střípky z neděle

Aneb velké setkání po dlouhé době. Bylo nás celkem jedenáct a k tomu Sára a Bedřiška. 

Bedřiška je nový rodinný příslušník, je to ještě dvouměsíční miminko, které si pořídila Linda. 

Sára se před ní schovala do domu a až všichni odjeli, nemohli jsme ji najít po celém domě, je tam tolik různých skrýší. Přišla za námi asi po hodině, až byl klid. 

Ještě se úplně nedostala z traumatu mé několikadenní absence, ale o tom až jindy.

Ale užili jsme si. Chaos při tolika lidech jako vždy, všechny čtyři děti, tedy naše vnoučata byla neustále v bazénu a vylézala až s fialovými rty. Občas někdo trhal třešně, které už hnijí, protože nestíháme trhat a letos je tolik jiných událostí důležitějších než třešně. Navíc jsou fakt malé. 

Předávaly se dárky nejdříve těm, co už narozeniny měli, vlastně to bylo trojitá oslava. 

Alánek si musel složit lego, co od nás dostal. Konečný výtvor je vidět na stole mezi jídlem.

Původní záměr dětí hrát si v domě na "schovku" (ježíši, dopřejte té Sáře trochu klidu) jsem převedla na hru na zahradě. Schovával se předmět, znáte to mrzne mrzne, teplo teplo. Tuhle hru hrajeme často, protože je celkem klidná. 

Griloval hlavní oslavenec, což byla docela pomsta, protože se udělalo velké vedro. 

Po návratu z Moravy jsem byla v sobotu tak unavená, že jsem nepekla a v mrazáku čekal mražený ovocný dort, na který ani nedošlo. Přednost měl mrazák plný nanuků. 

Ale dort byl. Velký větrník. To jsem ještě neviděla, byl úžasný, tak dobrý větrník jsem už dlouho nejedla, a podělili jsme se všichni. 

Tak jen pár fotek jako připomínka neděle. A já zase zjišťuji, ostatně jako vždy při těchto setkáních, že zase některé vyprávěné příběhy a události znám jen na půl o závěru už ani nemluvě.

Mějte klidný vstup do nového týdne.