malé vánoční nahlédnutí

Den před Štědrým dnem se nám pod neozdobeným stromečkem octnul dárek a myslím, že tam sem tam bude pobývat tak týden a krabici nebude možné odstranit. Včera jsme měli naše tradiční vánoční setkání, při našem počtu a to dva členové rodinného klanu chyběli, to byl trochu chaos, ale krásný. Reprízu máme se všemi jako už spoustu let ještě v lednu. 

Dnes jen pár vánočních střípků. Měj pohodové dny.

přání

tradice zdobení stromečku...

 

Na konci roku již tradičně dělám ankety většinou na nějaké vánoční či novoroční téma. Včera vyšel můj článek s anketou, tak jej dávám i na blog.

Fotografie jsou z mého archivu minulých let.

Mějte pohodové dny.

Předkové zdobili stromeček na Štědrý den. Jak je to u vás?

Marta Dušková

Tradice zdobení vánočního stromečku, bez kterého si jen málokdo umí představit svátky, začala do domácností pronikat podle některých zdrojů už v polovině 17. století. Zavěšování ozdob na větve je starý polský lidový zvyk, který se traduje od slovanských pohanských tradic.

Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci a někdy se zavěšovaly nad štědrovečerní stůl špičkou dolů. Zdobily se na Štědrý den a zdobila jej celá rodina. Odstrojovaly se na Tři krále, tedy 6. ledna.

Dnes je to v rodinách různé. Někdo má stromeček od prvního dne adventu, někdo dodržuje pradávnou tradici.

Oslovila jsem pár svých přátel s otázkou:

Kdy se u vás zdobí stromek a kdy odstrojuje? Dodržujete tradici předků a zdobíte na Štědrý den nebo máte svoji vlastní tradici?

Marta Doležalová, Libiš: U nás se stromeček zdobí na Štědrý den a odstrojuje se na Tři krále. Tím, že máme kořeny v Polsku, je pro nás tradicí tzv. Oplatek, který si každý z nás ulomí, popřejeme si zdraví, na stole musí být jeden talíř navíc pro pocestné nebo pro ty, kteří už mezi námi nejsou. Většinou u manžela, tedy hospodáře, který přináší rodině finanční zabezpečení, se pod jeho talíř pod ubrus dává do obálky velká bankovka, aby se držela hojnost do příštího roku. No a jídlo, tak na stole je 12 pokrmů. Ryba pečená kapr, dnes i losos, sleď, řízky, salát, kachna, polévka ne rybí, ale kaldoun (pozn. redakce vývar z drůbežích drobů). Zde už se prolíná česká kuchyně. Jinak cukroví, sušené ovoce, ořechy, jablka. Ze zvyků drží se půst, čekáme na první hvězdu, nakrájíme jablíčko.

Karel Lojka, Velký Borek: Stromek jsme vždy strojili a strojím na Štědrý den. Letos jsem ale udělal výjimku a stromek je již ozdobený, protože na Vánoce nebudu doma, ale u kamaráda.

Adéla Dutková, Praha: Stromek už pár let nezdobím, mám jen takovou umělou větvičku jedle, která je už nazdobena, spíš přeplácaná, protože na ni vždy dám něco nového, co dostanu. Vždy tuhle větvičku jen vybalím a je již nazdobená. Tudíž ji ani neodstrojuji. Doma s rodiči jame vždy zdobili dvoumetrový strom den před Štědrým dnem a odstrojovali ho až na konci března.

Tereza Veselá, Praha: Stromek zdobíme noc před Štědrým dnem. Dokud byly děti malé, věřily, že ho pro ně zdobí Ježíšek, i dnes se ale jako velké těší na ranní překvapení. Odstrojujeme při konci Vánoc, tedy první neděli po svátků Tří králů.

