smysluplný zákaz

foto zdroj Pixabay

Ne vždy souhlasím s tím, co vychází z Evropské unie. Některá nařízení mi přijdou nesmyslná a spíš kritizuju. Tento vydaný zákaz, který platí od neděle, je podle mě opravdu smysluplný. Svůj názor jsem napsala v článku. Tak pokud vás to zajímá, jako to zaujalo mě, dávám sem celý článek.

Pěkný den všem.

Zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi platí od 19. července

Marta Dušková

Proti plýtvání v módním průmyslu se rozhodla zakročit Evropská unie. Právě začal platit pro velké podniky zákaz likvidace a spalování neprodaného oblečení a obuvi. 

Textilní průmysl patří mezi největší znečišťovatele na světě a už při výrobě má vysokou spotřebu vody, chemikálií a produkuje značné množství emisí skleníkových plynů. Cílem nového nařízení je skoncovat s dosavadní praxí, kdy tuny nenošeného zboží končí ve spalovnách jen proto, aby uvolnily místo novým kolekcím.

Pořád se hovoří o udržitelnosti světa. Přiznám se, že tímhle tématem jsem se dosud nějak zásadně nezabývala. Většina z nás se snaží posílat ještě pěkné nošené oblečení k dalšímu použití charitám, červenému kříži či azylovým domům, protože vyhazovat je to škoda a někdo ještě z toho bude mít radost. Aspoň my doma to tak děláme, třídíme oblečení dvakrát do roka a vyřazuje oblečení, ze kterého jsme „vyrostli“ a je nám malé nebo prostě jsme ho dlouho už nevzali na sebe. Vytříděné oblečení většinou odnášíme do místního červeného kříže, kde jej dále třídí a některé prodávají za symbolické částky v charitativním obchodě, kde si je koupí možná i některý z našich sousedů. Nebo v jiném obchodě rozdávají zboží potřebným. Utržené finance pak jdou do fondu, kde jsou využity v případě nenadálých události jako povodně, požáry apod. Mám dobrý pocit, když vím, že třídění má smysl, i když přispěju jen malým dílem. Na druhé straně se likviduje úplně nové zboží bez dalšího využití.

Nyní tedy snad přichází velká změna a zákaz ničení neprodaných oděvů, módních doplňků a obuvi se bude zavádět postupně podle velikosti podniků:

• Velké podniky: Zákaz likvidace neprodaného zboží se jich dotkne nejdříve, a to již od 19. července 2026.
• Střední podniky: Subjekty splňující kritéria středních podniků (do 250 zaměstnanců) mají delší přechodné období; zákaz se na ně začne vztahovat od 19. července 2030.
• Mikro a malé podniky: Z této povinnosti jsou zcela vyjmuty, aby se předešlo jejich nepřiměřené administrativní zátěži.

Kromě samotného zákazu zavádí Komise také přísná pravidla pro transparentnost a firmy budou muset ve svých výročních zprávách o udržitelnosti zveřejňovat:

• Množství a hmotnost neprodaných produktů vyřazených za předchozí rok.
• Důvody, proč bylo zboží vyřazeno.
• Podíl produktů, které byly předány k recyklaci, energetickému využití nebo likvidaci.
• Opatření, která firma podniká, aby k ničení produktů nemuselo docházet.

Nařízení připouští, že v některých případech je likvidace zboží nevyhnutelná a hlavní výjimky jsou:

• Neúspěšné darování: Pokud bylo zboží nabízeno k darování (např. sociálním podnikům) po dobu nejméně osmi týdnů a nebylo přijato.
• Zdraví a bezpečnost: Výrobky, které jsou vyhodnoceny jako nebezpečné nebo nesplňují hygienické normy.
• Poškození a nefunkčnost: Produkty fyzicky poškozené během přepravy, skladování nebo vrácené spotřebiteli, pokud je jejich oprava technicky neproveditelná nebo ekonomicky neúčelná.
• Práva k duševnímu vlastnictví: Zboží, u kterého bylo prokázáno porušení práv k duševnímu vlastnictví (např. padělky), nebo produkty, u nichž smluvní licence zakazuje jejich další distribuci po určitém datu.

Zákaz by měl přinést lepší plánování výroby a snad i vyšší kvalitu zboží. Firmy likvidovaly dosud třetinu nového zboží, jelikož se jim finančně nevyplatilo ho znovu uvést do prodeje. Oděvní společnosti tak budou nyní motivovány k pravidelné kontrole kvality, recyklaci, opravám nebo darování neprodaného zboží.

Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu. Podniky nyní musejí najít způsob, jak se zbožím, které dříve likvidovaly, naložit. Mezi možnosti patří prodej tohoto zboží se slevou či na jiných trzích nebo jeho věnování charitativním organizacím. Firmy poukazují na to, že likvidace je levnější než jeho skladování, oprava či prodej se slevou. Upozorňují na vysoké logistické náklady, nedostatečnou poptávku či nízkou hodnotu produktů. To ale přece nejsou dobré důvody ke znečišťování světa a zvyšování odpadu.

A každá změna přináší i nějaké oběti, ale důležitá je převaha užitku. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) v době schválení zákazu odhadovala, že v Evropě se ročně zlikviduje pět až devět procent textilního zboží určeného k prodeji, tedy zhruba 264 tisíc až 594 tisíc tun. Situaci navíc v posledních letech zhoršuje rychlý růst internetových nákupů oblečení, v rámci kterých zákazníci doručené zboží po vyzkoušení často vracejí prodejci. Některým firmám zákaz způsobí pravděpodobně problémy, ale přednost musí mít užitek pro celou společnost obzvlášť, když se to týká přírody a zdraví.

