pondělí 31. ledna 2022

malé připomenutí

V nouzovém stavu byl celkem nedostatek témat na psaní, protože jsme byli všichni zavření a žádné akce nebyly. Já jsem se tenkrát věnovala významným mezinárodním dnům a bavilo mě to. Teď už mi na tohle sledování bohužel čas nezbývá. 
A vlastně ani není v magazínu prostor pro plno jiných důležitějších témat v této době.
Dnes pro vás ale jedno významné datum mám. Ať už máte rádi knihy Bohumila Hrabala či nikoliv, bezesporu je to osobnost české literatury., na kterou nelze zapomínat. 
V loňském roce jsem sledovala informace v souvislosti s jednáním o nákupu chaty Bohumila Hrabala. Nakonec bylo koncem roku rozhodnuto a dnes vlastní chatu v Kersku v okrese Nymburk Středočeský kraj. Provozovat ji bude Polabské muzeum v Poděbradech. Kdysi jsem v těch místech projížděla, protože jsme měli v Kersku v jiné chatě dvoudenní poradu managementu.
A teď k tomu významnému datu. V sobotu 5. února se chata poprvé otevře pro veřejnost a toto datum není náhodné. Je to vzpomínka na Bohumila Hrabala, který zemřel před 25 lety právě 3. února, takže datum není vybráno náhodně. 
V místě bude postupně vznikat muzeum domu a v plném provozu by měla být expozice v roce 2024. 
Dávám sem článek, který ještě zveřejněn nebyl. Třeba bude informace o vzniku nového malého muzea domu zajímavá i pro vás.
Mějte pěkný vstup do nového týdne. 


P.S. Chtěla jsem knihu jako úvodní fotku. Máme knih od Hrabala v knihovně povícero a já myslela, že v naší nabité knihovně jen tak něco konkrétního nenajdu. Kupodivu stačil jeden pohled a hned jsem viděla toto pěkné vydání z roku 1988.


Chata Bohumila Hrabala v Kersku se mimořádně otevře tuto sobotu
Marta Dušková

V sobotu 5. února v čase od 10 do 16 hodin se mimořádně otevře chata Bohumila Hrabala v Kersku. Otevření připravilo Polabské muzeum.

V loňském roce zakoupil tento majetek Středočeský kraj a cílem je otevřít toto významné místo veřejnosti a vybudovat expozici připomínající Hrabalův život, tvorbu i vztah k rekreační osadě Kersko.

Datum otevření chaty není vybrán náhodně. Je zároveň připomínkou 25. výročí od smrti spisovatele, které připadá na čtvrtek 3. února. Chata by se časem měla přeměnit na muzeum domu, na místo, které je spojeno s významnou osobností. Chatu v závěru roku 2021 po zhruba pěti měsících jednání zakoupil Středočeský kraj a provozovatelem s právem hospodaření bude Polabské muzeum, p.o., které již téměř 25 let spravuje odkaz Bohumila Hrabala. 

Expozice v chatě spisovatele Bohumila Hrabala by měla být v plném provozu v roce 2024.

