nutkání

Ano, s jarem u mě nastává velké nutkání.
Nakupování dalších a dalších květin do truhlíků a květináčů a do země se stává drogou.
Vloni jsme měnili zahradu několikrát, protože něco nevydrželo naši péči, no nebyli to silní jedinci, a tak je zahrada pořád jiná.
Trochu se podezírám, že odchod těchto jedinců mi nezpůsobuje smutek, ale možná spíše naopak.
Ne, že bych si to vysloveně přála, ale těším se na další změnu, i když pravda to trochu leze do peněz.
Naštěstí mám parťáka na tyto neustálé proměny.
Můj muž koupil včera další tři plecháčky na plot.
Už jsem o nich uvažovala delší dobu a teď byly ve slevě a slevy my milujeme.
Nebylo samozřejmě, čím je osadit, tak jsme konečně navštívili zahradnictví, které je kousek od nás, ale ještě jsme tam nikdy nebyli.
A nakoupili samozřejmě víc, než jsme chtěli, ale to tak bývá.
Vím, že do krámu s jídlem nesmím jít hladová, páč potom nakoupím jakoukoliv ptákovinu k snědku bez čtení etikety..
Ovšem ani sytá, páč nakupovat hned po jídle je taky naprd.
Po jídle jsme pro změnu nenakoupili vůbec nic.
Jak se má ale nakupovat v zahradnictví?

Včera jsem si vzpomněla na svého taťku a bylo mi líto, že už moje zahradničení nemůže vidět.
Přednášel mi o květinách, rostlinách, bylinkách a já poslouchala na půl ucha a jen jsem se modlila, ať po mě nechce žádnou práci proboha.
Bylo mi patnáct a zahrada a vše ostatní kolem ní mě šíleně nebavilo a nechápala jsem to nadšení pro kdejakou rostlinku či květinku.
Tátovy přednášky do světa zahrad mě nebavily ani ve dvaceti.
Malá změna v mém přístupu přišla teprve s dětmi, ale zahradu jsem vnímala spíše jako užitkovou.
Pro děti jsme pěstovali jahody, rajčata, květák, kedlubny, okurky a vše podobné. Na sběr rybízu jsem musela vyhlašovat soutěž.
Byla to otravná práce, ale marmelády a džemy, mražené ovocné dřeně přišly vhod.
Ani tenkrát mě to však vůbec nebavilo a většinou jsem to dělala jen z povinnosti, kterou jsem skrývala za radost, že to dělám pro děti.
Vlastně ani mého muže to vůbec nebavilo.
Květiny jsme tenkrát pěstovali jen na oknech v truhlících, aspoň si to myslím a nejkrásnější výzdoby oken jsme měli právě ze sazenic vypěstovaných mým tátou.
Všichni se mě tenkrát ptali, co s nimi provádíme, že jsou truhlíky tak krásné.
Nikdy potom jsem je už tak krásné neměla.
Jak děti rostly a po revoluci začal být všeho dostatek a naopak byl nedostatek času, zahradu jsme skoro opustili a začali jsme ji využívat pouze na pití kávy.
Ostatně tuto činnost preferujeme dodnes.
Zahrada je na kochání, grilování, stolování. Není na dřinu.
Kdy přesně nás začalo bavit zdobení zahrady, kdy přesně přinesl sám od sebe můj muž první růže a zasadil a pak se o ně staral, si nevybavím.
Ale v našem předchozím domě a zahradě už jsme tuto mánii měli.
Tedy to každoroční nutkání nakupovat květiny a zkoušet pokus omyl.
Paradoxně další plecháčky na plotě zvětšily zahradu.
Neumím to vysvětlit, ale je teď rozmanitější a plastičtější, plot není holý a zahrada se zdá větší.

Tati, tvoje exkurze do světa rostlin a květin ve mě asi něco zanechaly.
Pořád si teda myslím, že zahrada se má především užívat, ale neustálé zdobení nepovažuji za práci.
Zeleninu však už nepěstuji. I když jednou jsem byla i já úspěšná.
Už jsem někde na nás práskla, že pro nás platí, čím blbější sedlák, tím větší brambory.
Vzpomínám si na jeden rok, už je to dávno, děti byly ještě malé, kdy jsem každý den nosila ze zahrady kýble okurek, které jsem nakládala, posléze rozdávala, protože úroda byla velká.
Naproti naší zahrady bydlel skutečný vystudovaný zahradník a dodnes si pamatuji, jak mě pozoroval za záclonou a určitě nevěřícně kroutil hlavou, páč jeho úroda byla malá.

A hotovo..
Sedíme na schodech, i když zahrada skýtá spoustu jiných míst k sezení, popíjíme víno, češeme Justýnku a hrajeme si s bublifukem.
Zachytit bublinky a jejich jepičí život bylo pro mě docela těžké.
A jak tak popíjíme a kocháme se zahradou, zjišťujeme, že je nezbytně nutné koupit další tři plechové květináčky.
Budou slušet plotu u jezírka.
Plot je dlouhý a šest plecháčků je málo.
Takže opět budeme muset absolvovat kolečko Jysk a  naše zahradnictví
Hurá za dalšími nákupy.
Moje nutkání končí vždy podzimem.