třeba se hodí

Slova jsou jak kapky deště jen s tím rozdílem, že kapky dlouho nevydrží.

Psala jsem pozvánku na akci, která se bude zabývat fake news a přitom jsem narazila na seznam českých dezinformačních webů. 

Zaujalo mě to, a tak jsem napsala na tohle téma článek. 

Ještě nevyšel, takže na blogu bude v premiéře.

A pravděpodobně mě k tomu možná rozhoupalo i to, že jsem zjistila, že i moji známí, bývalí novináři sdílí články z nejsledovanějšího dezinformačního webu Parlamentní listy. 

Myslela jsem, že už většina ví, že právě tento web šíří falešné zprávy a s Parlamentem má pramálo společného. 

Asi tento článek, až bude zveřejněn, všechny nepřesvědčí, ale informace jsou důležité. Všimla jsem si, že v novém roce se roztrhl pytel s hoaxy, ne že by se jindy nešířily, ale po pár tichých dnech nastala bouře. Já na facebooku sleduju web Ebezpečí, který se vyvracením hoaxů jako spoustu jiných webů zabývá a já většinou taková upozornění, i když mně se zdají samozřejmá a většinou hoax poznám nebo ve mně aspoň vyvolá nejistotu, sdílím.

Jako dnes ráno. Ani jsem nevěděla, že se takový nesmysl pořád šíří. Ale lidé si informace málo ověřují, to je známé.

Sdílím informaci i zde:

E-Bezpečí 

12 h  · 

Internetem znovu putuje hoax o tom, že očkování proti španělské chřipce v roce 1918 zabilo 50 milionů lidí. Tak pro zopakování: V roce 1918 žádné očkování proti chřipce A H1N1 neexistovalo. Vakcíny se začaly vyrábět až během 2. světové války. Více např. zde: https://napravoumiru.afp.com/ockovani-proti-spanelske...

Seznam dezinformačních webu sestavilo i Ministerstvo vnitra, které je sleduje.

Tak třeba se dnes informace v článku hodí i vám.

Mějte pohodový den bez fake news.

Které weby jsou na seznamu dezinformačních webů šířící fake news?

Marta Dušková

Weby zveřejňující fake news a hoaxy mají společné znaky, kam patří nedohledání vlastníka, autoři článků jsou většinou anonymní či používají pseudonymy a v neposlední řadě neprůhledné financování. Bez ohledu na fakta vydávají tendenční nebo dokonce lživé zprávy.

Český rozhlas na základě analýzy zveřejnil seznam českých dezinformačních webů Neznámí vlastníci, redaktoři a neprůhledné finance. Přečtěte, kdo v Česku šíří dezinformace | iROZHLAS - spolehlivé zprávy:

1. WWW: AC24
2. WWW: Sputnik
3. WWW: Svět kolem nás
4. WWW: Lajkit
5. WWW: Aeronet
6. WWW: První zprávy
7. WWW: inStory
8. WWW: Czech Free Press
9. WWW: Česko aktuálně
10. WWW: Svobodné noviny
11. WWW: Nová republika
12. WWW: NWOO
13. WWW: Prvopodstata
14. WWW: Vlastenecké noviny
15. WWW: Megazine
16. WWW: Eurasia24
17. WWW: OrgoNet
18. WWW: Info kurýr
19. WWW: Pařát dnes
20. WWW: Mikan
21. WWW: Vlastní hlavou
22. WWW: ISSTRAS
23. WWW: Antiiluminati
24. WWW: InfoWars
25. WWW: E-republika
26. WWW: Osud
27. WWW: Parlamentní listy
28. WWW: Protiproud
29. WWW: Zvědavec
30. WWW: Euportal
31. WWW: Eportal
32. WWW: Šifra
33. WWW: Bez politické korektnosti
34. WWW: Free Globe
35. WWW: Rukojmí

36. WWW: Euserver

37. WWW: Pravdive.eu

38. WWW: Almanach

39. WWW: Ctusi.info

Bližší informace k jednomu z webů, a to jsou Parlamentní listy, které do své databáze sledovaných českých dezinformačních webů zařadilo i Ministerstvo vnitra a podobnou databázi je možné nalézt i na Vnitro má databázi dezinformačních webů. Koho na ni zařadilo? – (neovlivni.cz), zveřejnil právě iRozhlas.

Parlamentní listy se dle návštěvnosti staly nejpopulárnějším dezinformačním portálem, ze kterého se rozšiřují falešné zprávy dál prostřednictvím sdílení:

„Web parlamentnilisty.cz funguje už od roku 2008. Za tu dobu se z něj co do návštěvnosti stal podle projektu NetMonitor nejpopulárnější dezinformační portál. Na běžného internetového uživatele přitom mohou kvůli znění své domény Parlamentní listy působit jako oficiální médium Parlamentu ČR. Čtenáři tam narazí na zprávy, komentáře, blogy i profily některých politiků.

Podle samotného serveru patří mezi jeho stálé partnery i zavedená média, která o tom přitom často vůbec neví. To samé platí i pro státní instituce. Jaká je přesná role těchto partnerů, web neuvádí. Parlamentní listy provozuje společnost Our Media a.s., kterou spoluvlastní senátor a majitel hazardní skupiny Synot Ivo Valenta.

Texty Parlamentních listů jsou kromě obsahu typickými také dlouhými a zpravidla útočnými titulky. Vyskytují se zde extrémní názory z různých směrů, obvykle prezentované skrze rozhovory s osobnostmi. Jak si všimli autoři zmiňované analýzy falešných zpráv, takovým rozhovorem, případně přepsáním vyjádření známé osobnosti pro jiné médium, lze dodat neověřitelným, nepravdivým nebo záměrně lživým výrokům konkrétní zdroj a publikovat je s odvoláním na to, že jde o citaci cizího názoru. Podle think-tanku Evropské hodnoty přitom na Parlamentních listech "celkově v obsahu vyčnívají názory protievropského a také protiamerického charakteru."

Doslovný překlad označení fake news jsou falešné zprávy. Toto označení se obecně používá pro nepravdivé, zkreslené či zcela lživé zprávy. Tento typ zpráv, nacházejících se v tradičních médiích, sociálních mediích či na fake news webech, není založen na faktech, ale jsou překládány jako fakticky správné. Propaganda také může být fake news.

Fake news, hoaxy a dezinformace se šíří z pochybných serverů i sociálních sítí již několik let. V době koronavirové pandemie ale falešných zpráv přibývá a člověk nikdy neví, jestli zrovna nečte něco, co není pravda.

Falešná zpráva je podvrh, který je vytvářen účelově, vědomě a tím se liší od zavádějící, chybné nebo poplašné zprávy (hoax). Ne každá chybná, mylná nebo nepřesná zpráva nemusí být ještě fake news.