cesta barevným podzimem

Už jsem dlouho nefotila při cestě. Středeční barevná cesta domů z Prahy mě ale nalákala a fotila jsem barvy. Nic jiného objevného jen prostě krásný barevný podzim. U nás doma je třešeň pořád téměř jen zelená, krásně barevný plot už opadal, a tak jsou barvy jen na pořád kvetoucích kytkách. Dala jsem sem i jednu fotku, kde je vidět, že při jízdě nestíhám. Fotka je rozmázlá, ale právě proto mě zaujala. Připomíná malé výtvarné dílo. Při tomto focení jen tak jsem ulevila svému unavenému mozku.

Hezký barevný den všem.

kuřecí maso s kapary a sušenými rajčaty

Po dlouhé době jeden rychlý recept. Kuřecí maso opečené na pánvi obalené jen ve strouhance, zůstane tak šťavnaté. Nenaklepávala jsem jej, jen velká prsa jsem rozpůlila, osolila a opepřila. Až je maso skoro hotové, přidala jsem naložená sušená rajčata v olivovém oleji a kapary a nechala jsem chvíli možná čtvrt hodiny podusit, aby rajčata změkla a chutě se spojily. Jako příloha opečené americké brambory posypané mletým sušeným česnekem. Naprosto jednoduché a rychlé jídlo a moc dobré.

Hezký den.

ladění podzimu se odkládá

Myslela jsem si, že už začnu ladit podzim, ale opět rozkvetly růže a truhlíky kvetou pořád. Možná na mě v zahradnictví už ani žádný podzim nezbyde. Celé léto pořádně nic nekvetlo v tom vedru, tak teď se snaží o sto šest. Toto jsem fotila asi před týdnem a od té doby obzvlášť truhlíky ještě víc rozkvetly, jen jsem je včera nestihla nafotit. Tak aspoň jedna fotka ve tmě dnes brzo ráno jako důkaz.

Pohodovou neděli.

50 let Kokořínska v muzeu

Další výstava v mělnickém muzeu. Fotky Kokořínska jsou z mého archivu a většina už na blogu někdy byla. Pokud si je chcete připomenout, najdete je u článku tady. 

Pohodové dny všem.

Ve výstavním sále muzea teče potok a klape mlýnské kolo - 50 let Kokořínska

Marta Dušková

Regionální muzeum Mělník zakončuje celoroční cyklus akcí výstavou jako připomínku 50 let od vzniku Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj. Zajímavá interaktivní výstava je vrcholným bodem oslav padesátiletého výročí a přiblíží návštěvníkům zajímavosti o fauně, floře i samotné krajině Kokořínska. Návštěvníky jistě zaujme digitální animace zachycující proces vzniku ikonických skalních pokliček, která vznikla ve spolupráci s Geologickým ústavem Akademie věd České republiky, ve výstavním sále pravděpodobně překvapí tekoucí potok či klapající mlýnské kolo. Naláká pískoviště s rozšířenou realitou či reliéfní mapa regionu a plno dalších zajímavostí. Skalní byt z dílny Ateliér NOVO50 je k nerozeznání od skutečného pískovce.

„Kokořínsko není jen o hradu a skalách. Je to krajina, která vás učí se zastavit a vnímat ticho hlubokých roklí, kde se čas měří v geologických érách, nikoliv v minutách. V hlubokých skalnatých dolech, kde se nejdéle drží chlad a sníh, nacházejí svůj životní prostor i tvorové, které byste v našich nadmořských výškách nečekali – například čolek horský,“ uvádí kurátorka výstavy přírodovědkyně Ing. Marcela Holubová. Příroda na Kokořínsku je tak plná života. Důkazem je návrat a stabilizace populací vzácných druhů ptáků a velkých šelem, jako jsou např. jeřábi popelaví nebo vlci, kteří na Kokořínsku opět našli trvalý domov. Výstava potrvá do 3. ledna 2027 a je možné ji kromě pondělí navštívit každý den vždy od 9.00-12.00 a 12:30-17:00 hodin.

