pondělí 14. prosince 2020

vánoční tradice

foto Tereza Veselá

Včera vyšel článek, který jsem psala pro náš Kanál eM s názvem Jaké jsou vaše vánoční tradice. V rámci tohoto článku jsem oslovila pět žen a udělala malou anketu na téma rodinné vánoční tradice. Článek dávám dnes i na blog. U článku na Kanálu najdete fotografie z mého archivu, na blogu už ale byly v minulých letech. Dnes sem dávám na úvod foto čerstvé od naší Terezy, které souvisí s její odpovědí. Až si přečtete článek pochopíte.
Přeji vám pohodový vstup do nového týdne.

P.S. Díky Jarušce a Alence za emaily s údaji. Ještě čekám na Sabinu, abych mohla objednat dopravu přes zásilkovnu a poslat své obrázky.

Jaké jsou vaše vánoční tradice?
Marta Dušková

K Vánocům patří tradice, které se během let mění. Vánoce představuje ve většině domácnostech stromeček, který se v Čechách zdobí teprve od počátku 19. století. Dalším atributem svátků je cukroví, salát a kapr a adventní věnec. A možná jmelí, musí být darované. Ale každá rodina si v průběhu let vytváří své vlastní zvyky.

Oslovila jsem pět žen s otázkou, jaké jsou jejich rodinné tradice.

Milli Janatková, zpěvačka a výtvarnice: 
„Ráda tvořím adventní věnce, věšíme si barevné sáčky a punčochy s malými dárky na okna. Během Vánoc rádi pálíme svíčky a zdobíme náš stromek v květináči. Letos se chystáme na Vánoce za rodinou na Mělník a pak do Dobřichovic. V mezičase se potkáme s dalšími milými členy rodiny a opečeme si vánoční buřty. Těšíme se na vánoční trhy v mém rodném městě a pak na klid, rodinu, odpočinek i vánoční procházky. Zpíváme a zvoníme na rodinný zvoneček“.

Barbora Walterová Benešová, spisovatelka a tisková mluvčí:„Kromě tradičních zvyků jako cukroví, zdobení stromečku, salátu a kapra, máme k večeři kuřecí a vepřové řízky, rozkrajujeme jablíčko a chlapi rozlouskávají jednou rukou ořech, aby ochránili další rok rodinu. Máme ořechy tak tvrdé, že se jim to málokdy povede. Zpíváme koledy a válíme se“.

Kristýna Frelichová, propagace muzea:
„Na Vánoce dodržujeme rodinnou tradici a 23. prosince se sejde širší rodina a společně vaříme. Vaříme polévku, pečeme vánočky, nechybí obrovská mísa salátu, kapra naporcujeme, aby bylo vše připravené. Pak to rozdělíme a na Štědrý večer je každá rodina sama a sejdeme se až 25. prosince. Novodobou tradici máme od doby, co děti chodí do Skautu. Chodíme rozdávat betlémské světlo. Je to moc hezká tradice, navíc se přitom vyvětráme a doma se světýlko snažíme udržovat přes svátky a rozvážíme je rodině. Je zajímavé, že tradici společného vaření jsme si přinesli oba s mužem ze svých rodin“.

Zuzana Kořenářová, pokladna muzea:
„K našim rodinným vánočním tradicím neodmyslitelně patří Česká mše vánoční, každý rok jdeme na koncert. Letos si ji bohužel doma jen pustíme. Každoročně posloucháme Felix le Breux Evangelium podle Lukáše a po něm následují vánoční koledy z roku 1970. U vánočního stromečku žádný rok nechybí náš rodinný betlém, který pochází z roku 1927“.

Tereza Veselá, umělecká fotografka:
„Milujeme vánoční čas a dodržujeme s rodinou plno tradic, ať už těch po našich předcích, či těch, které jsme si vytvořili sami. Počínaje adventními kalendáři, vytvářením adventních věnců, zapalováním svíček každou adventní neděli, pečením cukroví i vánoček, konče pouštěním lodiček po štědrovečerní večeři. Z těch našich vlastních nových tradic bych uvedla třeba koupení nové skleněné ozdoby na stromeček každý rok."

