úterý 3. května 2016

nevinná závislost



Před časem jsem psala o peripetiích kolem hraček pro naši Justýnku.
Nakonec padla volba na hřeben, i když to není typická hračka, ale Justýnu česání baví.
Do nákupu nového hřebenu byl tento pravidelný rituál prováděn jednou týdně.
Náš mazlíček má velmi hustou srst, ale časové nasazení bylo dostačující. Justýna rozumí všem tvarům od slova česat, takže když se nám do tohoto úkonu momentálně nechtělo, nevyslovovali jsme inkriminované slovo nahlas.
Jinak totiž utíkala ke koupelně, kde věděla, že je uložena proprieta k tomuto slastnému konání a čekala a čekala...
Dosud jsme se v činnosti střídali, či spíše frekvence mého česání byla vyšší.
Vše se však změnilo s novým hřebenem.
Můj muž má rád nové věci a baví jej stejně jako malé děti nová hračka.
Přišel z práce domů, usadil se na zahradě a už volal na Justýnku: pojď já tě vyčešu.
Utíkala sprintem, aby o tu slast nepřišla.
Po týdnu se vše změnilo.
Mého muže přestal bavit tento každodenní rituál.
"Hračka" už byla okoukaná.
Bylo však příliš pozdě.
Justýnu nevidím téměř celý den, pár dní je teď její oblíbené místo na spaní nahoře v patře v ložnici pro hosty, ale sotva slyší vrznutí branky, seběhne okamžitě dolů a už čeká, až se páníček usadí.
Poprvé se posadila k němu a hypnotizovala jej žadonícíma očima, šťouchala packou do ruky, zkrátka snažila se o pozornost.
Když se nic nedělo, vykulila oči s důrazem panebože přece víš a upřeně se dívala do očí "vrchního kadeřníka". Tento velmi intenzivní oční kontakt je možné vidět snad jen u zamilovaných. U Justýny nám způsobuje bolesti břišních svalů od smíchu. Zachytit se mi jej ještě nepovedlo.
Konečně páníček pochopil: jo ty chceš česat?
A tak si tady žijeme.
Stejná situace se opakuje každý den už třetí týden.
Můj muž vypěstoval v Justýně závislost na česání.
Tento rituál či již droga je však spojená pouze s mým mužem. Občas převezmu žezlo já, ale já o to nejsem žádána tím krásným žadonícím pohledem. Já se mohu svobodně rozhodnout.
Panička není to pravé.
Panička krmí, hladí, mazlí, ale není ta pravá pro tuto činnost.
Nevděk světem vládne.
Nevinná závislost.
No jak pro koho.
Můj muž si myslí něco jiného.
Usedne unaven po celodenní práci a malý "závislák" už je tu, i když do té doby tvrdě spal.
A minulý týden nám vznikla ještě jedna závislost.
Už jsem to nevydržela, zmrzlí nemrzlí, začala jsem osazovat truhlíky.
Těšila jsem se na ozdobená okna.
Dva truhlíky mi ještě zbyly a čekají na dokoupení dalších květinek.
Nicméně Justýna má jinou představu, jak mají truhlíky vypadat.
Osadila je sama a už téměř týden je plně okupuje.
Doufám, že ji to přestane bavit a na spaní si najde něco méně nepohodlného.
V sobotu jdu nakupovat.

9 komentářů:

  1. Konečně jsem pochopila ten výraz kočka jako mýval, na všech předešlých fotkách mi totiž připadala drobná :-)
    Už ne.
    Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne mýval, jezevec stačí :-) Ano, náš jezevec váží šest kilo, tak to je někde znát. Je tak velká, že všichni kdo nevědí, říkají, jak máme krásného kocoura.

      Vymazat
    2. Jé, já jsem to trochu popletla. To ten náš je mývalí. V zimě 4,5 a v létě sotva 3 kg.

      Vymazat
    3. Jé, já jsem to trochu popletla. To ten náš je mývalí. V zimě 4,5 a v létě sotva 3 kg.

      Vymazat
    4. Aha, já jsem si říkala, kde se vzal ten mýval :-)

      Vymazat
  2. Marti, kožušek se rád češe, my jsme s Matějem, to byl náš jezevčík, měli pravý opak, jak uviděl kartáč, zmizel do té nejužší štěrbiny a dělal, že tu není :). Po tom co nám zmrzly brambory a meruňka, čekám s osázením truhlíků, zůstávají macešky. Konečně jsem Tě dočetla, na chaloupce nemám počítač, tak mám čas na práci :). Když se neozývám, tak jsme tam. Teď tam řeším knihy, je jich spousta a jsou ztuchlé, tak větrají. Krásné odpoledne přeje Maryša :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Maryško, my jsme taky měli pejska Fíka, plemeno sedmi ulic a ten také nesnášel česání.
      No doufám, že mi truhlíky nepomrznou. Díky, že jsi se ozvala. Hezké dny. M.

      Vymazat
  3. Ani moji psíkovia sa necesu radi. Neutecu, ale ani vlciak a ani yorkshir neznášajú hlavne cesat zadné nohy. A ten malý, nakolko je dosť často kupany, keď vychádzam z kúpeľne, je vzdy skrytý pod krbom. Macicka alebo aj pes veď to sú naše deti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zito, máš pravdu, jako naše děti :-) Můj muž by si teď přál, aby Justýna česání přestala na chvíli milovat. Ale prodlužuje nám to život, protože včera jsme z jejích pohledů měli záchvaty smíchu.

      Vymazat