K výstavě je připraven i zajímavý doprovodný program na 28. října v rámci Dne Středočeského kraje. Až do 1. listopadu je možné navštívit v muzejní kavárně výstavu Fantastická kokořínská skalní zvířata s mobilní hrou o tajnou mapu. Výstava fotografií skalních útvarů kokořínské krajiny připomínajících zvířata od známého autora Petra Raista Šťastného. Úspěšným absolvováním doprovodné mobilní hry (která vznikla jako součást této výstavy) je možné získat přístup k tajné mapě. Na ní jsou zanesena zvířata z vystavených fotografií a možná přibude i pár dalších. Odkaz na hru je na výstavě ke stažení pod QR kódem.

Pro Kokořínsko jsou typické pískovcové skály, které vytváří skalní převisy, drobné jeskyně, výklenky a římsy a dochovaly se i některá skalní obydlí. Obydlí ve Lhotce u Mělníka je nejdéle obývaným kokořínským skalním obydlím, které sloužilo k bydlení ještě v roce 1982 a dnes je stálou expozicí Regionálního muzea Mělník a i místem konání zajímavých kulturních akcí.

Zajímavostí Kokořínska jsou nad obcí Želízy v okrese Mělník 13 m vysoké skalní reliéfy Čertovy hlavy, které jsou dílem sochaře Václava Levého. O kus dál je jeskyně Klácelka zdobená reliéfy zvířat z bajky, čeští hrdinové a trpaslíci, které jsou opět dílem Václava Levého, které vytvořil ve 40. letech 19. století. Kokořínsko je plné jedinečnosti a zajímavostí, které jsou nejen dílem přírody, ale také člověka. Václav Levý byl jeden z nejvýznamnějších sochařů 19. století a s jeho pozdějšími díly je možné se setkat v kostele sv. Karla Boromejského a v chrámu sv. Víta v Praze.

Chráněná oblast nesla dříve jen jméno Kokořínsko. Chráněná krajinná oblast se jmenuje Kokořínsko – Máchův kraj od rozšíření, které bylo schváleno vládou 9. dubna 2014 s účinností od 1. září 2014. Fotografie v galerii jsou z mého archivu. Malé nahlédnutí na Kokořínsko.

humor na říjen

Tak po delší přestávce je tady opět pravidelná dávka humoru. Snad jsem vybrala dobře a nechci se opět omlouvat tím, že nějak nic nestíhám. Trochu mě asi omlouvá, že u nás doma pořád probíhají nějaké změny. Jak jsem už psala, otáčíme barák na jih a do toho se samozřejmě objevují nejen nutné změny, ale samozřejmě i opravy. Navíc píšu dva až tři články denně a  často mě zaměstnává Sára, která už netráví tolik času venku. Je tam "ziminka", jak mi často sděluje potřásáním hlavy. Toto je první její komunikace se mnou od miminka a od té doby kecá úplně do všeho, i když beze slov. Ještě že úplně nemluví, protože i tak je ukecaná víc než dost.

Mějte pohodovou neděli. My dnes máme rodinnou sešlost a slavíme dvoje narozeniny.

Noemova archa se staví 3D tiskem

O kostele jsem na blogu už psala, ale stavba pokročila, tak aktuální článek. Fotografie jsem si zapůjčila od Marty Doležalové z Libiše s jejím svolením.

Mějte pohodové dny.

První kostel na světě postavený 3D tiskem vzniká v neratovickém regionu

Marta Dušková

Při slově kostel si každý pravděpodobně vybaví gotickou či barokní stavbu. Jak by měla ale vypadat sakrální stavba současnosti? 

Jen těžko si lze představit, že architekti 21. století budou napodobovat stavby minulých staletí. Novodobá stavba by měla reflektovat současnou dobu. Novodobých staveb kostelů moc nevzniká. Jen málokde kostel chybí a stavby hodné obdivu najdete všude ve světě. Město Neratovice však kostel nemá a byl to záměr komunistů založit město bez kostela. Neratovice jsou plné průmyslu a komínů. Ale dominanta tady chybí. Kostel Nejsvětější Trojice a pastorační centrum Kardinála Josefa Berana bude stát na hranici Libiše a Neratovic na místě zarostlém křovinami a plném odpadků. Kolem kostela vznikne hřiště a park. Centrum společenského dění odkazuje na Kardinála Josefa Berana a v době, kdy komunisté zpupně zřídili město bez kostela, byl kardinál Beran internován komunistickou mocí. Kostel tedy bude připomínat i novodobé české dějiny.