A jaké tradice se udržují u nás? Již 40 let nám přináší stromeček Ježíšek v předvečer Štědrého dne. Když byly děti malé, každý rok se těšily, jakou novou barvu bude mít.
Tradice u nás zůstala, i když děti dospěly, samy ji vyžadovaly. Tradičně před večeří bral muž naše tři děti ven a bruslili a já připravovala štědrovečerní večeři.

Součástí štědrovečerního stolu bývá u nás desítky let exotické ovoce. Dnes už je běžné, ale kdysi to byla zvláštnost. Pouštění lodiček po večeři nechybí nikdy. Tato tradice prodlužovala krásné napětí v očekávání zazvonění zvonečku. Dnes jsme sami s mým mužem, vlastně tři, ještě čtyřnohý člen rodiny, ale tradice dodržujeme pořád. Jen ten stromeček už nemusím zdobit v noci. Jo a nebruslíme.

Novodobá vánoční tradice u nás vznikla, když si naše děti založily vlastní rodiny. Každý rok se scházíme 25. prosince a já toto setkávání miluju.

neděle 13. prosince 2020

adventní soutěž závěr


Před týdnem jsem vyhlásila na blogu malou soutěž. Všem moc děkuji za milé komentáře, i když jste se třeba soutěže o moje výtvory nezúčastnili. 
Tentokrát bylo losování snadnější, protože zájem nebyl takový jako minule. Nebudu zdržovat.
Snad udělám Rije, Sabi a Aleně radost. Prosím pošlete na můj email m_duskova@seznam.cz svoje iniciály, telefon, email a samozřejmě adresu Zásilkovny, kam chcete balíček poslat. 
Děkuji všem za zájem a přeji pohodovou třetí adventní neděli. 
Příští týden přinesu malé reportáže z trhů, které jsme včera navštívili a z výstavy Vánoce v muzeu. Mám radost, že přinesu něco živého, co jsem mohla po dlouhé době zase zažít.

Poslední růže poletí za Rija7. prosince 2020 18:38




Léto v zahradě bylo přáním Alena11. prosince 2020 23:47

sobota 12. prosince 2020

už píšeme dvě


Sára poslední týden, nevím, jestli je to tím zákrokem, mě neopouští už téměř vůbec a podílí se na všech činnostech v našem životě. Včera malovala s mým mužem toaletu a vyskakovala pořád na dlaždice a snažila se dosáhnout na malířskou štětku. Jo a vydržela až do konce činnosti. 
No je to prostě parťák pro život.
Tuto polohu u počítače zaujímá každé ráno hned, jak se k němu posadím. 
Kouká na monitor se zaujetím, co se tam pořád sakra pohybuje. Občas i něco napíše, takže se předem omlouvám za případné překlepy. Teď musím číst a dělat korekturu článků, které píšu, ještě pečlivěji. 
Tak po půlhodině naštěstí usíná únavou.
Tady na fotce právě zívá.


Jinak po kastraci nenastalo žádné moc velké zklidnění. Sára každou chvíli běhá jak z divokých vajec, křeslo v obýváku bude za chvíli na odpis. 
Náplast z rány si strhla brzy po té, co si svlékla obleček z gázy, ale vypadá to, že se nic extra neděje. 
V pondělí jdeme na vyndání stehů, tak uvidíme, co nám řekne paní doktorka.
Jo něco se přece jen trochu změnilo. Když jsme ve středu odjížděli na výstavu, Sára nechtěla utéct, nečekala přede dveřmi jako jindy ve snaze zdrhnout, ba naopak běhala zběsile po celém domě. Uklidnila se, až jsem jí řekla, že se za chvíli vrátím a dala jí pár bonbónků. 
Byla na ní vidět úleva a naprostý klid. Tolik odlišné chování a já nechápala.
V autě jsme to začali s mužem rozebírat a pak jsme na to přišli. Ona se bála, že pojede s námi a zase ji někde zanecháme jako při operaci. 
No, to jsem zvědavá, jak s námi pojede v pondělí, jak ji dostaneme ven. 
Myslela jsem si, že když klidně spí každý den v přenosce, která je zároveň košíkem na spaní, tak zapomněla na vše. Evidentně ne. 
Dnes jedu fotit mělnické trhy, tak uvidíme, jak se bude Sárinka chovat při dalším našem odjezdu.
Mějte pěkné adventní dny.

