že by jaro...?

Zdá, se že jaro přichází. Už pučí zlatý déšť. 
Já vím, někdo mi vloni říkal, že to není zlatý déšť ale zlatice. 
Upřimně diletantovi v oblasti květeny je to úplně jedno. Ať je to, co je to, prostě to pučí.
Začínají nám vylézat tulipány na všech možných a nemožných místech. 
Pod krbem, uprostřed keřů a vůbec začíná vylézat spoustu dalších kytek a já zase jako každý rok nevím, co to je.

Jednou před lety, když jsme se nastěhovali, jsme měli v úmyslu dát všechny tulipány do jednoho prostoru a vytvořit tulipánový koutek. 
Nechtěli jsme, aby byly roztroušeny všude po celé zahradě, tam jeden, tam tři, tam zase jeden, tam pět.

Když se snažil můj muž jeden tulipán vykopat, jinak se to říct nedá, vzdal to. 
Zjistil, že je na našem pozemku navážka a tulipány staré bůhví kolik let jsou půl metru, někde metr v zemi.

Takže dnes je to stejné jako každý rok a já chodím a hledám, kde letos zase vyrostou a těším se, až budou kvést. Vylézají i mezi sněženkami.

Tak vítám dnes ráno jaro a moc se těším.