krůtí s kokosovým mlékem

Maso s kokosovým mlékem jsem už několikrát jedla a moc mi chutnalo.
Už dávno jsem ho chtěla vyzkoušet, ale na nákup kokosového mléka jsem si nikdy nevzpomněla. Musela bych ho napsat do soupisu nákupu.
No tentokrát jsem ho vyzkoušet mohla, protože jsem šla po dlouhé době na nákup s mým mužem. 
Ne že by mě teda k nákupu snad přibral, jeli jsme na reportáž a nákup nebyl hlavní cíl, jen jsme se tam zastavili. Můj muž každému na potkání vypráví, že nakupovat se mnou je oprus. Kdyby byly pokladny hned u vstupu, což bohužel nikde nejsou, stála bych tam do pěti minut klidně bez chleba. Delikatesy nakupuju jen já. Moc velkou zásobu jsem si teda neudělala, mám v zásobě jen artyčoky, nic jiného zajímavého neměli. Většinou mívám větší zásobu třeba kapary apod.
Hledala jsem recept s kokosovým mlékem nejdříve pro inspiraci na netu, i když jsem věděla, jak maso udělám i bez nápovědy. Žádný recept mi úplně nevyhovoval, protože mi kombinace některých ingrediencí přišla nevhodná. Takže nakonec naprosto jednoduše pro zachování základních chutí.
Na oleji zpěnit trochu cibulky, na to vložit maso nakrájené na medailonky, nudličky, či jak kdo chce. Osolit, opepřit a zprudka opékat.
Až je maso opečené, přidat koření kari a zalít čtvrt litrem kokosového mléka, koupíte ho v plechovce. Provařit asi 20 minut. Proto se na toto jídlo hodí spíš kuřecí či krůtí, které není zapotřebí na rozdíl od vepřového dlouho dusit.
Na závěr zahustíte škrobem. Exotika trochu fejková, ale moc dobrá.
Já mám k tomu hranolky, ale hodí se cokoliv brambory a nejlépe rýže, ale tu jsme měli doma nedávno.
Musím častěji na nákupy delikates, páč tohle bylo výborné. Teda pro mě, můj muž se moc netvářil, tak nevím, jestli bude kokosové mléko součástí našeho jídelníčku pravidelně.
Ježíš, to má divnou barvu, to teda nevím, jestli mám odvahu ochutnat!!!
Prosím tě, to je kari a kosové mléko...
Já nejsem v jídle tak konzervativní, většinou sežeru anebo aspoň ochutnám vše, co trochu jako jídlo vypadá.
A tohle jídlo podle mě bylo luxusní.

P.S. Ve včerejším příspěvku jsem se zmínila o reportáži z burzy práce, která nebyla v klasickém duchu. Tradiční burza práce to jsou stánky s prezentacemi zaměstnavatelů, škol, úřadu práce apod.
Letošní byla pojata trochu jinak. Dávám sem odkaz na můj článek, která včera vyšel. 
Kdo máte zájem, si můžete přečíst tady.
A proč to bylo pro mě složitější téma? Těšila jsem se, že mi někdo projekt shrne na diktafon vlastními slovy, ale paní organizátorka mě odmítla, že neumí mluvit na mikrofon a koktá...
Dostala jsem tedy haldu papírů napsaných spíše jako výstup pro Evropskou unii než pro obyčejného člověka. Hrabala jsem se v tom několikrát, než jsem trochu pochopila jádro věci, abych to mohla srozumitelně předat čtenářům. A vlastně ani nevím, jestli se mi to vůbec povedlo.
Mějte pěkný den.