P.S. Dnes je poslední den, kdy běží na blogu adventní soutěž
Kdo máte chuť, ještě se můžete přidat.

pátek 11. prosince 2020

ani jsem si neuvědomila,



že už je vlastně čas. A nebýt originálního a krásného přání vyrobeného naší Terezou, ostatně jako každý rok, ani bych si možná nevzpomněla, že už je čas na vánoční přání. 
Jo, Teri, ještě jsem ani nepoděkovala, takže děkujeme.
Vzhledem k přípravě článků v předstihu jsem v kalendáři dopředu, takže to ve mně vyvolává naprosto opačný efekt, než by mělo. Mám dojem, že je na vše čas.
Pohledy už mám připraveny, tak jen poslat.
Pohledy jsem tentokrát nakoupila na Fleru vzhledem k letošním mým neblahým zkušenostem. Možná se to sem dnes nehodí a mohla jsem si to odpustit, ale bohužel jsou ještě lidé, kteří Vánoc chtějí využít a berou mi svobodu rozhodnutí a tím i radost, že pomáhám.
Takže, přátelé, takhle už ne.
Během roku podporuji aspoň málem některé projekty či lidi, které znám a na loňské vánoce vládl u nás skutečný dárek od Člověka v tísni a tam jsem koupila dárek i letos.
Vloni jsem na doporučení objednala u neziskové organizace vánoční pohledy, aby to mělo ještě větší smysl, podpořit a zároveň potěšit ty, kterým ho pošlu.
Nicméně tím se zvedla lavina nevyžádané pošty a to nejen od sdružení, kde jsem pohledy nakoupila. Neustále se nám plní schránka od organizací, které neznám, o kterých jsem nikdy neslyšela a přiznám se, že poslední měsíc obálky, přes které svítí pokaždé růžová složenka, už vyhazuju bez otevření. 
Kde všichni vzali moji adresu, je naprosto jasné a já tohle nemíním podporovat a nepřeju si, aby někdo prodával, což se děje, moje údaje. 
Ano, na charitu myslím i v průběhu roku a ráda podporuji potřebné a jsem hodná a empatická, ale nejsem blbá. 
Takže letos na vánoce nic takového. 
Na vánoční svátky už bude navždy jen Člověk v tísni. Tam mi nic nenutí.
A od teď budu podporovat zase jen projekty, kterým budu věřit.
Ale abych měla dobrý pocit, nenakoupila jsem pohledy tovární výroby, ale podpořila někoho malého, kdo se snaží. Tyto pohledy s jelenem mě uchvátily hned svojí čistotou kresby a jednoduchostí, tak snad potěší i ty, kterým je pošlu. 
To velké a několika stránkové přání s andělem jsem dostala jako dárek.
Mějte pěkný den.

P.S. A ještě připomínka. Do zítra běží na blogu adventní soutěž.


čtvrtek 10. prosince 2020

"první" výstava





Po dlouhé době jsem byla ve svém milovaném muzeu, mohla si povídat o výstavě a fotit. Fotografie z výstavy Vánoce v muzeu přinesu až s textem, až bude článek zveřejněn. Dopsala jsem jej právě teď. 
Tak dnes jen rychlovka náměstí z pohledu od muzea a letmý pohled na výstavu novoročenek ve vstupních prostorách muzea. 
Novoročenky dorazily do muzea v průběhu let 2000 až 2020. 
Ozdobené náměstí jsem nenafotila celé. Je tam velký osvětlený anděl a vstupní brána na druhém konci náměstí a ty jsem fotila vloni. 
Navíc nejlíp do vypadá navečer a my jsme spěchali za naší Sárinkou. 
Mějte dnes pěkný a pohodový den.

