Někdo jídlo moc neřeší, někdo jí rád (jako já) a někdo potraviny řeší možná až moc. Tak dnes zase třeba kapku osvěty. Než jsem článek psala, spoustu věcí jsem nevěděla nebo si neuvědomovala, ale přiznám se, že mě téma zaujalo. Třeba zaujme i vás.
Pojem superpotravina je v současné době
skloňována ve všech pádech a její prezentace v médiích vyvolává dojem
téměř zázraku a superpotraviny jsou často inzerovány jako zázračné léky, které
jsou důležité pro zdraví, energii a krásu či dokonce mají zmírnit i zdravotní
potíže.
Jsou ale skutečně lepší a zdravější než běžné potraviny?
Rozhodně nejsou ničím výjimečným a rozhodně nepředčí normální potraviny a
vědecké důkazy o jejich úžasných vlastnostech neexistují. Nemají navíc ani
žádnou přidanou hodnotu ve srovnání s vitamíny a minerály, které se
vyskytují v běžných potravinách.
Je třeba si uvědomit, že žádná potravina není sama o sobě
tak zdravá, aby mohla být jedinou složkou potravy. Superpotraviny mohou být
vítaným doplňkem vyvážené a pestré stravy, ale nahradit ji nemohou. A ze
zdravotního hlediska ani nemají nic výjimečného ve srovnání se zeleninou a
ovocem.
Pokud se člověk stravuje vyváženým způsobem, smíšená
potrava dodává tělu dostatek všech živin, které potřebuje i bez vychvalovaných
„superpotravin“.
Pojem „superpotravina“ nemá jasné vymezení a často je tak
označováno různé exotické ovoce, zelenina, bobuloviny, semena nebo klíčky, ale
i řasy a různé čaje. Nejčastěji zmiňované jsou bobule acai,
nejrůznější druhy mořských i sladkovodních řas (např. chlorella), aloe vera,
chia semínka, plody goji, maqui, noni nebo moringa.
Mezi domácí a regionální „superpotraviny“, které se
objevují jako nový trend, patří všechny druhy ovoce a zeleniny (např. červená řepa, špenát,
kopřivy, brokolice)
či luštěniny (fazole,
čočka, sója atd.). Obecně platí pravidlo „čím barevnější, tím lepší“ –
například exotické bobule acai lze nahradit místními tmavými bobulemi (např.
ostružiny, bezinky, borůvky, třešně, červené hrozny).
Tématem se zabývá dopodrobna
NZIP v článku Trend
„superpotravin“ | NZIP, kde mimo jiné je i varování, na co si
dát při konzumaci „superpotravin“ pozor:
Marti, někdy mám pocit, že se svět zbláznil. Domnívám se, že jsme "všežravci" a že bychom tudíž měli konzumovat vše a přitom dodržovat : "Všeho s mírou".
OdpovědětVymazatMěj hezké dny. 🍀
Marti to je velice zajímavý článek. Vím, dováží se sem spousta různých druhů exotického ovoce, ale já dávám přednost tomu našemu, na kterém jsem vyrostla. Jediné co opravdu miluji, je káva, což jsou vlastně také exotické bobule. Česká jablka,pokud jsou sklízená zralá, tak jsou dobrá, Minule jsem koupila jablka na pohled překrásná, která byla tak akorát na ozdobení stolu, ale na jídlo? Ani náhodou...! Tvrdá, bez chuti a nedala se ani nastrouhat, že bych je zkombinovala se strouhanou mrkví, tak že jsem z nich nakonec uvařila kompot. No a odkud jablka byla? ...z Indie ! Nechápu proč se u nás sady ruší, když jablka z dovozu z Asie jsou téměž nepoživatelná.. Už nikdy taková jablka nekoupím. Měj se moc pěkně a přeji Ti krásné jarní dny.
OdpovědětVymazatMám podobný názor jako Jára, protože především pro nás, starší ročníky, jsou některé potraviny z dovozu tvrdé, drahé a mnohem lepší jsou tuzemské, pokud se dají koupit. Jiřina z N.
OdpovědětVymazatNo, tohle je tedy téma... Na pojem superpotravina jsem celkem alergická. Ráda objevuji nové chutě, ale opravdu to nemusí být potraviny, které obletí svět...
OdpovědětVymazatPřeji příjemný den. Helena
Souhlasím s názory pisatelek nade mnou.
OdpovědětVymazatMěj se hezky !
Hanka