samozřejmost?!

Některé věci v životě člověk vnímá jako samozřejmé. Ovšem do té doby, než se něco změní, než něco ztratíte, teprve potom zjistíte, že vám to vlastně chybí.

Já jsem včera po skoro dvou týdnech opustila náš dům a zahradu. 

Toto moje nechtěné vězení přišlo se změnou naší životní situace, to už jsem se tady zmínila a vězení jsem si určila sama, protože to bylo nutné.

Včera jsme odjeli s mým mužem na nákup a zároveň jsem si naordinovala práci. 
Ten úžasný pocit svobody mě včera úplně zavalil a nabil mě úžasnou energií. 
Už jsem žádnou neměla. 
Ještě před 14 dny byl můj život jen můj a já to brala samozřejmě.

Takže pár osvobozujících fotografií z náměstí.

Pár nakoupených maličkostí v Pepču. Ten box na koření byl pravděpodobně určen na dopisy a pohledy. Mám téměř všechno koření v mlýncích, to nejraději používám, ale nové koření, celý pepř či sladká paprika do mlýnku nepatří a já jsem už několik týdnů hledala na netu nějaký pěkný box na sáčky s kořením po těch všech plechových a nepřehledných dózách. Moc toho v nabídce není a to co jsem našla a viděla naživo, s tím teda nechci žít. Takže tento dobře obslužný dřevěný box na dopisy mi vyhovuje. Ještě jsem koupila dřevěný box na přenášení propriet k dochucení u grilování, páč se mi líbil. A přidala k tomu tu blbost stojan na papírové utěrky.

A jedna fotka jen na ukázku z akce křtění a svěcení nové cisterny dobrovolných hasičů, které jsem fotila a psala pro noviny.

Už si teď naordinuji výlet každý týden. Příští týden mě čeká rozhovor s jednou zpěvačkou, výtvarnicí a moc se na to těším. Můj život se maličko vrací do svých kolejí. Nebo spíš si zvykám.