Lucie Horáčková, Cítov: My u nás doma vůbec stromeček nemáme. Možná jsme rarita, zpočátku jsme ho neměli, protože jsme měli tři kočky a malý domeček, kam by se nám vlastně stromeček nevešel. A když jsme kočičky přesunuli v Cítově na mlýn, tak jsme vlastně byli v úplně stejné situaci. Už jsme byli s dětmi ve čtyřech a stromeček se nám nevešel. A když už by tady byl, byl by jako pěst na oko. Takže mi stromeček nemáme a tedy nezdobíme. Každopádně po přestěhování na mlýn stromeček mít budeme. Dalším důvodem, proč ho nemáme, že na Vánoce nejsme doma. Na oběd jezdíme ke tchýni, kde si otevřeme dárečky a potom jedeme za mými rodiči do Mostu, kde jsme do 26. prosince, tam máme Štědrovečerní večeři a otevřeme si další dárečky. Jednou jsme si koupili kavkazskou jedličku a měli jsme ji venku, kde jsme ji zdobili. Pak jsme ji zasadili na zahradě, kde je dodnes. Krásně roste a zdobíme ji pořád. Když jsem byla malá, tak se u nás zdobil stromeček pár dní před Štědrým dnem. Líbilo se nám to a navodilo to vánoční atmosféru. Ale stromek se nesměl rozsvítit dřív než na Štědrý den, než přišel Ježíšek, tedy teprve po večeři.

Slovo redaktorky

A jak je to u nás doma? Když byly naše tři děti malé, stromeček přinášel Ježíšek. Od našeho prvního dítěte, a je to už víc než 40 let, jsem zavedla tradici a potají zdobila s mužem stromeček v noci 23. prosince a ráno bylo velké překvapení. Naše již dospělé děti vyžadovaly tuhle tradici pořád, nikdy nezdobily stromeček a já tenkrát ale už měla podmínku. Ano, bude překvapení, ale pomodlit, vyčurat a spát nejdéle v 10 hodin. S přibývajícím věkem už bych noční zdobení nedala. A tradice pokračovala, dokud děti nevylétly z domova a dnes tradici někteří drží ve svých rodinách. Dnes už jsme na Štědrý den doma sami s mým mužem, den setkávání s rodinou je tradičně další den. Stromeček zdobíme 23. prosince a rok od roku je menší a menší. Kdysi jsme mívali velké stromy a předloni mi říká vnučka:

babi, letos vám Ježíšek přinesl nějaký malý stromeček…

Všem moc děkuji za účast v anketě a nezbývá mi než popřát všem pohodové a klidné svátky plné krásných setkání ať už se stromečkem nebo bez.

letos konečně naposledy?

Jistě je krásné se koukat na ohňostroj, ale ne když vidíte, co za stres to přináší zvířatům, která musíte uklidňovat. Tohle téma se řeší už dlouho a možná dospěje ke zdárnému konci. Můj názor je, že pokud něco části okolí způsobuje utrpení a újmu, měl by se zbytek společnosti této činnosti vzdát. Dnes tedy aktuálně.

Mějte pohodové dny.

Bude Silvestr 2024 naposledy s ohňostrojem?

Marta Dušková

Vláda schválila novelu zákona týkající se oblasti pyrotechniky. Některá města a obce na novelu nečekají a již letos nahrazují ohňostroje jinou alternativou například dronovou show. Novela je nyní ve sněmovně ke schválení poslanci. Novela přinese omezení prodeje pyrotechniky a jejího používání.

Nově nebude možné používat pyrotechniku kategorie F3 a F2 kolem nemocnic, chovů zvířat a dalších míst. Hluk tak nebude stresovat děti, nemocné a důchodce či plašit hospodářská nebo domácí zvířata. Zároveň regulací zabrání i tomu, aby docházelo k častým poraněním a úrazům při používání pyrotechniky nebo k zakládáním požárů v přírodě. Zlepší se také kvalita ovzduší, na kterou má pyrotechnika negativní dopad. Silvestr 2024 bude posledním, kdy bude možné pyrotechniku použít.

