A právě téma Děti a kult krásy v online světě bylo předmětem výzkumu, kterého se zúčastnilo téměř deset tisíc dětí a dospívajících ve věku 10 až 17 let. Unikátní výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak sociální sítě ovlivňují vnímání krásy u dětí, uskutečnilo Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty společně s Katedrou psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a společností O2 prostřednictvím programu O2 Chytrá škola, který se tématy chování v digitálním světě zabývá dlouhodobě.
Cílem výzkumu bylo zjistit nejen vnímání krásy, ale i proč děti upravují svůj vzhled, ale také zda se respondenti setkali s online zesměšňováním a jaký vliv mají tyto faktory na psychiku. Výsledky výzkumu pomohou nastavit správnou prevenci a vzdělávání v této oblasti.
Otázka vzhledu je v době dospívání velmi důležitá a zabývá se jí v podstatě téměř každý. „Jen každé druhé dítě je podle výzkumu spokojené se svým obličejem, spokojenost s vlastním tělem deklarovalo 46 % dětí,“ uvádí Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Jaké jsou důsledky body shamingu, jaké jsou negativní zkušenosti v podobě posměšků a hejtování v online prostředí, jaká jsou alarmující zjištění výzkumu, odpovědi na tyto otázky jsou zveřejněny na webu Děti a kult krásy v online světě (2022) - E-Bezpečí (e-bezpeci.cz): „Nejčastěji se dětem ostatní posmívali kvůli tělesnému vzhledu (29 %) nebo obličeji a vlasům (26 %). 22 % dětí zažilo urážky kvůli oblečení nebo mobilu (značka, stáří mobilního zařízení). Jen 8 % dětí přitom přiznává, že by se někomu posmívalo v online prostředí, v reálném (offline) prostředí to bylo 13 %“. Kompletní výzkumná zpráva Děti a kult krásy v online světě je k dispozici file (e-bezpeci.cz).
Marti, link přepošlu synovi. Pracuje s dětmi, určitě si tu zprávu se zájmem přečte.
OdpovědětVymazatMěj hezký den a díky, Helena
Marti, to je zajímavý článek a měli by ho číst hlavně ti, co pracují s dětmi a také rodiče, kteří nechávají děti nekontrolovatelnou dobu na mobilu nebo u počítače.
OdpovědětVymazatMyslím, si, že naše dětství bylo bohatší i když se na venkově muselo v hospodářství od dětství pomáhat. V životě se nám to neztratilo a hodně nás to naučilo. Žili jsme víc společně, uměli si hrát, smát se, povídat si. Do školy jsme chodili dlouhé kilometry pěšky a při tom šla vždy celá parta dětí. I lotroviny jsme většinou vyváděli společně a všichni pak dostali výprask...Někdy mám pocit, že naše dětství bylo mnohem bohatší. Sice jsme byli všichni poměrně chudí, neměli luxusní oblečení, nezáviděli si a pomáhali jsme si vzájemně. Nebyla televize, jen rozhlas po drátě a nemuseli jsme řešit takovéto problémy. Přeji Ti krásný den.
Já si myslím, že body shaming není rozhodně problém jen dětí ani současnosti. Pokud si já vzpomínám, tak posmívání kvůli vzhledu (ať už to byla tloušťka nebo třeba odstávající uši, brýle ap.) docela kvetlo už na základce v mých školních letech (a to už je dost dávno). Je fakt, že internet to asi prohloubil. A na netu body shaming zažívá třeba moje známá ve středním věku (jinak profesně velmi úspěšná), do které se navážejí zejména pánové kvůli vzhledu).
OdpovědětVymazatHezký den