mátový sirup

Tak zase něco zkouším.

Když jsme likvidovali naši velkou letošní úrodu třešní a vymýšleli, co s tím, zeptala se mě dcera, proč jsem neudělala sirup. 

No nevím. Neumím to.

A proč vlastně ne?

Třešně už nejsou, ale rozrostla se nám hodně máta, kterou však používám pouze do citronových a ovocných šťáv. Hledala jsem recept, ale nechtěla jsem mátu vařit, aby neztratila živiny. 

Více než deset deka máty jsem zalila jedním litrem převařené vody, ne horké, ve které jsem rozpustila 750g cukru a 20g kyseliny citronové. 

Vše jsem promíchala a nechala v chladu dva dny uležet, není nutná lednice a občas jsem zamíchala. 

Včera už zbývalo jen scedit, vymačkat mátu a nalít do lahví. Je možné i sterilizovat, ale v lednicí prý vydrží víc než 3 měsíce. Z toho množství jsou dvě lahve sedmičky - jedna plná, druhá skoro plná. Měla jsem lahve od výborného portského, ale sirup v nich není vidět.

Voní to mátou a je to pekelně sladký a lepkavý. Já jsem tedy ochutnala, páč jsem musela, poprvé a naposledy. Já sladké nápoje vůbec nepiju, ne kvůli zdraví, ale nechutnají mi.

Můj muž však má sirup rád, ale testovací kolo proběhne až o víkendu, kdy je u nás rodinná sešlost s oslavami narozenin. 
Všichni si budou muset povinně udělat zdravou šťávu, abych věděla, že mohu vyrábět dál.