„Pyrotechnika způsobuje každoročně psům, ale i řadě hospodářských zvířat mnoho problémů. Máme zaznamenané případy předčasných porodů mrtvých telat, ke kterým došlo po odpálení hlasité pyrotechniky v okolí zemědělských podniků. Jsem proto rád, že přistupujeme k regulaci prodeje a použití pyrotechniky, především té, jejímž hlavním a často jediným účelem je udělat co největší hluk,“ říká ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Přehled kategorií pyrotechniky 

F1 - bouchací kuličky, motýli, prskavky 

F2 - petardy, římské svíce, dýmovnice, malé baterie

F3 - velké kompaktní baterie, složené ohňostroje, velké petardy, římské svíce velkých kalibrů, velké fontány 

F4 - kulové pumy, válcové pumy, kompaktní baterie, ohněpád

Podmínky pro manipulaci

F1 (bouchací kuličky, včelky) 15 let

F2, T1, P1 (fontány, petardy, malé římské svíce) 18 let

F3 (velké římské svíce, velké fontány, větší kompaktní baterie) 21 let

F4, T2, P2 nutná odborná způsobilost

Z tiskové zprávy

Nově nebude možné vyzvednout si pyrotechniku kategorie F2, F3 a F4 přes doručovací služby, vyzvednutí bude možné pouze v kamenné prodejně pyrotechniky z důvodu kontroly odborné způsobilosti. Za zacházení s uvedenými pyrotechnickými výrobky bez dokladu o odborné způsobilosti bude fyzické osobě hrozit pokuta až do výše 500 tisíc korun. Zároveň zakazujeme prodej pyrotechniky mimo kategorii F1 ve stáncích, například na vánočních trzích či na tržištích na hranicích. Dále je třeba zmínit odpad, který z použité pyrotechniky vznikne a povaluje se po náměstích. Úklid takového odpadu pak stojí města a obce nemalé finanční prostředky. Proto zavádíme možnost pro obce si regulovat používání pyrotechniky na svém území kromě nejnižší kategorie F1.

Podrobné informace v tiskové zprávě Podařilo se prosadit snahu MŽP a MZe o omezení pyrotechniky. Sníží se hluk, který způsobuje stres dětem, seniorům a zvířatům, nebezpečí úrazů a požárů a znečištění ovzduší - Ministerstvo životního prostředí

svátky v zelené

Dnes trochu zastavení a pár tipů na zelenější Vánoce. Nemyslím teď v přírodě. Ty budou letos myslím zelené dost, u nás ještě nebyla ani vločka. 

Téma, na které jsem narazila, mě zaujalo, tak třeba zaujme i vás.

Mějme pohodový zbytek adventu.

Jak na ekologické Vánoce?

Marta Dušková

Vánoce jsou považovány za svátky klidu, lásky, pohody a krásných setkávání. Pro někoho jsou však spojeny se stresem, nedostatkem času na důležitější záležitosti, s nadbytečným nakupováním, na které lákají markety se zbytečnostmi s vánoční tématikou či přehnaným vánočním úklidem.

Jak tedy prožít Vánoce letos jinak?

Třeba zapomenout na radu, že je lepší blbost pod stromečkem než nic. Není to pravda, není to od srdce. Dárky za každou cenu, většinou žádnou cenu nemají.

Každoroční dilema stromeček živý či umělý.

Jednoznačně živý s ohledem na životní prostředí. Je třeba si uvědomit, že vánoční stromky jsou pěstovány na farmách přímo za tímto účelem nebo jde o dřeviny, které by se stejně musely pokácet. Plastový stromek je ekologická katastrofa, která obsahuje těžké kovy a chemii a při vyhození se jen tak nerozloží.

Další tipy pro ekologické Vánoce neboli jak prožít svátky trochu zeleněji zveřejnila nezisková organizace a ekocentrum Huslík na svém facebookovém profilu. Třeba pomůže krátký průvodce v příloze ušetřit peníze a možná i přírodní zdroje.