Sára prostě miluje krabice

Malá, velká, úzká, tenká všechno jedno, do každé se snaží vsoukat. Jeden příspěvek už tady byl, ale přivezlo se další zboží v krabici, dávám sem tedy obě kvůli porovnání. Je legrační, jak Sára netrpělivě čeká, až bude vybaleno a krabice prázdná a hned se snaží do ní vlézt a zdá se mi, čím je těžší se tam nasoukat, tím větší radost Sára má. Pro nás to ale znamená mít na zahradě krabici týden, než ji přestane bavit a všichni ji musíme obcházet a vysvětlovat návštěvám, proč máme na zahradě neuklizenou krabici. Zahradní dekorace nejméně na týden a je po nudě.

Mám připravených docela dost příspěvků, ale nedopsaných a klasicky nestíhám.

Mějte pohodový nový týden.

trochu jiná Praha díl třetí - originální hřbitov s galerií

Dnes poslední příspěvek o městské části Praha 6 - Suchdol. Něco málo o originálním hřbitově, který je součástí celého projektu zahrad, jsem už psala.

Zahrady se hřbitovem u kaple sv. Václava vznikly na základě výsledků architektonické soutěže, vítězný projekt zpracovali MgA. Václav Šuba a MgA. Jakub Červenka z projekční kanceláře STUDIO OBJEKTOR. Stavbu provedla v letech 2021 a 2022 společnost EKIS s.r.o. Suchdol byl 300 let bez hřbitova a nyní vznikl opravdu velký a zajímavý projekt. Areál pohřebiště tvoří v oplocené části prostor pro hroby, kolumbárium a vsypovou loučkou, ve volně přístupné části prostor pro rozptylovou loučku a háj vzpomínek a příslušející travnaté plochy a cesty. 

Samotný hřbitov je architektonicky velmi zajímavý a každém případě originální. Není obezděn žádnou betonovou zdí, naopak jako by byl součástí našeho života. Žádné skrývání hrobů, naopak odhalení, nakonec smrt patří k životu. A v takovém prostředí ani necítíte smutek či nějakou depresi, berete to, jak to je. Za hřbitovem přes plot vidíte pást se stádo oveček, které jakoby do prostoru patřily. Taky se mi líbí, že je hřbitov využíván i k jiným účelům, než je určeno. Minule jsem vám v galerii, která je součástí hřbitova a slouží mimo jiné jako malá smuteční síň, představila výstavu našeho Alana. Na hřbitově se schází jeden z mnoha suchdolských spolků a prostoru využívá k vyšívání.

Součástí zahrad je i nově zrenovovaná kaple sv. Václava a okolo ní krásně udržovaná zahrádka, info je v prvním článku. 

Kaple slouží jako obřadní síň ke svatebním, bohoslužebným a smutečním obřadům a dále jako prostor k pořádání koncertů, výstav a podobných kulturních akcí. Byla postavena v roce 1755 na místě morového hřbitova a u kaple je i památníček viz první článek.

V kapli jsou nově obnoveny nástěnné fresky, které byly objeveny při nedávné rekonstrukci.

Pohodovou neděli.

tak trochu vyzobaná slunečnice: trochu jiná Praha (vyzobanaslunecnice.blogspot.com)

tak trochu vyzobaná slunečnice: trochu jiná Praha díl druhý (vyzobanaslunecnice.blogspot.com)

trochu jiná Praha díl druhý

Před časem tady byl příspěvek o Praze 6 - Suchdole. Toto je druhý díl, o zvláštním hřbitově a kapličce bude další díl. Galerie je malá smuteční síň hned vedle velmi originálního hřbitova, jehož návrh vyhrál první cenu v architektonické soutěži. Síň se používá jako galerie a zároveň se tam třeba schází kroužek vyšívání. Mám ráda, když se místa a věci využívají i na něco jiného než jen k tomu, k čemu jsou určena. V sobotu v galerii končila Alanova výstava, Alan si výstavu pro návštěvníky i sám skvěle komentoval a jeho výstavu doplnily i dva  velké panely fotografií naší Terezy. Alan měl letos dva velikánské úspěchy, připravoval se na zkoušky na základní uměleckou školu, která je natolik prestižní, že se hlásí velké množství dětí. Náš Alan se dostal a dokonce se umístil jako první v pořadí. Na výstavě jsou i některé výtvory z jeho portfolia, které musel před zkouškami předložit. Součástí byla i keramika, najdete ji na fotkách na konci, ale bylo to pod sklem a moc se to lesklo, tak tam není všechno. Alan se učí i animovat filmy a letos jej lektorka, aniž jsme to věděli, přihlásila na filmový festival ve Zlíně, kde Alan za animovaný film, který tvořil s kamarádkou, získal první cenu, zapomněla jsem v jaké kategorii. Součástí této výstavy byla i zvířátka Loly, nemohla jsem moc fotit, bylo tam dost lidí. Celý areál se jmenuje, a tak se jmenoval i architektonický návrh, Zahrady s hřbitovem u kaple sv. Václava. Více až příště. 

Pěkný den.

zapomenuté svítání

Tohle svítání je z některého pátku možná před dvěma týdny. Ve vedrech nestíhám ještě víc a dělám jen to, co musím. Teď na chvíli ta vysilující vedra ustala, ale zdá se, že se vrací. Na blogu mám připraveny další příspěvky, které nejsem ale schopná dovést do konce. Dnes jedeme na výstavu do Prahy, tak snad bude další příspěvek. 

Mějte pohodový víkend.