Z naší úžasné a hodné Sáry se stala ufňukaná a unuděná kočka. A za všechno může zima. Jen strčí hlavu do dveří, okamžitě jí začne potřásat, až se jí třesou i uši. Už jsem tady říkala, že to je oznámení, že je venku zima, které jsem ji naučila ještě jako kotě. Pořád mi to přijde roztomilé a úsměvné a vtipné je, že to dělá, i když se zvenku vracím jen já, protože ona tam zásadně nechtěla. Jenom strčím hlavu do dveří a už mi kouká do oči a třese hlavou. Když se vrátí za pár minut z venku a já se zeptám, jestli je tam zima, okamžitě odpovídá. A tak teď máme jediné téma a už se mi zdá, že mě z toho viní. Není vylítaná, tak i míň spí a já si s ní musím během dne pořád hrát, protože jinak fňuká jako malé dítě. Navečer má službu můj muž a hraje si on. Jinak se drží furt u nás a teď si zvykla na deku, kterou si dám u počítače přes nohy a ona si na ni vleze na zemi a spí. Jsem tak každou chvíli v zajetí, ale je klid i hodinu.
To je také důvod mého komplikovaného focení krásného západu před pár dny. Okno mám kousek od stolu, ale díky Sáře jsem se nemohla ani nadzvednout a fotila jsem vše od stolu, protože jsem si to nechtěla nechat ujít. No, kdo má mazlíčka, tak to moc dobře zná. Teď jsme na tom tak, že když ten unuděnec během dne usne, šeptáme a navzájem se vyzíváme k tichu. No prostě jako s malým dítětem. Jakmile se stane, že tolik nemrzne, zůstane venku dýl, jde se podívat i k sousedovi a na chvíli je po nudě. Jenže pro Sáru je zima skoro pořád. Těším se na jaro.
Mějte pohodový víkend.
Zdravím po dlouhé době. Konečně jsem Tě zase našla. :) Já se jí vůbec nedivím. Také bych nejraději třásla hlavou, když vylezu ven. Už aby bylo jaro. 😊🙏
OdpovědětVymazatMěj se krásně, Sabina
U věty, že když Sára usne, tak vaše komunikace s mužem probíhá šeptem, jsem se zasmála. Ale nedivím se.
OdpovědětVymazatTak klidný pohodový víkend, Marti !
Hanka
Jo je to legrace s mazlíčkama. Já jsem to teď měla s jedním z anduláků také složitější. Normálně se moc nebojí, ale chytnout ho a zkrátit drápky, to už je problém. Při tom je to stejné, jako když si my stříháme nehty. Nebolí to, ale musím ho vzít do dlaně a to se mu moc nelíbí. Ale zvládli jsme to. Posílám Sáře pohlazení a ať se vám všem dobře daří. také se těšíme na jaro, až bude teplo. Ještě musíme přečkat únor, který je krátký a pak už se to snad bude blížit rychleji. Mějte se moc pěkně.
OdpovědětVymazatJsi mě hezky pobavila. Mám kočky venkovní, domů chodí jen pro pomazlení a sem tam jim dovolím obhlídnout nový terén. Jen na noc mají útočiště v ZZ. Jsou naučené, že jakmile je venku tma, stojí u dveří a chtějí jít na své. Díky květinám tam občas přitápím. Jeden den tu teplota klesla pod -10, tak jsem je nechala zavřené a to se jim nelíbilo. Neměly prostor, kdy by se vyblbly. Jinak jim zima moc nevadí. Dnes bylo náledí a měla jsem strach, aby se jim něco nestalo, ale je ta kluzká zem přitahovala jako magnet.
OdpovědětVymazatNo, Aaron si zimu a sníh doslova užívá, jak čtu - Sára je úplně jiného názoru...
OdpovědětVymazatOno nic netrvá věčně, určitě i ona (i my) se dočká krásného teplého počasí.
Marti, přeji příjemnou neděli, Helena
Jéje, vy jste zapomněli odletět na zimu do teplých krajů :-) Je pravda, že teď jsou kočky víc zalezlé, přece jen doma u kamen je nejlíp. I myši jsou schované. Jen ti ptáci na krmítku jsou nějaká zábava.
OdpovědětVymazat