kvelb na Kokořínsku

Do redakce nám přišel námět na reportáž a bez oznámení bychom se o tom vůbec nedozvěděli. O něčem tak originálním a krásném, v krásném prostředí. Námět se mi líbil hned, tak jsme tam ve středu s mužem jeli. Do vesničky Vidim. 

A protože jsem psala reportáž, ve které jsou všechny potřebné informace, přikládám i na blog.

Je prima, že se lidé začínají ozývat se zajímavými náměty, na které bych pravděpodobně nenarazila, protože to má malou propagaci. Rozhodně menší, než si zaslouží. Je to moc pěkný projekt a já jsem ráda, že jsem ho viděla.

Třeba zaujme reportáž i vás stejně jako čtenáře našeho magazínu.

Mějte pohodovou neděli.

Na Kokořínsku je otevřen jedinečný samoobslužný kvelb

Marta Dušková

Obec Vidim se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko a před pár dny zde ožil samoobslužný kvelb u Čerta přímo v pískovcové skále, kde dýchá z celého krásného prostoru historie.

Autorem originálního nápadu je Miroslav Jehlář, který upravil spolu s manželkou vlastní sklep v pískovcové skále a zpřístupnil toto zajímavé místo i ostatním a především turistům.

Na otázku, co je samoobslužný kvelb, Miroslav Jehlář vysvětluje:

„Nazvali jsme to kvelb, hodí se to k prostorám starým 200-300 let. Dřív tady stála roubenka a pod tou roubenkou ve skále měli chlív. S manželkou jsme koupili tenhle objekt nedávno před šesti lety, a furt jsme hledali uplatnění pro ten krásný prostor ve skále. Pak nás napadlo otevřít samoobslužný prodej, pár podobných jsme už viděli v Jeseníkách a moc se nám to líbilo. Nejdřív jsme uvažovali o restauraci, ale kvůli covidu jsme restauraci či bufet zamítli a rozhodli jsme se pro samoobslužný prodej. Budeme doufat, že jsou lidé natolik vychovaní, že neodejdou bez placení. Jsou kolem nás dvě turistické cesty po modré a zelené značce, chodí tady hodně turistů a každou chvíli nás žádali třeba o vodu. Z hygienických důvodů nabízíme pouze balené věci jako různé nápoje, perlivé i neperlivé vody, energetické drinky, pivko a samozřejmě sladkosti a zmrzlinu“.

Rekonstrukce do konečné podoby trvala dva měsíce: „Snažili jsme se prostor upravit v retro stylu. Materiál, i když jsem truhlář, je netradiční z lesa. Posbírali jsme různé větve, ohlodané a prolezlé červotočem a z toho jsme vytvořili celý vnitřek. Myslel jsem si, že to mám za měsíc hotový. Nakonec to byly dva“, říká majitel kvelbu.

Původně to měl být kvelb U Temníka, ale protože nikdo neví, jak Temník vlastně vypadá, tak padlo rozhodnutí na čerta. Kvelb u Čerta. A váže se k tomu i příběh či spíše pověst, kterou si Miroslav Jehlář vymyslel: „My máme čerta z hradu Houska, kde je peklo. Tam byli původně dva čerti, kteří se pohádali a jeden se nastěhoval k nám. A něco za něco, budeš hlídat kvelb. My jsme původně chtěli název obchod, ale čert řekl, že neví, co to je. Prý je to kvelb, a tak jsme souhlasili“.

Kvelb je otevřený celý den, ráno se otevře a na noc zavře kvůli zvířatům, protože tady je možné potkat i divoké prase. Je volně přístupný a samoobslužný v pravém slova smyslu. Lidé si vyberou z nabídky a zaplatí. V prostoru je umístěn ceník a kasa, kde nechybí drobné mince na případné vrácení. Nikde není člověk, který kasíruje, do kasy prostě příchozí vhodí příslušný obnos. Kvelb je promyšlen do posledního detailu. Je zde zavěšena i kniha s názvem Vzkaz pro čerta, a i když je otevřeno jen pár dní, už tam lidé zanechali hodně vzkazů. Je tam i krásný a vtipný vzkaz: jsme hodní, zaplatili jsme.

Spoustu lidí upozorňovalo hned zpočátku, že jim to někdo rozkrade. Věděli, že když se to stane, tak prostě zavřou. Byla by ale škoda to nezkusit. Je za tím radost z tvoření, využití krásného prostoru s historií a otevření všem. O zisku tady nelze hovořit.

Manželé zbudovali prostor pro lidi, kteří oceňují dobrý nápad. Před kvelbem jsou špalíky se stolečkem, kde je možné se posadit a odpočinout. Do budoucna se bude prostor ještě vylepšovat a přibydou další čerti. 

Po České republice je takových samoobslužných občerstvení víc, ale na Kokořínsku je pravděpodobně jediné. A rozhodně stojí za návštěvu. Jen tak nahlédnout, i když žízeň nebude.