnici. Koupila jsem víno a pak šlus, vypadl proud. Nad pultem s masem byla okénka, takže tam bylo trochu vidět. Vybrala jsem si kus masa na řízky a pak ještě plechovku buráků k tomu vínu. Pokladní s baterkou mi počítala nákup ručně. Doma jsem maso rozbalila, bylo krásně růžové, ale bohužel hovězí. Nebyl čas jít znovu nakoupit, takže jsem z toho masa řízky udělala. Když se smažily, šla jsem otevřít buráky. Ouha! V tom šeru jsem koupila fazole v tomatě. Tak ty jsem tedy ve vzteku nalila do záchodu. Můj drahý řízek snědl, nic nenamítal. Já ho jedla taky, byl takový zvláštní. 😀 Vydržel! Za necelý měsíc oslavíme 45. výročí od svatby.
Přeji hezkou sobotu
Takové úsměvné chvilky známe každý z vlastní zkušenosti, že ;)
OdpovědětVymazatJinak manžel je šikovný. Mě taky začíná myčka špatně mýt, ale mám ji 16 let, tak má asi nárok. Muž jednou rozebral vysavač a už mu nešel složit. K myčce ho radši nepustím :D
Krásný víkend.
Marti, to jek z Bakalářů:-). Já zaměnila tablety do myčky za kapsle na praní. Prádlo to vypralo a nádobí bylo taky čisté, jen jsem pro jistotu nádobí nechala ještě umýt vodou:-)))). Absolutně netuším, jak se mi to stalo, když tablety do myčky mám v kuchyni a kapsle v koupelně. Prostě v zamyšlení, jsem to dala obráceně. Horší bylo, když jsem kdysi dávno nezvyklá na elektrický sporák pustila špatnou ploténku. Chtěla jsem ohřát polévku a místo toho mi vzplála pánvička ve které bylo zbytek oleje. Naštěstí jsem na to hodila osušku a oheň udusila. Jen kuchyň se musela vymalovat a koupit nový filtr do digestoře. Naštěstí poblíž nebylo nic, co by chytlo víc.
OdpovědětVymazatMarti, to je fakt hezké...to já jsem před lety neúspěšně hledala peněženku, kterou dávám po příchodu domů vždy na stejné místo. Nenašla jsem ji a už jsem brečela, protože v ní byl poslední ne zrovna malý, výběr z bankomatu a už jsem to brala jako špatný scénář, že mi peněženku někdo vytáhl nebo jsem ji špatně uložila i když ji dávám vždy dolů co nejhlouběji do tašky. Dělala jsem tedy s výčitkami svědomí a těžkým srdcem domácí práce, co bylo nutné a mimo jiné šla ještě vyndat z mrazáku maso na další den na vaření a ejhle!!!! Peněženka byla tam, krásně zarovnaná mezi sáčky s masem. Manžel se mohl potrhat smíchy se slovy: "... no zmrazila sis vklad..." Ani nechci zdůrazňovat, jak se mi ulevilo. Přeji Ti krásné a veselý zbytek soboty a příjemnou neděli.
OdpovědětVymazatMarti, už minule jsem někomu psala o mém pečení štrůdlu. Jablíčka byla kyselejší a tak jsem je ocukrovala. A pořádně. Jenže jsem se také přehmátla a místo cukru jsem je osolila a pořádně. Náplň skončila v koši. :o)
OdpovědětVymazatJinak jsem se u tvých příběhů také pobavila.
Přeji hezký víkend. D.
Moc všem děkuji, že jste na sebe taky něco práskli. Ještě že se to děje, ne? Život by byl naprostá nuda, kdybychom byli dokonalí. Mějte krásný den.
VymazatZasmála jsem se! Hlavně klid, tohle se přece stává i v jiných rodinách. Je to takové koření života...
OdpovědětVymazatMěj hezkou neděli, Helena
Marti, jak vidno, rozhodně v tom nejsi sama. Já můžu taky přidat - nedávno jsem si na chatě osladila lilkovou pomazánku. Jak tam jezdíme málo, je ve špíži vlhko, takže sůl mám ve sklenici s víčkem na závit. A zapomněla jsem, že jsem měsíc před tím dovezla ve stejné sklenici i cukr. Ani se mi ta "sůl" nezdála moc hrubá. A jak jsem měla hlad a pomazánku jsem měla poprvé, tak na to, že je něco divně, jsem přišla až když jsem měla snědenou půlku bagetky :D
OdpovědětVymazatHezký den