P.S. A opět připomenutí, až do soboty běží na blogu adventní soutěž, tak kdo máte chuť, přidejte se.





středa 9. prosince 2020

další dny, které stojí za připomenutí

Ano, už se stává pravidlem, že na blogu upozorňuji na významné dny, především mezinárodní. Vlastně tady vzniká nová rubrika významných dní. A podle vašich komentářů se mi zdá, že se vám líbí.
Někdy mi píšete, že o dnu víte, ale nevíte, kdy je. Někdy píšete, že jste o něm ani nevěděli.
No musím přiznat, že jsem na to naprosto stejně. 
Ovšem moje milá kolegyně mi označila do našeho plánu Kanál eM všechny významné dny až do konce roku a já si z nich vybírám ten, který mě zaujme a o kterém bych chtěla případně napsat.
Je teď příjemné, že po letech píšu naprosto svobodně bez příkazů a co já sama chci. Takže zpočátku jsem si říkala ani náhodou, tohle dělat nebudu! Na to teda zapomeň.  
Nakonec jsem napsala první článek 1. října na Mezinárodní den lékařů, který mi přišel obzvlášť v této době hodný připomenutí a k tomu jsem přidala Mezinárodní den seniorů, který připadá na stejné datum, a pak mě to celkem chytlo. Někdy je jednoduché získat o dnu informace, někdy mě to stojí velké úsilí hledání informací a navíc nechci přebírat a krást, co už někdo napsal a chci napsat něco svého. Pokud už nějakou informaci převezmu, uvádím zdroj. Sama bych na vyhledávání dnů čas teď teda fakt neměla. Ono téměř na každý den vychází nějaký "jakože" významný den, ale já třeba o Světovém dnu počítačové gramotnosti 2. prosince či Světovém dnu dětství 11. prosince psát nechci. 
U některých ani nechápu důvod jejich vzniku, panebože. 
To už by mohl být den rýmy, den kašle, den vzteku, pozdravu a podobně. Jo, já vlastně ani nevím, jestli tyhle dny náhodou nejsou. Jo myslím, že den pozdravu je. Mohla bych vlastně psát celý rok o těchto dnech a na zajímavější a důležitější témata by mi ani nezbyl čas.
To už by byly všechny dny v roce asi pořádně narvané.
Dnes je den boje proti korupci. Tady je myslím jasné, o co jde a není potřeba vysvětlovat.  
Ještě sem přidávám článek ze 3. prosince, který připomíná Mezinárodní den zdravotně postižených. 
Ať tady máme všechny dny, které mi přišly natolik významné, že jsem o nich napsala. 
Mějte pěkný den.

P.S. Děkuji za milé komentáře u adventní soutěže. Zatím to vypadá, že dárek získají všichni zúčastnění. Hrajeme do soboty 12. prosince.


Korupce je celosvětový problém
Marta Dušková

Dnes 9. prosince je Mezinárodní den boje proti korupci. Je to každoroční událost, a to od roku 2003, kdy 31. října tohoto roku byla slavnostně podepsána Úmluva spojených národů proti korupci.

Vznik souvisí se znepokojením států této Úmluvy se závažností problémů a hrozeb, které korupce představuje. Podrývá instituce a hodnoty demokracie, ohrožuje etické hodnoty a spravedlnost.

Mezinárodní den boje proti korupci má zvýšit povědomí a informovanost o korupci a jak proti ní účinně bojovat.

„Koordinací vládní protikorupční politiky je pověřena ministryně spravedlnosti. Na Ministerstvu spravedlnosti má v gesci oblast boje proti korupci Odbor střetu zájmů a boje proti korupci. V roce 2019 se odpovědným resortům podařilo prosadit několik dlouho diskutovaných opatření: v Parlamentu byl definitivně schválen tzv. nominační zákon, který stanoví transparentní nominační postup pro výběr uchazečů o řídící a dozorčí funkce v právnických osobách s majetkovou účastí státu. Dále byla schválena novela zákona o registru smluv, díky které byly zrušeny výjimky pro státní akciové firmy obchodované na burze (např. ČEZ, České dráhy). Vláda v roce 2019 rovněž schválila návrh zákona o lobbování, jehož cílem je stanovit jasná a vymahatelná pravidla pro lobbování na nejvyšší úrovni, a novelu zákona o soudech a soudcích implementující mimo jiné doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy (GRECO)“.

