superpotravina ano či ne?

Někdo jídlo moc neřeší, někdo jí rád (jako já) a někdo potraviny řeší možná až moc. Tak dnes zase třeba kapku osvěty. Než jsem článek psala, spoustu věcí jsem nevěděla nebo si neuvědomovala, ale přiznám se, že mě téma zaujalo. Třeba zaujme i vás.

Mějte pohodový den.

Je „superpotravina“ zdravější než běžná potravina?

Marta Dušková

Pojem superpotravina je v současné době skloňována ve všech pádech a její prezentace v médiích vyvolává dojem téměř zázraku a superpotraviny jsou často inzerovány jako zázračné léky, které jsou důležité pro zdraví, energii a krásu či dokonce mají zmírnit i zdravotní potíže.

Jsou ale skutečně lepší a zdravější než běžné potraviny? Rozhodně nejsou ničím výjimečným a rozhodně nepředčí normální potraviny a vědecké důkazy o jejich úžasných vlastnostech neexistují. Nemají navíc ani žádnou přidanou hodnotu ve srovnání s vitamíny a minerály, které se vyskytují v běžných potravinách.

Je třeba si uvědomit, že žádná potravina není sama o sobě tak zdravá, aby mohla být jedinou složkou potravy. Superpotraviny mohou být vítaným doplňkem vyvážené a pestré stravy, ale nahradit ji nemohou. A ze zdravotního hlediska ani nemají nic výjimečného ve srovnání se zeleninou a ovocem.

Pokud se člověk stravuje vyváženým způsobem, smíšená potrava dodává tělu dostatek všech živin, které potřebuje i bez vychvalovaných „superpotravin“.

Pojem „superpotravina“ nemá jasné vymezení a často je tak označováno různé exotické ovoce, zelenina, bobuloviny, semena nebo klíčky, ale i řasy a různé čaje. Nejčastěji zmiňované jsou bobule acai, nejrůznější druhy mořských i sladkovodních řas (např. chlorella), aloe vera, chia semínka, plody goji, maqui, noni nebo moringa. 

Mezi domácí a regionální „superpotraviny“, které se objevují jako nový trend, patří všechny druhy ovoce a zeleniny (např. červená řepa, špenát, kopřivy, brokolice) či luštěniny (fazole, čočka, sója atd.). Obecně platí pravidlo „čím barevnější, tím lepší“ – například exotické bobule acai lze nahradit místními tmavými bobulemi (např. ostružiny, bezinky, borůvky, třešně, červené hrozny).

Tématem se zabývá dopodrobna NZIP v článku Trend „superpotravin“ | NZIP, kde mimo jiné je i varování, na co si dát při konzumaci „superpotravin“ pozor:

„Superpotraviny“, ať už je člověk konzumuje čerstvé, sušené, nebo ve formě pyré, mohou přispět k vyvážené stravě a doplnit ji. Je však třeba mít na paměti, že exotické potraviny (bez ohledu na to, zda jsou konzumovány celé, nebo jen jejich části či výtažky) s sebou nesou určité riziko výskytu hypersenzitivní reakce nebo alergie. Kromě toho se mohou vyskytnout lékové interakce. Opatrnost se doporučuje zejména u koncentrátů, které jsou užívány izolovaně – nejčastěji ve formě doplňků stravy. Je vhodné zvážit i to, zda opravdu chcete upřednostňovat potraviny přivážené ze vzdálených zemí před místními sezónními potravinami. Dlouhá přeprava zanechává mnohem větší ekologickou stopu a potraviny převážené přes půl zeměkoule z principu nemohou být čerstvé. V úvahu byste měli vzít i to, že metody pěstování a zpracování potravin v exotických zemích někdy nepodléhají přísným kvalitativním a hygienickým normám, které jsou běžné v Evropě (například z pohledu používání pesticidů). Exotické ovoce se někdy sklízí ještě nezralé, aby bylo možné je přepravit dříve, než se zkazí, kvůli transportu se tak i dlouho skladuje nebo určitým způsobem zpracovává. Je pak otázkou, kolik ze zdraví prospěšných složek, které jsou obsaženy v čerstvých zralých „superpotravinách“, zůstane v konečném produktu, který se dostane na talíř vám“.