neděle 30. ledna 2022

vážně nevážně

aneb události posledních týdnů. 
Je jen škoda, že vždy je smích nepřenosný a obzvlášť ten, kdy se nemůžete půl hodiny zastavit a pořád se smějete a nikomu nemůžete říct proč a strašně vás už bolí všechny břišní svaly, protože smích přejde v nekontrolovatelný řehot.
Bohužel tento příběh byl po telefonu, tak už ho ani přesně neodvyprávím a určitě ne tak, aby se někdo smál, ale na blog to patří.
Dřív jsem na blogu často zaznamenávala události z našeho rodinného života. Mám dojem, že se to hodně změnilo s koronavirem, který už je tady s námi dva roky. 
Tak dnes se k tomu trochu vracím.
Volá naše Tereza: - mami, rozetni nás. Dohadujeme se všichni tři (rozuměj naše děti) a oba mi tvrdí, že nemám pravdu. Že jsi někdy měla ty nebo táta zlatý zub?
- Cože?!!
- No já si pamatuju, že někdo z vás měl zlatý zub. V devadesátkách to bylo moderní. Mami, vzpomeň si.
- Teri, nikdo z nás neměl nikdy zlatý zub. Byli jsme rádi, že vás tři uživíme, kde bychom na to vzali. Navíc se nám to strašně nelíbilo, tak i kdybychom na tohle měli, tak bychom do toho neinvestovali.
- Ježíš, mami, to není možné. Já si to pamatuju. No, to budou mít oba radost, já jsem prohrála! Já se nemůžu spolehnout na svoji paměť. Fakt jste nikdy neměli zlatý zub??!!
Musím podotknout, že v roce 1990 bylo Tereze pět let.
Konverzace trvala samozřejmě hodně dlouho, protože byla přerušovaná nejdřív malým smíchem, pak větším a pak už jsme se řehtaly a nemohly přestat. Trvalo to snad hodinu, kdy mě Tereza neustále přesvědčovala, ať si vzpomenu.
Až jsme se uklidnily, dozvěděla jsem se začátek téhle storky. Alánek si povzdechl: škoda že nemůžou být zlaté zuby. Tereza odpověděla: ale můžou, dokonce je to moderní a myslím, že babička nebo děda měli zlatý zub...
No řeklo se toho mnohem víc, naše Tereza je hodně vtipná a to její nehrané zoufalství, že si pamatuje něco, co nikdy nebylo, mě rozesmálo na několik hodin. Musela jsem si prodloužit život tak o deset let.
A i mě přinutila vzpomínat na něčí zlaté zuby. Zlatý zub měla některá z mých tet, ale mami, to mně nepomohlo. Já ten zub vidím u někoho z vás s tátou. Budu muset jít k psychiatrovi, trochu mě to rozložilo 😂😂😂

Další storka, která je hodná zaznamenání.
Tereza ve škole vyzvedává Alana a jeho kamaráda Matyho, kterej jede poprvé k Alanovi na návštěvu.
V šatně Alan: Kamaráde můj, tak jsme se konečně dočkali. 
Směju se, když to píšu. Jako dva důchodci, kteří se setkali po letech.

Včera jsem se taky nasmála, když mi Tereza napsala další příběh s dětmi. No s dětmi se člověk směje furt. 
Lola s Alánkem si hrají s plyšáky.
Lola: Já ti vyberu manželku.
Alan: Hlavně ať je krásná a neprdí.

Na závěr příběh ze čtvrtku, který není příběhem naší rodiny. Dávám jej sem ne kvůli litování, ale kvůli notné dávce optimismu, které v našich krajích moc není. Nakonec příběhů lidí, kterým se kvůli koronaviru zásadně změnil život a rozhodně ne k lepšímu, je spoustu.
Každý čtvrtek k nám jezdí Tesco. Zpočátku to byl furt stejný řidič, ale teď se hodně střídají. Můj muž, který nákup přebírá, si často vyslechne malý životní příběh.
"Já jsem bývalý produkční. Zakoupil jsem na úvěr 5 milionů novou aparaturu, měl jsem 40 zaměstnanců a byl jsem úspěšný. V nouzovém stavu nebyla práce a není ani teď, musel jsem zaměstnance propustit, aparaturu mám ve sklepě u kamaráda, no a teď jezdím jako řidič pro Tesco a splácím ten úvěr. Jiná práce není. Ale to je život, já si nestěžuji. Dnes si všichni stěžují, ale když na tom byli dobře, tak se ani nedokázali radovat z toho, jak na tom jsou. Já tuhle novou práci dělám rád."
Myslím si, že tenhle malý příběh stojí za zaznamenání. Život máme jen jeden a jednou jsme nahoře a jednou dole.
Mějte pěknou neděli. Třeba jste se u něčeho i zasmáli. 

sobota 29. ledna 2022

ranní trénink mozku?

O trénování mozku jsem už tady psala několikrát po rozhovoru s trenérkou paměti. Rozhovor jsem bohužel nenašla, nicméně několik článků o trénování paměti tady je. Na blogu mozek je sval a  v magazínu on line rozhovor. Pokud máte chuť, můžete si přečíst.
Proč o tom dnes píšu? Ráno jsem narazila na facebooku, jak jinak, na hru pro trénink pozornosti aneb hledání vetřelce mezi číslicemi. Samozřejmě jsem se musela hned vyzkoušet, jak můj mozek funguje a uspěla jsem ve všech tabulkách, i když jsou prý od nejlehčí do nejtěžší. Dávám je sem i pro vás, zdroj je tady.
Občas můj mozek trénuje schválně i moje vtipná sestra. Ptám se v konverzaci, že bychom rádi přijeli do Hodonína za mamkou koncem března, jak je na tom. Sestra jezdí několikrát do roka za dcerou a vnoučaty do Anglie, tak chci, aby byla doma, až přijedu.
Místo naprosto srozumitelné odpovědi mi přijde foto letenek a já hledám datum. No našla, ale chvíli to trvalo: "co to je?! šak jsem se v tom nemohla vyznat. Ok, píšu si duben ne.
já schválně! trénink!
ty máš pocit, že ho potřebuju?! teď se hrabu v takových tématech, že mám trénink každý den!
a přesně takovou odpověď jsem očekávala. no nejsu já Sibyla?"
Toto není ojedinělá konverzace, vtipné to my umíme být. 
Na to já jsem poslala dva vtipné obrázky. Obrázky, vtipy a videa si posíláme téměř každý den.



Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat: "máš hovno co dělat?
ne tyhle blbosti na mě skáčou od bývalé podřízené, ta evidentně nemá co dělat".
Konverzace v podobném duchu často probíhá i s našimi třemi dětmi. Jsme prostě rodina, které humor i ten černý rozhodně nechybí.
A tak si tady žijem.
Dost plkání, níže můžete hrát, pokud máte chuť. 
Prý pokud zvládnete všechny, máte vysoké IQ, no nejsem si jistá, jestli je tohle úplně o inteligenci. Musím se zeptat paní trenérky, až se s ní zase setkám. Tabulky, kde hledáte vetřelce, jsem seřadila podle složitosti, tedy to je řečeno v článku.
Mějte pohodovou a třeba i hravou sobotu.



P.S. Chybí mi barvy, tak jsem si fotila kytky ve váze.

Hra Hledejte vetřelce
První


Druhá


třetí


čtvrtá


pátek 28. ledna 2022

plněné žampiony 2


Žampiony dvojka z důvodu, že už tady jeden recept na blogu je. Velké žampiony můžete plnit čímkoliv, jsou moc dobré a po upečení či grilování šťavnaté. Tentokrát byl základ náplně mleté vepřové maso, které jsem dala do misky, zakápla trochou olivového oleje, osolila, opepřila bílým pepřem, dala hodně česneku, nakrájenou anglickou slaninu, nakrájené nožičky od žampionů, které odstraníte z hlaviček, a dobrý plátkový tvrdý sýr, který byl nakrájený na kousky. Naplnila jsem hlavičky žampionů, je dobré tam kápnout před plněním trochu olivového oleje, aby to nebylo suché.
Dala jsem péct, je to výborný i jako oběd i jako večeře. Žampiony zůstanou neuvěřitelně šťavnaté, což mě už podruhé překvapilo.




Včera jsem byla kupodivu velmi aktivní v kuchyni. Na bublaninu v zimě jsem se chystala už dlouho z velmi prozaického důvodu. V mrazáku jsou pořád vypeckované třešně z léta a ještě několik dávek, které překáží. Sice je občas použiju do smoothie, ale stejně neubývají. 
Na bublaninu se chystám snad už měsíc, i když už spoustu let používám naprosto jednoduchý recept, stejně jsem se k tomu nedostala.
Jak jsem tady říkala, já už moc nepeču, mám odpečeno z dob, kdy jsem našim třem dětem pekla buchty, koláče a koblihy několikrát v jednom víkendu, protože to vždycky stačily sníst a někdy na to skoro stačil jen jeden.
Tenhle recept miluju, protože je ve stylu Rettigové: vraz tam vejce atd.
Tak sem dávám recept pro lenochy, jako jsem já na pečení. Třešně jsou v mrazáku rozděleny na dávky a tu, co jsem vytáhla, byla zbytečně moc, ale přece nebudu šetřit. Ovšem bublanina ztratila na kráse, není žlutá, ale místy až černá, ale chuť je výborná jako vždy.
Jo, tu kuchařku, ze které je recept, mám už od roku 1986, kdy jsem ji dostala jako dárek od taťky k vánocům. Používám ji dodnes a je to na ní vidět. V některých místech salátové vydání občas s nějakou skvrnou. Ale mám ji ráda.
Na bublaninu budete potřebovat:
300 g polohrubé mouky
140 g cukru
140 g másla nebo Hery
čtvrt litru mléka, 2 vejce, pečivový prášek
Do mouky s pečivovým práškem přidáte cukr, vejce, rozpuštěný tuk a vlažné mléko. 
Všechno dobře zamícháte a vlijete do vymazané formy. Nahoru dáte nějaké ovoce. Dáte péct a je hotovo. Dobrota je na světě, i když na fotce to tak moc nevypadá.
Dnes přijede na snídani kamarádka a myslím, že bublaninu ocení.
Mějte pěkný den. Dnes to byl ojedinělý pozdrav od plotny.