Priority boje proti korupci:

· Výkonná a nezávislá exekutiva

· Transparentnost a otevřený přístup k informacím

· Hospodárné nakládání s majetkem státu

· Rozvoj občanské společnosti 

Zdroj: Justice CZ, boj proti korupci www.korupce.cz

V České republice se odhalováním korupce zabývá i nevládní protikorupční organizace Transparency International, která bojuje proti korupci již od roku 1998 - www.transparency.cz . Právníci organizace bezplatně pomáhají stovkám klientů a oznamovatelů, kteří potřebují radu. TI řeší desítky korupčních kauz v ČR, připomínkuje zákony, upozorňuje na nekalosti. Korupce je celosvětový problém a vyskytuje se v mnoha oborech, nevyjímaje politiku.


Žijí mezi námi, chtějí se zapojovat do společnosti a pracovat.
Marta Dušková

Mezinárodní den zdravotně postižených byl poprvé vyhlášen 3. prosince v roce 1981 Valným shromážděním Organizace spojených národů a v České republice si tento den připomínáme od roku 1993. Tento den vznikl za účelem zvýšení osvěty a informovanosti mezi širokou veřejnost o problematice, se kterou se postižení lidé denně setkávají.

Tento den má připomenout, že postižení žijí mezi námi a mají právo na svůj plnohodnotný život v rámci svých možností. Tvoří odhadem 15 procent světové populace a v České republice je jich milion a pořád se potýkají s výraznými problémy a diskriminací.

V České republice zastupuje zájmy osob se zdravotním postižením nezisková organizace Národní rada osob se zdravotním postižením ČR www.nrzp.cz . Organizace jedná se státními a veřejnými institucemi v zájmu zdravotně postižených a snaží se především o jejich integraci do společnosti. Na webových stránkách rady je poskytováno bezplatné sociální poradenství pro zdravotně postižené, je zde zveřejněn seznam projektů podpory a pomoci a další informace.

úterý 8. prosince 2020

adventní koncert na blogu


Dnes vás zvu k poslechu. O kostelíku sv. Ducha a Božího hrobu v Liběchově, na jehož záchraně se pracuje, jsem už tady něco málo psala. 
Těžko bych vás ale mohla pozvat na adventní koncert, páč jsme roztrkaní do všech koutů republiky. 
Ovšem za současné situace je to možné, takže až budete mít čas, poslechněte si krásný adventní koncert z nevšedního prostředí. O kostelíku a něco málo o jeho historii jsem psala v souvislosti s adventními koncerty na Kanál eM
Kdo se chcete něco dozvědět, můžete právě v našem magazínu a článek najdete na odkaze.
Tady slíbený koncert, stojí za poslech, nádherná akustika a není tak dlouhý, tak vás nezdrží a možná vás na chvíli naladí svátečně jako mě.


Na úvodní fotce je kostelík v plné parádě. 
Pro mě je cesta k němu dlouhá, tak jsem si ho aspoň z dálky vyfotila.
Ještě jsem vás dnes chtěla pozvat ke slavnostnímu rozsvícení unikátního neratovického proutěného betlému, který byl rovněž druhou adventní neděli, ale bohužel akce je pouze na facebooku a nejde sdílet. 
Kdo máte facebook, najdete odhalení betlému tady na odkaze.
A abych neošidila vás ostatní, aspoň fotky. Nejsou moje. 
Pokud letos vyrazím do Neratovic, určitě nafotím. 
Mějte pěkný a pohodový den.

P.S. Ještě připomínka. Do soboty můžete na blogu soutěžit.