až se ucho utrhne...

A to doslova. Stalo se mi minulý týden a docela mě to vyděsilo. 

Piju jen francouzské kafe a to už docela hodně let. Od té doby, co jsme navštívili naši dceru v Paříži, kde tenkrát žila několik let, a do téhle ranní kávy jsem se zamilovala.

To, že mi jednou za uherský rok vystříkne horké kafe do "nebes" při stlačení (nezjistila jsem proč, tak zbývá jen opatrnost), s tím už člověk počítá. Že se french press rozbije, na to musí být člověk připravený a už se mi to stalo. Je to přece sklo.

Ale že mi zůstane skleněné ucho v ruce, když si chci nalít horkou kávu do hrnku, na to jsem teda připravená fakt nebyla. Byla jsem trochu v šoku a při představě, že by se to stalo ne hned, ale až bych měla konvici ve vzduchu, jsem se trochu otřásla. Opařila bych se pravděpodobně celá, protože si kávu dělám do poloviny konvice a po rozbití bych se zlila celá. Naštěstí mi zůstalo ucho v ruce dřív, než jsem konvici zvedla.

Následně můj muž zjistil, že ucho nebylo přidělané za tepla skla, jak by člověk samozřejmě předpokládal, ale bylo přilepené nějakým lepidlem. Konvici mám už možná tři roky, možná dýl, tak je jasné, že lepidlo nevydrželo. A tak tuhle informaci posílám do světa aspoň prostřednictvím blogu, páč už ani nevím, kdo byl výrobce.

Začala jsem hledat tedy novou kafetérii a můj muž po příchodu domů okamžitě zjišťoval, jak je ucho přidělané, protože jsem říkala, že se budu bát vzít konvici do ruky. Po velmi podrobném šetření, dřív by nás to fakt nenapadlo, volá, neboj, to ucho je přidělané za tepla, zevnitř konvice ucítíš trochu boule v místě ucha, není tam hladký povrch.

Původně jsem tuto storku ani psát nechtěla, ale berte to jako varování, i když třeba francouzské kafe nepijete. Novou a bezpečnou konvici, kterou jsem si koupila, protože je krásná s dřevěným víkem a s podstavcem z korku, podstavec se dá sundat (to jsem zjistila ovšem až po, já neuvažuji příliš prakticky, když se mi něco líbí), takže může konvice do myčky, jsem objevila v Evě. 

Tento eshop má v Mělníku prodejnu, takže tam nakupuji často. Přes net zboží objednám, a pak si ho na prodejně vyzvedneme a nemusíme procházet celou velkou plochu a zabývat se hledáním, kde kýžené zboží je. To já naprosto nesnáším, ale to už většina z vás ví.

A aby to dnes nebylo jen o utrženém uchu, po hodně dlouhé době sem dávám i něco málo z nákupu kosmetiky. Nikdy jsem na blogu neměla kosmetické okénko, ale občas se tady nějaké produkty objevily. Teď v nouzovém stavu jsem neměla takovou spotřebu, sice jsem nakupovala krémy a přípravky na čištění pleti, ale nějak mi nepřišlo se tím zabývat při spoustě jiných témat.

Nakoupila jsem v Avonu, kde jsem zvyklá nakupovat už nějakých 30 let a zpočátku, kdy Avon začínal tady u nás, jsem se mu věnovala i trochu profesně. Takže tady sahám pro jistotu. Většinu výrobků znám, takže ani tento krém není pro mě novinkou. A konzistenci krémů z Avonu mám ráda, je mi příjemná a krémy vnímám i jako účinné. Jen je občas musíte vyměnit za jinou značku, protože pleť si zvykne a vy už žádnou změnu nevidíte. Většinou nakupuju zvlášť denní a noční krém, ale občas udělám výjimku jako u tohoto krému, protože ho znám. 

Nakupuji zde často ve slevě, takže jsem si koupila i pleťovou vodu, které mám docela velkou spotřebu.

Novinka je pro mě krásná paletka stínů, ta mi udělala radost. Už jsem stávající paletku měla dlouho, sice ještě nějaké barvy zbývaly, ale i dekorativní kosmetika stárne, takže šup s tím do "kulatého šanonu". A protože se mi ztenčila zásoba mých slunečních brýlí, které nosím celý rok, opět se mi další rozbily, koupila jsem si v Avonu ve slevě nové tmavě modré. No na fotce nejsou moc vidět.

Nákupů jsem tento měsíc udělala víc, ale některé nemám nafoceny, některé mám jako dárek, který zveřejnit zatím nechci. A některé patří k běžné spotřebě, takže nejsou až tak zajímavé.

Mějte pěkný den.