A především užít si Vánoce v klidu a pohodě v kruhu svých blízkých.

nikdy není pozdě...

Dnes mám pro vás rozhovor, o kterém jsem hovořila v souvislosti s andělem, který mi stojí na zahradě. Fotografie nejsou moje, takže je najdete u článku tady 

Mějte pohodový vstup do nového týdne.

Když zasadíte anděla, bude žít dál…

Marta Dušková

Dnes bych vás ráda pozvala do Řemeslné dílny Marty Doležalové z Libiše. Martu jistě není nutné nějak zvlášť představovat, protože její nesčetné aktivity jsou známé. Je průvodkyní v kostele sv. Jakuba Většího, o který se také stará, zajišťuje rekonstrukci kostela, zajišťuje akce a spoustu dalšího. Od září letošního roku se začala věnovat košíkářství, a právě hlavně o něm jsme si povídaly při našem rozhovoru.

Marti, už jsme si spolu říkaly několikrát, že na změnu není nikdy pozdě. Začít něco nového. Ty jsi vlastně nedávno začala něco nového, ale pro mě je to docela složitá věc. Košíkářství mi přijde na hranici řemesla a umění.

Co byl tvůj prvotní impuls věnovat se košíkářství?

Ten prvotní impuls byl, že vlastním pozemky, které jsme zrestituovali a já jsem si říkala, aby nezůstaly ležet ladem. Vždycky se na nich hospodařilo. Já ale nemám traktor a ani žádnou techniku, ale dostala jsem nápad. Bylo to asi před čtyřmi pěti lety. Objevila jsem košíkáře Krále z Mělníka a přišel nápad, že bychom ten pozemek mohli využít na pěstování plodin pro košíkáře, ale třeba i pro včelaře. Mezi včelaři mám kamarády a ti mi říkali, že jim vymírají plodiny, které by ty včeličky na jaře opylovaly a přinesly by první med. Vybudovali jsme tady prutník a tehdy jsem začala sledovat řemeslo. Jsem už odmala umělecky založený člověk, moji prarodiče, babička a maminka tvořily, tak jsem si řekla, že to zkusím. Už jsem tvořila s dětmi i seniory a moc mě to bavilo, že můžeme něco dávat. A to samé jsem vnímala teď. V září jsem si založila řemeslnou dílnu, ale rozhodla jsem se, že to musí být dílna pro všechny. Nejdříve jsem začala tvořit anděly. Přišlo to nějak přes noc, inspirací je všude plno na internetu, spoustu technologií a nikdo se s tím netají, a tak je možné to šířit dál. U mě to začalo právě těmi anděly. A pro mě je velká radost, když zákazníci posílají fotky ozdobených andílků, které jim stoji před domy.

Z jakého materiálu vytváříš andílky?

Ze živého proutí si vytvořím konstrukci, udělám tvar anděla a ten opletu a předávám dál. Lidé si na anděla dávají světýlka a zdobí jej. Různě je barví, přidají chvojí a vypadá to úžasně. A nejvzdálenější je zatím ve Vysokém mýtě a majitelka toho anděla mi napsala krásný dopis, že se na něj každé ráno dívá z okna. V Neratovicích u náměstí stojí anděl vysoký 1 metr, další stojí v Mlékojedech a teď jej vlastní ženský spolek Jezinky. Mají ho v centru a je na objednávku vysoký 2,5 metru. Také ho nazdobily a anděl přináší radost nejen mně při tvorbě, ale i dalším lidem.

Předpokládám, že anděly nejen rozdáváš, je za tím hodně práce.

Ne, nerozdávám, ale dávám lidové ceny. Ten malý anděl vysoký 120 cm stojí 300 a ten velký 170 cm za 500 korun.

Jak dlouho ti trvá vytvoření jednoho anděla?

