Měsíc pobytu v nemocnici a na rehabilitační klinice na Malvazinkách je už jen letmou vzpomínkou. Nebo aspoň začíná být. Moc jsem tam nefotila, ale na závěr ještě jednou pohled z okna pokoje, kde venku začínal podzim, jsem pár fotek udělala. Nejsou dobré, zobrazuje se tam sklo z okna, ale beru to jako letmou vzpomínku, tak to na blog patří.
Pod čarou
Tenhle příspěvek jsem měla připraven už na neděli, jinak by ani dnes nic nevyšlo. V sobotu večer mi zemřela mamka. Nebylo to sice úplně překvapivé, ale na tohle se člověk nikdy nepřipraví. A dnes to sem píši jen proto, že nevím úplně, jestli budou teď příspěvky na blogu pravidelně, i když psaní mi pomáhá. To je vše, víc se k tomu už vyjadřovat nechci.
Marti, upřímnou soustrast. Přeji Ti hodně sil a hlavně uzdravení.
OdpovědětVymazatMarti, upřímnou soustrast.
OdpovědětVymazatHanka
Marti, cítím s tebou, upřímnou soustrast.
OdpovědětVymazatNa dálku objímám, drž se. Helena
Upřímnou soustrast, hodně sil k zvládnutí a vyrovnání smutné události v rodině.
OdpovědětVymazatUpřímnou soustrast. A drž se
OdpovědětVymazat