pátek 12. ledna 2018

prapodivné nákupy

předmět doličný
Myslím tedy moje vlastní prapodivné nákupy. 
Dnešní čtení na blogu u Laury o nákupu žárovky do trouby, který se zvrtl v nákup nové pračky bez dodržení původního plánu, páč přijeli bez žárovky, mi připomnělo moje vlastní prapodivné nákupy. 
Nejvíc jsem zaperlila před lety, kdy mě můj muž požádal, než něco vyřídí, zda bych mu nekoupila v nedaleké obuvi tkaničky do bot.
Když jsme se spolu sešli u auta, jeho otázka byla velmi předvídatelná. 
Co to máš za obrovskou krabici? 
No oni tam měli krásné kozačky ve slevě, tak jsem si je koupila.
A máš pro mě ty tkaničky???
No dává to dodnes k dobru při různých sešlostech, jak jsem před víc než dvaceti lety šla koupit tkaničky.
V dalším nákupu jsme zainteresovaní oba. Šli jsme podobně jako Laura koupit nějakou žárovku. Přijeli jsme domů s novým kobercem do dětského pokoje, který jsme tenkrát celý renovovali, vlastně už to byl studenský pokoj. 
Koberec jsme museli samozřejmě hned položit na značku a kochali jsme se naším celkovým dílem. 
Po té zaznělo: ježíš mi nemáme tu žárovku!
Excelovala jsem ovšem vícekrát při nákupu v Ikea.
Vydala jsem se před vánoci koupit třípatrový talíř na cukroví viz foto. Měli na něj tenkrát všude velkou reklamu a hned u vchodu do krámu na Černém mostě visel obrovský billboard. 
Přijedu domů obtěžkaná dvěma velkými papírovými taškami a můj muž dí, co jsi proboha nakoupila? 
No ani nevím, nové vánoční ozdoby, nové skleničky a spoustu dalších drobností, svícny, svíčky a další. 
No a ty talíře máš?
Proboha na co talíře?! Jaké talíře? Vždyť žádné nepotřebujeme!!!
Podruhé jsem ve stejné situaci opět s dvěma obrovskými papírovými taškami na dotaz "a máš talíře", už dokázala rychle reagovat. 
Já jsem ale idiot! No nemám!!!
Koupila jsem až na potřetí a značně se nám teda prodražil.
A nejraději můj muž vypráví, jak rychle jsem koupila nové auto. Prý rychleji než nový svetr. Nekupovala jsem samozřejmě auto sama, Můj muž se na to připravoval dva měsíce, autům hodně rozumí, takže vše měl nastudované, tak jsem si říkala, řekneme které, trochu ho obhlídneme a jdeme. Žádné crcání. 
Nechápala jsem, proč tedy zdržuje zbytečnými otázkami, když stejně vše už ví. 
Za půl hodiny jsme odcházeli a smál se i prodejce.
Nákupy šup šup to je moje krédo.
No vidíte, copak já můžu nakupovat v kamenných obchodech?
Proto jsem už dost let zastánce internetového nakupování. Tam koupím to, co opravdu hledám. 
Sice k tomu taky občas přidám "dvě velké plné tašky", ale na kýženou věc, která byla cílem, jsem ještě nikdy nezapomněla.

7 komentářů:

  1. Také se mi líbí nakupování v e-shopech, ale u některého zboží si raději "sáhnu" nebo chci vidět na vlastní oči. A také se mi stává, že jdu pro jednu určitou věc, tu vůbec nepřinesu, ale mám plnou tašku. Jak já tě chápu Marti :o).
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, to jsem ráda, že nejsem sama :-) Hezký víkend.

      Vymazat
  2. Asi to tak máme mnozí z nás. Mně stačí jít jen třeba pro vajíčka, protože jinak(ˇříkám si) vše doma mám. A?..... Vleču se domů s taškou v každé ruce. No a ta vajíčka nikde!:-)))).
    Hezký večer a pohodový víkend!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, no ale třikrát pro jednu věc si asi nikdy nešla, ne? :-) Měj krásný večer a pohodový víkend.

      Vymazat
  3. Dobrý.....hihi...to mi připomnělo jak si muž šel kupovat auto.Vybíral a a vybíral a už to dlouho trvalo. Já říkám ...to já bych měla vybráno hned -jen kdyby byla ruka páně otevřená. Tak který bys chtěla? Tak jsem ukázala a on říká tak jo kupujeme . Já na něj koukala s otevřenou pusou, vždyť si jdeš ty pro auto. No vždyť jo -už jsem si taky vybral. No nakonec jsme jeli každej svým , byl to bezva nákup. Ani jsem netušila, že budu mít nové auto.Už je to víc jak rok a vždy si na to vzpomeneme , když jedeme kolem.Jen mu říkám trochu se ti to auto prodražilo.:-D

    OdpovědětVymazat
  4. Marti, ďakujem za spomenutie, my ženy si nakupovanie vieme užiť ... či už na nete, alebo v kamenných predajniach ... a platobné karty sú také oslobudzujúce ... však ? :))) L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Laury, přesně tak, někdy mám ale v peněžence třeba jen dvacet korun, páč příliš spoléhám na kartu a na peněženku zapomínám. Hezký večer a víkend.

      Vymazat