Při listování časopisem jsem si vzpomněla, jak kdysi na základce bylo populární vystřihovat si z časopisů obrázky herců a zpěváků a lepit je do velkých sešitů a přebytky vyměňovat jako známky.
Ovšem naši rodiče stavěli dům a měli tři děti a stěží zvládali život jako takový, takže kupovat mi tenkrát populární časopis Kino a film, či jak se to jmenovalo, bylo opravdu naprosto nicotné a nedůležité, ale pro desetiletou holku to samozřejmě mělo nejvyšší prioritu,
téměř otázka života a smrti.
Úroveň mých sešitů, kde se málokdy objevila barevná fotografie tehdy populárních zahraničních hvězd, které jsem všechny znala jmény, aniž jsem shlédla jediný jejich film, zato černobílých fotografií československých herců z novin bylo na kopy, byla velmi nízká. Bylo to jako v zámku a podzámčí. Sice jsem snila o těch krásných sešitech mých spolužaček, ale i tak mě to tenkrát fakt bavilo a čekala jsem, až naši dočtou noviny, abych mohla vystřihovat. Bylo mi deset. No v tehdejších novinách se rozhodně nikdy neobjevila Sophia Loren či Gina Lollobrigida, tehdejší velké herecké hvězdy. Ty se mi do sešitů dostaly náhodou, když někdo měl dvakrát. To byl tenkrát pro mě poklad a radostí jsem ani nemohla spát. Škoda, že se sešity nedochovaly.
Dnes sbírám obrazy, grafiky, fotografie, zkrátka umění.
Jen už nevystřihuju a nelepím do sešitů
Tedy až do dneška.
Nikdy by mě nenapadlo, že se k tomu téměř po půl století vrátím.
Vrátila jsem se trochu do dětství.
Moc se mi líbí díla velmi úspěšné malířky a ilustrátorky Lény Brauner, na kterou mě upozornila dcera a zamilovala jsem se do její tvorby. V současné době jsou její plakáty nedostupné.
V časopise jsem našla rozhovor s autorkou a provedla něco, co mi dnes přijde velmi barbarské.
V dětství mi to tak nepřišlo.
V dětství mi to tak nepřišlo.
Vystříhala jsem si fotografie děl z časopisu na nepříliš kvalitním papíře a zkrátka nalepila.
Budu se kochat, dokud si nepořídím autorský plakát.
A možná mě to nakonec přejde. Už nemáme v domě moc míst, kam by se dalo dílo umístit samostatně bez další "konkurence" a tento plakát musí být samostatně.
Tady jsem udělala malou galerii pro sebe z počítače :-)
A tento plakát se mi asi líbí nejvíc.
Marti, já také stříhala a lepila, byla jsem nadšená a také mi docela mrzí, že se sešity nezachovaly. A ještě jsem měla období přepisovací - citáty, básničky, úryvky z knih. Ten sešit mám dodnes :o)).
OdpovědětVymazatPlakáty jsou opravdu moc krásné.
Měj se hezky.
Ála
Ali, já jsem si myslela, že si někdo vzpomene :-) Plakáty jsou nádherné a samozřejmě i obrazy, ale originál to už jsme někde jinde, držím se při zemi. Měj pěkný víkend.
VymazatTaky jsem měla podobný sešit, ale nezachoval se. Plakáty jsou moc hezké. Vyjímal by se jeden jako solitér, ovšem otázka je: který !Každý má něco do sebe.Ten co sis vybrala, je moc hezký, zajímavý.
OdpovědětVymazatZvláštní a zajímavý byl i film, na kterém jsem včera byla. Jmenoval se S láskou Vincent a byl o Goghovi. Chodím už teď hodně málo do kina a včera jsem si uvědomila, že televize doma ten prožitek člověku nedá. Zvlášť u včerejšího filmu, kdy se jednalo o oživlé obrazy malíře. Ale,ale - to jsem se trochu dostala jinam, než by měl být komentář k Tvému příspěvku :-).
Hezké páteční odpoledne.
Hanka
Hani, o filmu jsem už slyšela. My do kina skoro nechodíme, vždy jsme chodili víc do divadla, a když se náhodou rozhodneme, že bychom třeba šli, naposledy to bylo před týdnem, zjistíme, že nehrají nic, co by za to stálo. Ale toho Gogha bych docela chtěla vidět. Měj pěkný týden.
VymazatSlunečnice,
OdpovědětVymazatnevím jestli je to nějaká telepatie, ale právě jsme si přečetla na seznamu v rubrice Žena rozhovor s Léné Braun.
Do té doby jsme jí vůbec neznala!
Pak otevřu blog, tvé stránky a kdo tam její obrázky !
Je to náhoda ?
Jinak časopis Kino a film jsme doma měli také - rodiče po práci ve svém volném čase pracovali ještě u nás na malém předměstí v kině :-)
Táta promítal ještě na staré promítačce s kotoučemi a máma byla uvaděčka.
Kolikrát já jsem ze stupínku nebo přímo z promítací kabiny viděla Vlka a zajíce,...ale i jiné!
Ilonko, zrovna na telepatii věřím, i když mezi námi to asi telepatie nebyla :-) Ale jinak to mám běžně s rodinou i přáteli a někdy je šokuju. A vlastně i sebe. Jé tak to bylo prima být v promítací kabině. Hezký víkend.
VymazatPri čítaní tvojho dnešného príspevku som sa zasnila, zaspomínala na školské časy ... Rovnako ako ty, som si z novín vystrihovala krasokorčuliarov a lepila som si ich do zošitov. Kvalita fotiek bola príšerná ... :) Neskôr som mala plné zošity hercov a spevákov ... Na steny som si však radšej lepila svoje kresby ...
OdpovědětVymazatS Lenou Brauner som sa pred časom zoznámila prostredníctvom relácie Schow Jana Krause, kde bola hosťkou ... Očarila ma svojim zjavom i tvorbou ... Po skončení programu som si hneď o nej čo - to zisťovala ... :)
Marti, prajem pekný víkend ... L.
Laury, já jsem ji v tom pořadu neviděla, ale sleduji ji už delší dobu. I tobě pohodový víkend.
VymazatMilá Slunečnice, krásně jsem si početla, děkuji :-) Mám doma krabici plnou časopisových vystřihovánek z dětství. Tisk je krásně nedokonalý a černobílý a tak zvláštně voní, jsou to obrázky plné vzpomínek. Také děkuji za Lenu Brauner, její svět je kouzelný. Přeji báječné dny :-)
OdpovědětVymazatLenko, děkuji, jsem ráda. I já přeji pohodové dny.
VymazatMarti, já jsem také lepila své oblíbené herce a zpěváky, ale na vnitřní stěnu dveří od skříně. Když dnes přijdu k tatínkovi a skříň otevřu - dívám se na tváře, které zestárly a někteří již nejsou mezi námi a já jsem zestárla s nimi. Už před dveřmi skříně nestojí čtrnáctileté děvče.......... Hezký víkend.
OdpovědětVymazatIvy, aspoň máš krásnou památku, já mám jen vzpomínky. I tobě pohodový víkend.
Vymazat