čtvrtek 2. prosince 2021

časosběrné snímky z listopadu


V listopadu, tedy vlastně už koncem října, protože první fotky jsou z 1. listopadu, jsem se rozhodla fotit svítání nad naší zahradou v průběhu několika dní. Nefotila jsem každý den, někdy nebyl čas, ale většinou nebylo nebe zajímavá. Nicméně proměny mi zajímavé přišly, tak tady jsou. Nakonec jsem toho nafotila mnohem míň, než jsem si na začátku myslela. Listopadové nebe bylo převážně zatažené, mělo jednolitou šedou barvu a málokdy stálo za to fotit.  
Ale něco jsem posbírala. Tak dnes hlavně obrazem.
Mějte pěkný a klidný den.

Den první 1.11.






Den druhý





Den třetí, tady vím datum 10.11. ráno








18.11. tyto zajímavé ranní proměny, které se odehrály během pár minut, už byly na blogu samostatně.














středa 1. prosince 2021

krásné místo s historií




Včera bylo počasí, že by psa nevyhnal. Velmi studený vítr a déšť a na výlet to rozhodně nebylo. 
Ale když na vás někdo čeká, musíte jet, i když se vám vůbec nechce.
Ani to výlet být neměl, i když jsem nelitovala, protože toto místo dýchá historií. 
Už jsem se na blogu zmínila, že se mi letos konečně povedlo zapojit do projektu Ježíškova vnoučata, v minulých letech byla přání v blízkém okolí, která jsem si mohla dovolit, rozebraná, tentokrát jsem vybírala hned první den po spuštění projektu. A toto je jediné místo, kde se s tím pochlubím, protože to na blog patří. 
Paní, kterou jsme s mužem obdarovali, si přála zveřejnit moje jméno a veřejně poděkovat. 
S díky jsem odmítla, měla bych pocit, že to vlastně snižuje tu radost, kterou jsem chtěla nadělit. A vlastně i sobě.
Když už jsem tam jela, řekla jsem si, že o tomhle krásném místě, ale i projektu Ježíškova vnoučata napíšu. Bylo to včera velmi příjemné povídání s paní Hanou a i pracovnicí domova a užili jsme si to oba s mužem. Paní si přála kosmetický balíček, ale mnohem větší radost jí udělaly moje malované slunečnice, které jsem přihodila až při odchodu jen tak, rychlý nápad. 



A protože je toto místo moc krásné, přidám trochu historie k fotografiím. Myslela jsem, že toho nafotím víc i ze zámeckého parku, který z této strany vůbec neznám. Znám jej od Veltrus, ale bylo opravdu pekelné počasí a byla nám zima.
Mějte krásný den.

P.S. Děkuji za všechny vaše krásné komentáře a vzpomínky pod včerejším kočičím příspěvkem. Nestíhám odpovídat a mám i skluz ve čtení vašich blogů. Snad se mi to tento týden povede napravit, protože chybí mi vědět, co se kde u vás děje.

Domov pro seniory Červený mlýn ve Všestudech je nádherná stavba z roku 1792, která okouzlí na první pohled. Byla postavena ve veltruském zámeckém parku původně jako jednopatrová budova v gotickém slohu, která sloužila jako funkční mlýn a zároveň jako salonek k odpočinku panstva. Za druhé světové války sloužil mlýn jako sídlo Hitlerjugend a po roce 1948 byl upraven na domov důchodců.