čtvrtek 27. ledna 2022

lednová zkušenost

No některé zkušenosti bychom si rádi v životě odpustili, ale týká se to nás všech. Teď hovořím o zdražení energií, a i když jsem slyšela katastrofické scénáře od odborníků osobně, nezabývám se tím, na další starosti je čas, až přijdou.
Dnes chci popsat naši lednovou zkušenost. Energie neřešíme přes telefon a ani přes emaily. Mám zkušenost, že z takové debaty vyleze něco úplně jiného, než bylo původně řečeno.
Vzhledem k tomu, že v prosinci jsme měli jiný nečekaný problém, který nám dost zamotal hlavu a možná tady o něm někdy napíšu, začali jsme řešit energie až v lednu. Tedy řešit, šli jsme se zeptat, jak na tom jsme. Na elektřinu, která nás zrovna moc nezajímá, u nás převládá plyn, máme fixaci, ale fixace plynu skončila. Původně jsem byla tak naivní, že jsem se domnívala, že problémy se zásadně týkají klientů bývalé Bohemie a taky jsem o tom často psala. Jsme u ČEZ, tak jsem nějaké zásadní zdražení nečekala. Paní nám sdělila, že cena plynu se zvýšila o 30%, a tak jsme nerozuměli tomu, proč si máme zvýšit zálohy ze 3000 na 6000, protože to není 30 procent. O fixaci jsme nestáli, vycházela dráž než normálně. 
Doma se tím můj muž začal zabývat a studovat. Já jsem slyšela jen výsledek v podobě notně zvýšeného hlasu do telefonu.
Ježíši, kam si volal?! Na infolinku do ČEZ. Dostali jsme špatné informace, není to 30%, ale 100% navýšení a řval jsem, protože nás předem neinformovali. A podle zákona musí, ovšem řekli mi, že to není pravda, že musí informovat jen ty, kteří mají fixaci. Když jsme měli fixaci, tak se nám nic nezvyšovalo, tak proč by nás měli informovat... Jsem zvyklá studovat zákony, ale v tomhle případě tomu čas věnovat nebudu, nikam by nás to neposunulo.
Můj muž byl vzteklej z nekompetentnosti pracovnice, která dávala najevo, že neví, co bude dál. No, tomu celkem rozumím, nicméně měla by podávat správné informace.
Já jsem trochu v tomhle bohém, tak jsem muže uklidnila, že zatím nemáme žádný problém a že se tím budeme zabývat, až problém bude. Stejně nám nic jiného nezbývá a jsme v tom úplně všichni.
Dnes to nebylo o fňukání o cenách energií, ale o zkušenosti s neinformovaností "kompetentních" lidí, které jsme teď zažili dvakrát opravdu ve velkém rozsahu.
A protože jsem napsala před pár dny článek o mimořádné pomoci pro lidi v nouzi, dávám jej i sem. Třeba máte někoho ve svém okolí, kdo je v krizi a neví si rady.
I přes tohle nelehké dnešní téma mějte pěkný den se setkáním jen s lidmi na svém místě.


Mimořádná pomoc při finanční tísni spojené s růstem cen energií
Marta Dušková

V souvislosti s ukončením dodávek energií od Bohemia Energy a dalších společností se někteří lidé dostali do tíživé finanční situace s placením vysokých záloh. Pro pomoc je možné využít několika zdrojů. 

Svaz měst a obcí ČR shrnuje seznam zdrojů, kam se obrátit pro pomoc Mimořádná pomoc (smocr.cz). V tomto případě je možné se obrátit o podporu na úřad práce Úřad práce ČR a jeho pomoc při finanční tísni spojené s růstem cen energií (uradprace.cz). Zde je zveřejněno, o jaké příspěvky je možné požádat. Spadají sem například příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc. Bližší podrobnosti k mimořádné okamžité pomoci jsou zveřejněny na Mimořádná okamžitá pomoc (uradprace.cz). Pro pomoc je možné se obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí Pomoc při růstu cen energií (mpsv.cz).