Návrh kostela pochází z dílny významného architekta Zdeňka Fránka, který se stal Architektem roku 2020. Návrh neratovického či libišského kostela je unikátní stavba, představující loď, Noemovu archu. Kostelní věž představuje člověka, který k lodi přistupuje a dotýká se jí. Kostel bude zasvěcen Nejsvětější Trojici a má sloužit k bohoslužbám a jako centrum společenského dění k pořádání koncertů, přednášek, výstav, workshopů, rodinných setkání. Součástí budou klubovny, učebny, galerie, výstavní prostory, kavárna a víceúčelový společenský sál. Věž nabídne lezeckou stěnu.

„Máme velkou radost a jsme hrdí, že právě kostel v Neratovicích bude první stavbou svého druhu na světě postavenou díky unikátní technologii 3D tisku betonu. Podzemní část už má svou podobu a můžeme začít stavět to, co bude zvenku určovat charakter celého místa. Teď přichází chvíle, kdy začne kostel rychle růst před očima a my se na to velmi těšíme,“ říká Peter Kováč, předseda správní rady Nadace Neratovického komunitního centra a administrátor farnosti Neratovice.

Výstavbu v květnu 2026 navštívil také prezident České republiky Petr Pavel s arcibiskupem pražským Stanislavem Přibylem. Stavba je rozdělena do dvou hlavních etap. První zahrnuje hrubou stavbu hlavní části kostela a podle současného harmonogramu má být dokončena v polovině roku 2027. Ve druhé etapě přijde na řadu dokončení věže a fary a následně vnitřní i vnější dokončovací práce celého areálu. Kompletní otevření nového kostela a komunitního centra je plánováno na konec roku 2028. Celkový rozpočet projektu činí přibližně 250 milionů korun bez DPH. Investorem je Nadace Neratovického komunitního centra, kterou zřídilo Arcibiskupství pražské.

„Chceme vytvořit místo, které bude žít každý den. Kostel bude jeho přirozeným centrem, ale vedle něj vznikne řada prostorů využitelných pro lidi z města a okolí. Právě propojení duchovní, kulturní, společenské a komunitní funkce je podle nás jednou z největších hodnot celého projektu,“ říká Peter Kováč.

Originální návrh stavby vyvolává protikladné emoce od počátku. Ale každá stavba či jiná činnost, která tzv. neodpovídá „normě“, vyvolává kritiku. Sleduji zajímavou stavbu od začátku a domnívala jsem se, že negativní názory a komentáře ustanou. V komentářích ke stavbě kostela často zaznívá: „Mně se návrh nelíbí. Proč nepostavíte normální kostel“? Co je ale vlastně normální v architektuře? Co je možné považovat za normální v životě? Normy či hranice si vymýšlíme my sami, ale každý z nás je originál. Nejsem sice věřící, ale kostely ráda navštěvuji. Obdivuji krásu staveb. A líbí se mi i tato. Ostatně ani jiné novodobé sakrální stavby nejsou z pohledu zvyku či „normálnosti“ kostelem, jak si ho člověk v duchu představí. Zajímavou stavbou je například Kostel sv. Václava v obci Sazovice nebo novostavba římskokatolického kostela Martin v Krnově.

Možná to chce nadhled přijmout nové pojetí v životě a nedržet se vždy něčeho tradičního či „normálního“. Nové kostely jsou otvírány nejen v čase bohoslužeb, ale i pro kulturní vyžití.

Podrobné informace ke stavbě a  architektonické vizualizace a návrhy architekta Zdeňka Fránka jsou zveřejněny na webových stránkách kostela.

Kostel Neratovice - Stavba kostela Nejsvětější Trojice