Ještě něco ze Silvestra. Mezi svátky jsem přes dveře zahlédla sedět na našem proutěném andělovi vedle sebe dva velké holuby. Bylo to krásné. Šla jsem si pro foťák a nenapadlo mě je vyfotit přes dveře. Když jsem dveře otevřela, byli oba pryč a krásná momentka se nepovedla. Na Silvestra jsem už fotila přes okno.
Tentokrát jsem fotila i ohňostroj, který je sice krásný, ale škodí. Novela o pyrotechnice přece jen přinesla nějaké změny. Dávám pod článek odkaz na toto téma, který vyšel včera. Kdo máte zájem, můžete si přečíst. Nekopíruju jej na blog jako jindy, bylo by to moc dlouhé.
Jinak přiznávám, že pro nás s mužem je Silvestr normální den, tak ho vnímáme a nemáme rádi slavení na povel. Mám jedinou tradici, kterou dodržuju od té doby, co už nejsou naše děti doma. Vždy o půlnoci každému z nich volám a za oba jim přeju do nového roku. A ještě to mám tak nastaveno, že volám od nejstaršího k nejmladšímu. Ještě nikdy jsem to nevynechala. Je to stejné, jako naše tradiční setkání a repríza Štědrého dne 25. prosince, tu jsme taky ještě nikdy neporušili.
Ještě jednou všem přeji v novém roce jen vše dobré.
P.S. Slíbený odkaz Jak stará je historie ohňostrojů? V novém roce přeji vše dobré - Médium.cz