Středočeský kraj zřídil na pomoc lidem, kteří si nevědí rady, krizovou informační linku:
Telefon 800 710 710 každý všední den od 8 do 16 hodin. Mimo tuto dobu je možné zasílat dotazy na email ptejtese@kr-s.cz.


středa 26. ledna 2022

marná snaha


Na svůj seznam povolání či zaměstnání, kterými bych se rozhodně neuživila😁, si připisuju i lovce beze zbraně. Nádherné fotografie ptáčků umí jen Jaruška.
Včera mi bylo konečně po týdnu líp, tak jsem si myslela, že si trochu užiju focení. Týden jsem nikde nebyla, nefotila jsem ani na akci, musela jsem požádat muzeum o fotky, protože článek jsem napsat chtěla. Dělala jsem si i test, který byl negativní, ale prý omikron se zachycuje hůř. Prý se slabším omikronem, jehož příznaky se u mě objevily, jsou antigenní testy nespolehlivé.
No prostě jsem byla doma a občas polehávala.
Včera jsem nasypala krmítka, můj muž předevčírem zapomněl, o krmítka se stará obvykle on. Vzala foťák, sedla jsem si do ústraní a čekala. Na krmítka obvykle létá hodně ptáčků, ale v keři se krčil jen jeden, který mě pozoroval. Tedy ještě se tam něco černalo, ale to téměř nebylo vidět, možná kos nebo co.
Ten jediný se z dálky vyfotit nechal, ale když jsem se chtěla trochu přiblížit, tak se schoval do keře, abych ho neviděla. Tuto akci jsme si spolu několikrát zopakovali, takže mám jen pár neúspěšných pokusů, které jsou jen důkazem, že k nám létají. Připomnělo mi to Sáru, která se mnou často hraje doma i venku na schovávanou a občas zpoza rohu vyskočí a vyděsí mě.



Včera byl vůbec zvláštní den. Ptáky vidět nebylo, za to odpoledne začala bláznit Sára. Po nevlídných dnech s větrem, deštěm, pokusem o sněžení bylo včera celkem příjemně. Sára začal běhat po celé zahradě jako blázen, asi potřebovala pohyb. Vyhazovala do vzduchu spadlé listí, a pak je jakože lovila a dokonce používala svůj bojový postoj. Pak se najednou prudce rozeběhla a skočila na třešeň. Potom sprint zase k nám s mužem. No vydrželo ji to snad půl hodinu a my jsme ji pozorovali se smíchem, jak se předvádí. Fotku samozřejmě nemám ani jednu. Bylo úplně zbytečné jít domů pro foťák, protože ve vteřině jsem nevěděla, kde je.
Minulý týden dorazily krásné bačkory, které jsem objednala ve slevě za velmi nízkou cenu. V prosinci, když jsme se sešli všichni, jsem zjistila, že je nedostatek funkčních bačkor. No už jsem to věděla dýl, ale znáte to. Víte to v ten okamžik, a pak zase zapomenete. Tentokrát jsem to dotáhla do konce a vyházela už nepoužitelné.
Navíc jsem nebyla ochotná do této komodity investovat větší peníze, když většinu roku leží bez užitku. 
V létě chodíme všichni bosi, ale jinak jsou bačkory v domě plovoucí podlahy a dlaždic nutností.
Zjistila jsem, že ještě nějaké ve výprodeji mají, a protože jsou pěkné a kvalitní, tak je sem dávám i pro vás. A teď jsem si všimla, že jsou ještě o dvacku levnější, než jsem je koupila já. A na to jak vypadají, koupila bych je i za plnou cenu, která je také nezvykle nízká. 
Třeba se vám bude tento tip na nákup hodit. Koupila jsem jedny pánské a dvoje dámské.
Tak takový byl můj včerejší den. Pro jistotu budu ještě doma, stejně se hodně akcí zrušilo, a tak píšu od stolu. Dohodnutý rozhovor se musel odložit kvůli karanténě vybrané osoby, taky u nás se to střídá. Každou chvíli je někdo v karanténě a Linda měla covid podruhé. Naštěstí stihla v prosinci třetí dávku, takže průběh byl nesrovnatelný s tím minulým. A rychlý, už zase tento týden učí na DAMU.
Mějte pohodový a hlavně zdravý den.