Trvá mi to dvě hodiny a dlouhá je příprava materiálu. Je nutné vybírat, některé proutí je okousáno od srnek, to je zapotřebí vytřídit, vyřadit. Ráno si jdu proutí nastříhat a doma pak vybírám nejsilnější na základ a musí být dlouhé, abych mohla vytvořit křídla. A pak na dotvoření používám ty kratší proutky. Není to vůbec jednoduché.

No to já si určitě nemyslím, že je to jednoduché.

Ale přináší mi to potěšení, že něco tvořím a předávám dál radost.

Jak dlouho vydrží ten anděl venku? Může být venku, že jo?

Samozřejmě může být vevnitř i venku. Je to živý materiál, čerstvý, je možné anděla zapíchnout například na zahradě do země a na jaře obroste a může z něj být velikonoční anděl. Takže to proutí bude zase dál žít.

Tak to se mi tedy moc líbí, že anděl žije dál.

Teď mě oslovila základní škola a budu dělat pro děti workshopy, košíkářství je vhodné na zlepšení motoriky. Je to Základní škola Hovorčovice a začneme košíčky. Od ledna, pokud všechno klapne, budou dílničky pro děti a učit se budou i učitelky. Nebudeme tvořit z tvrdého proutí, ale musí to být pásky, aby to nebylo náročné na ruce. A je tam 120 dětí.

Marti, co pleteš nejraději? Co tě nejvíc baví?

Asi ty anděly. A spolupracuji v Praze s klukem, který mi dělá podtácky a mám hodně ráda historii, tak ji chci i v té práci. Takže na tom dnu tácku bude kostel sv. Jakuba, který bude vytvořen laserem. Mám pocit, že tím rozšiřuju povědomí o historii. Už byl vyroben tác s kaplí sv. Vojtěcha jako dar pro arcibiskupa, tác s Mělníkem, s Vysokou, tam, kde se octnu v regionu, tam je i tác, který se k té obci vztahuje.

Ty teď hodně chodíš na trhy. Jak velký zájem je o košíkářské výrobky?

Vzhledem k tomu, že mám rozmanité zboží, protože mám řemeslnou dílnu, tak vyrábíme i šperky a ceny mám mírné, tak zájem je velký. Jeden z nejlepších trhů byla Vysoká a teď Svatobarborský jarmark v Neratovicích. A srdcová záležitost pro mě byla, když mě Charita Neratovice požádala o košíčky pro tři krále. A ještě jsem vytvořila pro Domov seniorů v Libiši jako překvapení anděla, kterého právě charita v domově předala. Mám radost, že si jej společně ozdobí a prosvítí jim to prostory. To má pro mě velkou hodnotu.

Kdy se budou tvořit pro řemeslnou dílnu webové stránky?

Ano, stránky měly už být hotovy, v plánu to bylo. Od 1. září je řemeslná dílna a pak přišla povodeň. V tu dobu se právě měly tvořit webové stránky, byla povodeň a já jsem byla v krizovém štábu, takže ten čas se přesunul úplně jinam, na povodňovou komisi a aktuální situaci kolem povodně. Čas nebyl a budeme to dohánět teď v prosinci a po novém roce už by měl být web a e-shop. Zatím má moje řemeslná dílna facebookový profil Facebook.

Jinak spolupracuju, protože jsem na půl Polka, s polskými košíkáři, především kamarádka Ewa mě zásobuje radami a suchým proutím, protože to bych já tady nedala. Mají obrovskou několikahektarovou farmu, kde to proutí zpracovávají a jsou známí nejen v Polsku, ale po celé Evropě.

Co připravuješ v novém roce?

Chtěla bych po novém roce dělat workshopy pro širokou veřejnost. Nejen ve školách, ale hlavně workshopy v přírodě. Tedy u nás doma na dvoře, kde bude vidět, jak se materiál pěstuje, jak se prutník ošetřuje, že to vůbec není jednoduchá práce košíkáře. A chtěla bych od začátku, aby to lidé viděli. A samozřejmě se budeme učit anděly, plést košíky, naučím je, co budu umět já. Já sama se pořád učím, jsem v tom nově. Taky sbírám zkušenosti a chtěla bych je předávat dál.

