ze života...

Dnešní téma není zrovna veselé, nicméně patří k životu, i když téma smrti je v Česku spíše tabu a většinou se mu vyhýbáme. Možná proto jsem si tohle téma sama vybrala. 

Minulý týden jsem dělala zajímavou reportáž. Týká se sice našeho regionu, ale dozvěděla jsem se zajímavé informace, které jsem nevěděla. Třeba téma zaujme i vás. Na fotky týmu, o kterém píšu, se v případě zájmu podívejte u článku Když je práce posláním… (kanalem.com)

Pohodový vstup do nového týdne nám všem.

Když je práce posláním…

Marta Dušková

„To, co děláme, je méně než kapka v moři. Ale bez této kapky by tady něco chybělo.“ Matka Tereza

Nezisková organizace Hospic Tempus, která poskytuje domácí hospicovou a paliativní péči na území okresu Mělník a Praha východ, letos slaví sedm let. Sedm let je v životě člověka jen malý životní úsek, ale sedm let se věnovat lidem v jejich nejtěžší chvíli, být podporou nejen fyzickou, ale i psychickou, oporou pro celou rodinu, to je dlouhá doba. Hospic Tempus oslavil 7 let 13. března a na oslavu pořádal 14. a 15. března Den otevřených dveří. Do zákulisí tam, kde je práce posláním, tedy nahlédli i lidé, kteří aktuálně služby nevyužijí.

Dita Brezováková předsedkyně organizace přibližuje činnosti Tempus Hospic: „Zaměstnanců máme dvanáct, zdravotní sestry, lékaři, sociální pracovnice a pečovatelky. Snažíme se rodinu zajistit ve všech oblastech, služby jsou jedinečné, řešíme jak zdravotní služby, tak i sociální dohromady. Máme i psychologa. Pečovatelky tady pracují od roku 2020, jako zdravotní sestra tady pracuji sedm let já. Ze svých zkušeností mohu říct, že si neumím představit, že bych tohle řešila ve 30 letech, musela jsem mít už něco za sebou a vidět tu důležitost ve vlastní rodině, vnímáte, že ostatní by to mohli také takhle prožít, ale nemají tu podporu. Jdete tedy pomoct, aby to i druzí zvládli. Jsou to laici a potřebují podporu. Já jsem si to osobně takhle srovnala v hlavě a nepřipadá mi, že bych byla vyhořelá. Ani jsem neuvažovala o tom, že bych skončila. Tahle práce mi dává smysl. Dávám do toho hodně energie, ale pořád vidím tu důležitost. Dostáváme i zpětnou vazbu z rodin a tam je cítit, jak moc je to pro ně důležité. A to je ten impulz, která vás vede dál. Ano, někdy je člověk vyčerpaný, to je jasné. V tomto případě je důležitá podpora celého týmu“.

Jaký je rozdíl mezi domácí péči a domácí hospicovou péči?

„Domácí péče je vedena pod praktickým lékařem a pacient po propuštění z nemocnice na začátku dostane poukaz na 14 dní péče a následně již poukaz vystavuje praktický lékař, pokud je péče potřeba. Ale v domácí péči často končí hospicoví klienti, tedy paliativní a většinou se k nám už nedostanou. Nemají informace, že existuje nějaká domácí hospicová péče. V domácí péči pak většinou nezbyde na konci života než toho klienta převézt do nemocnice, protože nejsou na tuhle péči zařízeni, nemají ty možnosti a ani čas. Já, když jsem jezdila za domácí péči, tak jsem měla třeba 16 klientů denně, a když je mezi nimi hospicový pacient, který vyžaduje 8hodinovou péči, tak to nelze zvládnout. My máme hospicové klienty dva nebo tři denně. Jsme pro celou rodinu, někdy potřebuje větší podporu rodina, někdy klient. Takže my nepospícháme z rodin, jsme tam prostě pro ně. Hospicová péče má čas na klienty, má svého vlastního lékaře a klienti mohou zůstávat v domácím prostředí“.

Jak jste financováni? Z darů?

„Ano, částečně a máme smlouvu hospodářského zájmu se Středočeským krajem, takže ty sociální služby hradí kraj. Rodiny samozřejmě přispívají podle zákona, ale zdravotní služby se oficiálně jsou přes zdravotní pojišťovny a rodina se spolupodílí na nákladech. A ještě navíc děláme pro rodiny hned, když jdou do péče, řešíme s nimi i úřad práce a ten se snaží do týdne do rodiny přijít na sociální šetření, protože vědí, že se tady hraje o čas. Jakmile proběhne sociální šetření, rodina získá finanční příspěvek. Takže si mohou zafinancovat celou péči a něco se jim vrátí zpět“.

Hospic Tempus poskytuje ve spolupráci s praktickými lékaři a nemocnicemi odbornou domácí hospicovou péči ve vlastním sociálním prostředí klienta. Provozují rovněž půjčovnu kompenzačních pomůcek. Zde je možné si zapůjčit polohovací lůžka a antidekubitní matrace, koncentrátory kyslíku (zde je nutné doporučení od lékaře), chodítka a mechanické vozíky, hygienické pomůcky (WC židle a podsedáky, sedačky do sprchy) či polohovací pomůcky.

Hospic Tempus sídlí v Mělníku v Bezručově ulici 108 a žádosti o přijetí do péče je možné řešit na telefonu +420 720 557 554 (Po–Pá 8:00–17:00 hod.). Další informace včetně kontaktů jsou zveřejněny na webových stránkách Domů - Hospic Tempus.