úterý 25. ledna 2022

tři typy

Dnes jsem narazila náhodně na zajímavý článek na iDnes. Rozdělení do typologií lidských osobností, která vytvořila během spoustu let psychologie, všichni asi známe. 
Ale o jednoduchém rozdělení na osobnosti typu A, B, C jsem se dozvěděla poprvé. 
U zrodu této typologie ovšem nestáli psychologové, ale kardiologové, kteří ji objevili jen náhodou. Vlastně je na zvláštní chování jejich pacientů upozornil čalouník, který byl pozván na přečalounění křesel v čekárně, která byla zničena víc než křesla v jiných čekárnách. 
Začali se touto poznámkou zabývat až po letech, a tak došlo k rozdělení osobností typu A, B, C.
Nebudu tady podrobně popisovat, k čemu kardiologové dospěli, kdo máte zájem, podrobné informace najdete ve zmíněném článku. Nejsem odborník, i když psychologie mě zajímala odjakživa, ale nikdy jsem se jí nezabývala do hloubky.
Typologie A a B byla později doplněna o skupinu C a nutně to neznamená, že každý se může zařadit do nějaké skupiny. Ba naopak, u někoho se mohou skupiny prolínat.
No prostě mě toho rozdělení osobností, které vyplynulo na základě vypozorování prosezených sedaček v čekárně, zaujalo. Já už se tím ve svém věku zabývat u sebe rozhodně nebudu, už bych toho asi moc nezměnila, ale nenašla jsem se v žádném konkrétním typu, mám namíchaný typ A a B.
Dokonce se nenajdu ani v běžné typologii, na ostatní kolem sebe působím velmi jako extrovert, ale já se většinou cítím jako introvert. Ale během svého života jsem se přesvědčila, že je dobré vědět aspoň trochu, kdo vlastně jsme a někdy mi to i v životě pomohlo.
Tohle téma vás možná dnes nebude zajímat a dávám si ho sem jen pro sebe. A uvědomila jsem si, že po dlouhé době, dřív jsem to dělala často, teď při psaní jiných věcí mi už nezbývá tolik energie, jsem reagovala na něco spontánně, bez přemýšlení.
Mějte pohodový den.

P.S. Jen malá citace z článku, aby bylo jasné, o čem je vlastně řeč. 


Friedman a Rosenman označili toto nervózní chování jako „chování osobnosti typu A“ a začali se zabývat hypotézou, že příslušnost k tomuto osobnostnímu typu může dotyčné trvale vystavovat vyššímu stresu, a vést tak ke zvýšenému výskytu srdečních chorob. Lidi, u kterých se tyto projevy nevyskytovaly a byly z hlediska svého chování na opačném konci škály, označili jako osobnosti typu B.

Při pozorování osobností obou skupin si kardiologové všimli i toho, že příslušníci skupiny A projevují vedle vyššího neklidu i větší netrpělivost, nedočkavost a úzkostnost. Zároveň i mají častější sklon sledovat čas, jsou ambicióznější a častěji bývají podráždění.


K rozlišení obou skupin použili proto několik poměrně jednoduchých otázek typu: 

„Cítíte se provinile, když využíváte volný čas k relaxaci?“

 „Potřebujete k tomu, abyste si užili sportu či her, v nich vyhrát?“

„Máte sklon rychle chodit, rychle mluvit i rychle jíst?“

„Máte v rámci rozhovoru častý sklon ostatní přerušovat či skákat jim do řeči?“

„Máte, když řídíte, sklon ostatní předjíždět?“

„Je pro vás tou nejlepší rolí v týmu vždy úloha vedoucího?“

„Přináší vám v práci největší potěšení dokončení úkolu?“


Na tyto otázky odpovídaly totiž osoby typu A většinou kladně. Na základě víceletého výzkumu pak kardiologové zjistili, že osoby A trpí skutečně až dvojnásobně vyšším rizikem koronárních srdečních onemocnění, vysokého krevního tlaku i výskytu stresových hormonů než jejich protipól, osoby B. Zdravotní problémy těchto osob přitom mohou být ještě větší, pokud se snaží současně o zvýšený stupeň sebekontroly.