Mně nezbývá než poděkovat za zajímavé povídání a popřát hodně úspěchů v tvorbě.

třetí

Pohodovou a klidnou třetí adventní neděli všem. 

Vánoční hvězda je letos růžová, i když na fotce vypadá jinak a ten krásný malý svícínek mi vyrobila Lola a darovala na začátku adventu. Jen jsem ještě neměla čas se pochlubit.

putování staletími

Zajímavá výstavu v muzeu, na kterou jsme se již několikrát vypravovali a něco do toho vždy přišlo. Tak konečně tentokrát v neděli. A protože jsem k tomu psala docela dlouhý článek, ve kterém je vše, už nic dodávat nebudu. Je prostě zajímavá, a i když nejsem rodák, tak mě putování historií Mělníka fakt zaujalo. Fotek je hodně, tak sem dávám jen výběr. V případě zájmu všechny najdete u článku.

Hezké dny všem.

Putování historií Mělníka v průběhu 750 let, některé artefakty poprvé k vidění

Marta Dušková

Při vstupu do Regionálního muzea Mělník u pokladny přivítá návštěvníky originální betlém, který připomíná historii Mělníka s významnými osobnostmi.

K výstavě Mělník v čase: 750 let města dovedou schody, které jsou označeny staletími od současnosti až ke vzniku města a vedou do historie. Na úvod výstavy je připraven mělnický videomaping, jehož autorem je Petr Raist Šťastný, který v animaci provede známou historií po časové ose se zajímavými osobnostmi. A pak už čeká výstava k výročí města se spoustou zajímavých artefaktů, které historii připomínají a některé z nich jsou vystaveny poprvé. Dosud čekaly na svoji příležitost v archivu muzea.

První historické zmínky o oblasti, kde stojí město Mělník, se vztahují k 9. století, kdy kmen Pšovanů se připojil sňatkem Bořivoje s Ludmilou připojil k rodu Přemyslovců. Koncem 10. století nahradil starý dřevěný Pšov nový kamenný hrad Mělník.

První zmínka o Mělníku jako městě se objevila v listině Přemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, jejíž opis je možné shlédnout na výstavě. Kam zmizel v propadlišti dějin originál, zůstane už tajemstvím. Výstava opisuje vzestupy a pády českých národních dějin. Historii Mělníka ve zkratce zobrazuje animovaný videomaping. Malá ukázka v galerii prostřednictvím fotografií.

O mělnické historii zajímavě vypráví průvodkyně Romana Vojáčková, která upozorňuje na zajímavé artefakty výstavy. Poprvé je vystavena střepina z pumy z bombardování v roce 1945, zednické náčiní, které bylo použito na poklepání na základní kámen Masarykova kulturního domu v roce 1935, lidový mělnický kroj z pozůstalosti Jarmily Vendlové.

Zajímavá je i návštěvní kniha Lobkowiczkého zámeckého vinařství z 30. let 20. století, která připomíná návštěvu Jiřího Voskovce a Jana Wericha v roce 1937. Velký sál muzea je plný zajímavých artefaktů a je nemožné všechny vyjmenovat. Je zapotřebí je vidět osobně a zaujme například i opona z roku 1890.Zajímavou výstavu ve velkém sále muzea je možné navštívit do 30. března 2025. Součástí výstavy bude od neděle 14. prosince do 22. prosince Vánoční strom laskavých přání. Návštěvníci zde mohou přidat vzkaz se svým laskavým přáním pro své blízké, Ježíška, všechny lidi či celou planetu na kouzelný strom. Z Ježíškova pytle plného dárečků si pak mohou vyzvednout dáreček svůj.