Už je to dlouho, co jsem koupila tuhle trávu, nejmíň čtyři roky, možná víc. Miluju takové rostliny, které nevyžadují žádnou péči a rostou. Jediná péče každé jaro ostříhání suchých travin a jede se dál. Vůbec si nepamatuju, že měla snad kvést. Pravděpodobně jsem to při nákupu věděla a to byl důvod, jak se znám, proč jsem koupila. Ale žádný rok nic a líbila se nám stejně. Letos vyrostla do nebývalé výšky, možná tak o půl metru víc než obvykle a před pár dny na ni kouknu a zírám na to růžové překvapení.
Takovou krásu si ani nezasloužíme.
Jdu rychle fotit a můj muž říká, počkej, třeba to ještě rozkvete víc.
A nebo právě naopak. Nevím, jestli to náhodou nemá jepičí život, tak fotím hned.
Kdyby náhodou se ta krása rozvinula víc, vyfotím znovu.
Mějte klidnou sobotu.
P.S. Já si ještě musím na blog odložit jednu smutnou událost tohoto týdne. Dávám ji až po všech fotografiích trávy a je spíše jen pro mě. Upozorňuju na to, kdyby někdo z vás nechtěl číst nic smutného. Ale i to je život. Krása i smutek v jednom.
Patřil ke koloritu naší vesnice, všichni jsme jej znali. Byla to naprosto čistá duše s věčným úsměvem od ucha k uchu. Postával vždy někde na návsi, kde jsme skoro všichni projížděli či procházeli, na každého se usmíval a mával nám všem do aut a všichni jsme mu mávali v odpověď. Do krámu chodil s napsaným lístečkem a vždy jej při příchodu odevzdal i s peněženkou. V krámu i rád pomáhal a v poslední době měl i svoji lavičku. Prostě sem patřil.
Byl to šok, když jsme se ve středu dozvěděli o jeho nečekaném a náhlém odchodu.
Ještě mu nebylo 32 let.
Můj muž jen řekl: už mě nebude vítat ve dveřích krámu slovy "jo pro pivíčko, že jo"?
Včera jsme dali svíčku k pietnímu místu, které někdo vytvořil. Všichni jsme jej znali, tak se důstojně loučíme. Bude tady chybět.
R.I.P.
Tak to máš zajímavou trávu. Příroda prostě umí překvapit.
OdpovědětVymazatŠkoda tak mladého života. Vytvořené pietní místo svědčí o něčem.
Klidnou sobotu, Marti !
Hanka
Marti, dobře, žes sem dala obojí, někdy je dobré se zamyslet, nad krásou i životem.
OdpovědětVymazatPa Jiřina z N.
Traviny mám moc ráda, také jich na zahradě trochu máme.
OdpovědětVymazatK životu patří i odchod z něj, je to tak, ale jeho byl příliš krátký. Je hezké, že si na něj vzpomínáte se zapálenou svíčkou, byl zřejmě šťastný mezi vámi všemi v obci...
Ty trávy jsou nádherné. Já dokážu obdivovat i trávy na loukách jak některé dokáží krásně kvést i potěšit. Ty zahradní šlechtěné jsou opravdu super. Každého života je škoda. tento byl ještě mladý, ale je to součást žití. Pokoj jeho Duši.
OdpovědětVymazatKrásná travina, Marti! A i ta vzpomínka. Asi každé místo má takovou postavičku a její odchod ostatní zasáhne.
OdpovědětVymazatMěj se moc hezky, Helena
Marti, travina Ti krásně vykvetla, občas se to stane i u nás. Také jsem pak překvapená. :o) I smutné zprávy k životu patří. A ta lavička je krásný nápad, každý si ho tak připomene.
OdpovědětVymazatPřeji klidný týden. D.