pondělí 24. ledna 2022

královská věnná města




Při psaní občas narazím, nebo vlastně často narazím na nové informace. Mohla bych sice bez nich v klidu žít, ale je příjemné se dozvědět něco nového. Sokrates by měl radost, protože vím, že nic nevím.
Před pár lety jsem díky soutěži, kterou vyhlašují každý rok, dozvěděla o svazku Královská věnná města. 
Královská věnná města patří k nejkrásnějším a nejzajímavějším českým městům. Všechna královská věnná města spojuje to, že je čeští králové od 14. století postupně věnovali svým manželkám. Jedná se o devět měst ve Východních Čechách s výjimkou našeho středočeského Mělníka. Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové, Chrudim, Jaroměř, Mělník, Nový Bydžov, Polička, Trutnov, Vysoké Mýto.
Kdyby do svazku nepatřil Mělník, pravděpodobně bych tuto informaci nikdy nezaznamenala. Ale se zmínkou jsem se setkávala často při různých akcích, takže jsem se s královskými věnnými městy seznámit musela.
Věnná města byla především zdrojem důchodu královen. Bližší informace o královnách a jejich věnných městech jsou zveřejněny na www.vennamesta.cz/kralovny.
Před týdnem jsem psala o další soutěži, kterou svazek vyhlásil, tak kdo si chcete vyzkoušet svoje znalosti z historie, odkaz najdete v článku. 
Moje znalosti historie na tuto soutěž nestačí a na vyhledávání jsem fakt líná. Vlastně nějaké informace vyhledávám pracovně pořád.
Fotografie Mělníka jsou moje, fotila jsem cestou z nákupu před pár lety z druhého břehu než obvykle.
Mějte pohodový vstup do nového týdne.


Chcete si ověřit svoje znalosti a zároveň vyhrát pěknou cenu?
Marta Dušková

Královská věnná města připravila novou soutěž s názvem Mohlo se stát ve věnných městech?, která odstartovala 3. ledna a poběží do 30. dubna 2022. Otázek je celkem devět a jsou zveřejněny na Mohlo se stát ve věnných městech? || Královská věnná města (vennamesta.cz). Slosování proběhne celkem 4x, vždy po ukončení kalendářního měsíce.

Soutěží se o:
· vstupenky do Galerie moderního umění v Hradci Králové
· kniha Hradec Králové ve fotografii a drobné upomínkové předměty z Hradce Králové
· kniha Nový Bydžov v proměnách staletí
· kalendář z Nového Bydžova na rok 2022
· rodinné vstupné na prohlídku rodné světničky Bohuslava Martinů v Poličce
· vstupenky do dělostřelecké tvrze Stachelberg u Trutnova
· 2 vstupenky do Safari Parku Dvůr Králové a kniha Dvůr Králové ve fotografii
· kniha Mělnicko z nebe a drobné upomínkové předměty z Mělníka
· balíček z Jaroměře (plecháček, batůžek, čokoláda, publikace…)
· kniha Barokní umění na Chrudimsku a stříbrná pamětní plaketa města Chrudimi
· vstupenky do expozic Regionálního muzea Vysoké Mýto, hrneček nebo outdoorová lampička, drobné upomínkové předměty

Podrobné informace k soutěži jsou zveřejněny na webu www.vennamesta.cz.
Tak hodně štěstí v soutěži!

neděle 23. ledna 2022

filmové okénko...

Už dlouho jsem tady nepsala o žádném filmu, který mě zaujal. Je pravda, že teď filmy míň s mužem vyhledáváme a míň se díváme, a když tak každý na svém počítači a něco jiného. 
A většinou na zahraniční filmy. 
Ale v posledních dnech jsme viděli tentokrát bez stažení, nahráli jsme si z televize dva filmy, které nás po dlouhé době zaujaly a připoutaly naši pozornost. 
Možná jste je už i viděli, protože v kinech už běžely. Po dlouhé době jsou to filmy z české produkce. No tedy první film není čistě český. Asi již vás možná napadlo, že myslím film Šarlatán. Nejen zajímavé životopisné drama, které přitáhne už tím, že je podle skutečnosti, přitáhne úžasným ztvárněním rolí, kde určitě vládne Ivan Trojan, ale mistrovsky popsané a natočené prostředí a doba, kde cítíte tu nesvobodu a smutek, i když jste to sami neprožili. 
Určitě film pro opakované shlédnutí.



