Nelpím na hmotných statcích, i když některých je mi samozřejmě líto, když se rozbijí (např. puntíkovaný šálek ze servisu, který mi máma koupila před více než 20 lety... ach jo!). Ale samovolně, přirozeně, naší nešikovností, v myčce - ta rozbíjí především sklenice na víno a šampaňské. Nedokázala bych však praštit něčím o zem jen proto, že se mi to nelíbí či už to nechci. Nevím, jestli je to tím, že ctím lidskou práci. Prostě to nedokážu.
Velmi mě nyní irituje reklama nejmenovaného marketu, kde se vědomě rozbíjí nádobí, a ve hře je i malé dítě, jen za účelem pořídit si nové. Všichni účastníci reklamy navíc rozbíjejí s velkým nadšením a radostí! Vypadá to jako velký zážitek, tak proč to nezkusit?
Nemyslím, že je to výchovné, ba právě naopak. Já raději, než bych něco záměrně rozbila, rozdávám, pokud najdu zájemce. Reklama běží několikrát za odpoledne i u pořadů o zvířatech a přírodě a takže je málo pravděpodobné, že dítě nezahlédne to velké nadšení aspoň na malou chviličku..
Děti vychováváme v úctě k lidem (nebo ne?) a také k věcem. Je jen malý krůček od této reklamy k návodu: toto autíčko se mi už nelíbí, tak ho rozbiju a budu mít nové.
Děti přece vychováváme příkladem a já nevím, k čemu má tato reklama sloužit. Pochybuji, že návod použijí dospělí lidé, ale pro děti je to přece jen velmi názorná ukázka podávaná s úsměvem, takže skrytě hlásí: ano toto je v pořádku, jen ten hrníček rozbij.
Já nejsem správný vzorek člověka, kterého by reklama nějakým způsobem ovlivnila. Už jsem psala, že reklamy sleduji z důvodu profesního postižení. A tato reklama mi přijde velmi agresivní a destruktivní.
Taky mám pár věcí, které bych nejraději rozbila.
Jako tyto šampusky. Koupila jsem je při rychlém nákupu, kdy jsem zjistila, že doma už máme jen jednu použitelnou sklenici na šampaňské a večer bude párty.
Krásně zabalené se mi i krásné zdály. Nicméně po odstrojení z krásné krabičky jsem zjistila, že jsou těžké a mají příliš silné sklo. Na víno a šampaňské musí být sklo tenké. Lépe pak pití chutná.
Takže při všech sešlostech hlásím, pokud rozbijete tuto skleničku, bude to výhra :-) Ale vzít je a praštit s nimi o zem, fakt nemůžu. a samozřejmě téměř po dvou letech se ani jedna nerozbila. Pravděpodobně budou ještě v mé pozůstalosti :-)
Záměrné rozbití talíře či jiného křehkého předmětu má být jen při nějaké tradici, jako je třeba svatba, anebo při "akci italské manželství". Tam patří..
Nechcete náhodou někdo tyto šampusky s červenou nožkou? Je jich všech šest.
P.S.
Protože se už nechci vracet ke svým dvěma předchozím příspěvkům o mé záhadné růži, už by to byl "Dallas", tak si chci zadokumentovat jen pro sebe, i když k dnešnímu tématu to nepatří.
Nechápu pořád, jak se původně žlutá růže mohla proměnit ve skoro růžovou a potom dnes ráno v toto?!
Marti, naprosto souhlasím!!! Také nevyhazujeme talíře z okna a když se něco rozbije, tak většinou ty nejoblíbenější kousky..Na ty nepěkné sedá prach a já nemám to srdce je vyhodit..prostě s námi žijí..Mimochodem, ta růže ne nádherná! Krásné dny Inka
OdpovědětVymazatInko, ano je nádherná, ale kam to půjde dál?! Mění se ze dne na den :-) Ano, s námi také žije spoustu "blbejch" věcí. Měj se Martina
VymazatTa děsná reklama mě taky přivádí do varu. Takové plýtvání mě- starého lakomce dokáže totálně vytočit. Nechápu, nerozumím. Jenom vyvracím oči k nebi a nadávam jak špaček.
OdpovědětVymazatNo to byl také důvod, proč jsem o tom psala, páč jsem se z toho musela dostat, jinak by mě to vytáčelo pořád. Teď už jsem ji ale dlouho neviděla. Nestáhli ji náhodou? :-)
VymazatMarti, ta růžička je nádherná. A já taky nic nerozbíjím úmyslně, spíš to mám naopak, já domů věci donekonečna přináším. Třeba ty červené šampusky se mi líbí moc. A ta reklama mě taky štve.
OdpovědětVymazatpřeji krásný den Majka
Majko, růžička je, tedy byla, protože už odkvétá, krásná a jsem zvědavá na ten keř příští rok, jestli budou všechny ty barvy najednou. Měj se hezky. M.
VymazatTak tie sampusky nie su az tak odporne. Treba ich pouzivat ked su hrube na nejake horuce maliny s zmrzlinou a ked to preziju, tak ta maju radi. Popripade by som ich poslala Majke vyssie, jej sa pacia. Pripomenula si mi stahovanie ,nkde akurat krabica s napisom pozor cenne sklo niekto asi hodil o zem, lebo vsetok porcelan po babicke a prababicke bol rozbity. Je to uz 20 rokov ale je mi z toho smutno este teraz.
OdpovědětVymazatMoc děkuji za hezký nápad se skleničkami.
VymazatAno, už jsem si říkala, že je Majce nabídnu, ale když je budu někam posílat, při mojí smůle se určitě rozbijou. Navíc jsem samozřejmě dosud nekoupila žádné jiné :-), jak jinak. Ano, některých věcí je nám líto dlouho, tomu rozumím. Měj se hezky.