Další film, který jsme shlédli, je z jiného ranku. Je to jiný žánr. Dokument Karel nás překvapil. Vloni jsme na něj chtěli jít i do kina, ale nevyšlo nám to.
Nikdy jsem nebyla fanouškem Karla Gotta, o mém muži ani nemluvě. Vlastně jsem nebyla nikdy ničí fanoušek, tohle šlo vždy mimo mně. Písně či hudba se mi prostě líbí či nelíbí bez ohledu na interpreta. Četla jsem před filmem recenze a trochu jsem se bála nějakého patosu či zbožnění, které dokáží ocenit jen skalní fanoušci. Nic takového se ale nekonalo. Časosběrný dokument je natočený tak přirozeně, skromně, že někdy máte pocit, že tam ani kamera vůbec nebyla. Navíc cítíte z dětí, že vše je naprosto přirozené a ne stylizované. 
I přes nelehké téma umírání na mě dokument zapůsobil zvláštně a já jsem ještě nějakou dobu cítila takový zvláštní poklid či zklidnění, nedokážu to popsat a je pravda, že na konci jsem si utírala i slzy. 
Samozřejmě se našli i kritici, jak už to bývá, kterým prý chyběla přirozenost, prý to byl jen pomníček, nebo tam prý chybělo spoustu jiných lidí, kteří se kolem Gotta pohybovali, prý to mělo být víc do hloubky. 


Já myslím, že to bylo do hloubky až dost. Nakonec byl to poslední rok zpěvákova života, který věděl, že odchází. Mně tam nechybělo nic. Kdyby tam toho bylo víc, větší záběr, už by to člověk nedal. To by musel být seriál a dokument by ztratil svoji vypovídající hodnotu. 
Dnes to rozhodně není recenze, jen takové moje zamyšlení. 
Jen jsem si chtěla utřídit trochu svoje pocity a dojmy z obou filmů, na které se pravděpodobně časem podívám znovu. 
Říká se, že ve dvaceti za svůj obličej nemůžeme, později již náš obličej zobrazuje náš život a můžeme si za něj sami.
Gott se mi líbil v posledních letech víc než v mládí. Jeho obličej odrážel to, co se o něm prozradilo po jeho smrti. Kdo potřeboval pomoc, tomu pomohl a podpořil nejen finančně. A co je hlavní, on sám to nikdy neprezentoval, prozradili to na něj ti, kterých se to týkalo.
Mějte pohodovou neděli.

sobota 22. ledna 2022

návrat na zámek pod zámkem


O zámku Hořín, který je veřejnosti nepřístupný, jsem tady psala naposledy v roce 2019. 
Jednou jsem nakoukla přes zavřenou bránu a podruhé se na nádvoří uskutečnil tradiční festival Hořínfest. V roce 2020 se festival nekonal na nádvoří zámku kvůli covidu a vloni to vypadalo, že taky nebude, ale ne kvůli covidu. Původním majitelem zámku byla mělnická větev rodu Lobkowiczů a minulý rok byl zámek prodán. Do poslední chvíle to ale vypadalo, že tam festival bude, nakonec se uskutečnil v Zooparku Zelčín, také jsem tady už psala.
Na zámek jsem si vzpomněla v těchto dnech kvůli zmínce pana starosty Hořína, kterého dobře znám. Snažila jsem se dopátrat nového vlastníka zámku, ale nepovedlo se mi to a na katastr kouknout se mi nechtělo, nepotřebuji to až tak vědět, ale povídá se, že tam bude hotel nebo něco podobného. 
Budu se tam muset podívat, i když se tam pravděpodobně nic neděje, fotky o změnách by se ke mně dostaly.
Dnes jsem se rozhodla pro návrat do minulosti do zámku pod zámkem a nahlédnout na fotky, které jsem fotila. 
Vzpomínám si, jak jsem na festivalu vyslechla žehrání na rod Lobkowiczů, že zámek neopravují. Ono je snadné kritizovat, zrovna šlechta se o svůj majetek stará, ale na všechno prostě finance nejsou. 
Vzali jim krásné zámky a vrátili zdevastované. Kde by vzali peníze na obnovu a potom i na drahý provoz.
Zámek Hořín je cenný objekt a představuje jednotné architektonické dílo a to je jistota, i při změně majitele jej není možné zásadně měnit a musí se zachovat původní ráz. Kromě interiérů, tam se nic nedochovalo. 
Tohle jsem nafotila při prvním nahlédnutí přes mříže.










Tady jsem se díky festivalu dostala na nádvoří. Poprvé a možná naposledy. A samozřejmě jsem nefotila jen festival, ale hlavně detaily zámku. 
Dnes trochu vzpomínkový neplánovaný příspěvek. 
Snad vás také takhle procházka do nedostupných míst zaujme.
Mějte pohodovou sobotu.